Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové,úvodem doufám, že nebudeme v podstatě dlouhým způsobem jako v předchozím bodu pokračovat v jednání o této novele. Nicméně musím hned úvodem říci samozřejmě pár slov, proč tato novela vznikla.
        Důvody jsou dva. Spolu se shodnými předkladateli jsme uvedli dvě změny zákonů v této době platící. Možná že to vyzní trošku až komicky, ale shodou okolností číslo obou dvou norem je identické 227. Nicméně první zákon, je to zákon o elektronickém podpisu, je zákon č. 227/2000 Sb. a jeho novela je vyžadována aplikací evropské směrnice, která zavádí institut, a já bych řekl možná teď trošku v uvozovkách, evropského elektronického podpisu do našeho zákonodárství. Je to samozřejmě dáno tím, že po vstupu do Evropské unie je nutné sladit určité normy, a samozřejmě elektronický podpis je zpravidla systém, který vznikl v jednotlivých národních institucích, a tak, aby byl použitý v rámci celé Evropské unie, je nutné tento proces unifikovat.
        Já bych právě proto, protože to jsou předpisy, které ne každý z nás zná, jenom uvedl, že tato novela o elektronickém podpisu reaguje na článek 3 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy, požaduje, aby zpravidla užívání elektronických podpisů ve veřejném sektoru nevytvářela překážky při poskytování příhraničních služeb občanů, a na rozhodnutí Komise Evropských společenství 2009/767/ES ze dne 16. října 2009, kterým se stanovují opatření pro usnadnění užití postupů s využitím elektronických prostředků prostřednictvím jednotných kontaktních míst podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, které vytváří právní rámec mechanismu pro ověřování elektronických podpisů vydaných v různých členských státech Evropské unie.
        Protože, tak jak jste slyšeli, tento výnos byl z roku 2009 a je tam termín, do kdy má být uplatněn v národním právním řádu, proto je tady požadavek, aby poměrně urychlenou cestou byla tato novela přijata. Proto první část novely tohoto zákona, tak jak ji předkladatelé předložili, se týká právě zavedení této podoby elektronického podpisu do našeho právního řádu.
        Druhá část shodou okolností, tak jak jsem uvedl, číselně obdobného zákona, čili stejně zákon 227, ale pro změnu z roku 2009 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, je právě zákon tzv. změnový, střechový, který v sobě obsahoval vedle množství dalších právních předpisů, jestli se nepletu, bylo jich přes 180, i mimo jiné změnu v institutu, který běžně známe, občanský průkaz, familiérně řečeno občanka. Tady došlo k poměrně výraznému posunu v tom smyslu, že je zavedený elektronický občanský průkaz, čili je to karta, která svými znaky a technologií bude umožňovat daleko jednodušší a přesnější identifikaci občana při kontaktu jednání s úřady, ale také to znamená, že je nutné tento proces zavést a na druhé straně mít k tomu odpovídající zázemí.
        Tím se dostávám jakoby ke zdůvodnění v předchozím bodě, to znamená mimo jiné i k zákonu o základních registrech, kdy je nutné, aby občan, který tam přijde, při vložení nebo přečtení identifikačních údajů z jeho elektronického občanského průkazu měl garanci, jistotu i z hlediska ochrany jeho osobních údajů, že s jeho údaji se bude správně pracovat a že bude tam mít odpovídající stranu, která bude schopna porovnat jeho údaje tak, aby mu byla umožněna jeho další činnost, anebo na základě toho příslušná instituce, úředník mohl pracovat s jeho údaji.
        Protože ale v předchozím kroku jsme schválili posunutí termínu ostrého nastoupení základních registrů a v tomto změnovém zákoně, tak jak jsem ho tady popsal, je mimo jiné uvedeno, že účinnost je taktéž od 1. 7. 2010 a možnost už použití tohoto občanského průkazu pro různé požadavky s využitím od 1. června 2010, ze stejných pragmatických důvodů, a znovu tady nechci opakovat souhru hierarchie kroků, která nastala od té doby, kdy byl tento zákon schválen, protože samozřejmě bychom se dostali opět do té cyklické diskuse, která tady před chvílí proběhla, tak bych si vás dovolil požádat, aby ze stejného důvodu bylo nastoupení ostrého provozu prodlouženo o tu dobu tak, jak je uvedeno v návrhu. Čili novela obou těchto dvou zákonů je v podstatě ryze technická, je ryze termínová, tak jak je popsáno v obou dvou případech.
        Doplňuji, že samozřejmě z pohledu Evropské unie je to v souladu s jejími předpisy. Co se týká ekonomických nákladů, nevyžaduje to žádné zásadní změny ani náklady a samozřejmě, tak jak jsem uvedl hned úvodem, protože to vyžaduje termín účinnosti tohoto zákona, dovolil bych si váženou Sněmovnu požádat, aby stejně jako v předchozím případě byl tento zákon projednán ve zkráceném systému jednání, to znamená podle § 90 odst. 2. Děkuji vám.