Děkuji, pane předsedající. Já musím též konstatovat, že nepřítomnost paní ministryně jest chybou, neb opravdu její resort, věci jejího resortu jsou dnes velmi exponované.
        Vážená paní nepřítomná ministryně, obracím se na vás jako na člověka, který je odpovědný za velmi problematické postupy ve věci očkování proti tzv. prasečí chřipce. Nechci hovořit o tom, že vakcína byla pravděpodobně nakoupena pozdě. Odborníci tvrdí, že očkovat má smysl před vypuknutím epidemie. Ani se nechci ptát na to, zda nebylo množství nakoupené vakcíny příliš velké. A už vůbec se neptám, zda to nebyla kampaň, za kterou stály farmaceutické firmy s jejich touhou po zisku, která vedla k celkovému přecenění této epidemie. Neptám se na to, protože vím, že je lehké být generálem po bitvě.
        Co je pro mne šokující, je váš způsob komunikace okolo povinnosti se nechat očkovat. Zaskočilo mě, jak může být něco takového lidem nařizováno. Přece existuje něco takového jako Listina základních práv a svobod, existuje něco jako Úmluva o lidských právech v biomedicíně, ze které vyplývá, že člověk má právo na informovaný souhlas s každým zdravotnickým úkonem, tedy i s očkováním.
        A mám ještě jednu otázku. Nemyslíte, že právě odpor, který proti povinnému očkování je, a vůbec nechuť lidí nechat se očkovat je nejlepším dokladem toho, že celý příběh prasečí chřipky je nafouknutá bublina?