Vážené dámy, vážení pánové, musím ohlásit, že jsem ve střetu zájmů, neboť jsem vlastníkem akcií na majitele, ale už podle stávající právní úpravy, vzhledem k tomu, že jsem jediným akcionářem, jsem zapsán v obchodním rejstříku a každý se tedy může podívat, kdo vlastní moji společnost.
        Tento předkládaný návrh - a dovolte mi, protože jsem členem zemědělského výboru, popsat to tím příměrem - je připravován podle hesla zabij bobra, zachráníš les - neboli zrušme to, co nám může v některých oblastech dělat problémy, abychom tím vyřešili problém. Bohužel, a nevím, jestli to je neznalostí, nebo jestli to byl záměr ze strany předkladatelů, jsou zde směšovány dva problémy. Jedním z nich je korupce a zadávání zakázek ze strany veřejných státních subjektů soukromým firmám, kde by mohlo být majetkové propojení a zadavatel by zároveň mohl mít ekonomický prospěch ze zakázky, kterou by přidělil v podstatě sám sobě. To je jev, proti kterému chceme bojovat všichni a všichni proti němu bojujeme, nicméně to, co tady řešíme tímto specifickým zákonem, který má zakázat existenci tohoto typu akcií, se tím prostě neřeší.
        Já se domnívám, že tady zazněly některé hrůzostrašnosti, bohužel i z úst právníků, a ty spočívají v tom, že např. pan dr. Svoboda, který bohužel opustil pro tuto chvíli jednací sál, tady říkal a vyjmenovával některé konkrétní zakázky, které byly někomu dány. Nezlobte se na mě, já nevím, jak lze v rámci zadání veřejné zakázky někomu zakázku dát. Tato zakázka snad má parametry, podle kterých se vybírá vítěz. Když to zjednoduším, aby to nebylo příliš složité, tak je to třeba cena. A v tom případě je mi jedno, a je to můj názor, jestli zakázku dělá firma A nebo firma B, jestli ji vlastní Franta nebo Pavel. Prostě pro stát a zadavatele přece je rozhodujícím faktorem, jestli je cena výhodná, jestli dodavatel v tu chvíli nabízí podmínky, kdy se prostředky státu šetří, jestli nabízí správné lhůty dodání. Prostě to jsou ty parametry. Jestli pan dr. Svoboda a další kolegové, kteří tady vystupovali, vědí o tom, že se dá někomu zadat veřejná zakázka a že to je kamarád, že to vlastně předem připravíme, tak je to samozřejmě trestný čin, který lze postihnout podle stávajících zákonů, které máme, ale vůbec to neřeší zákon, který jste tady předložili.
        Takže já se omlouvám, ale předložení tohoto zákona vnímám spíš jako předvolební boj nebo předvolební další návrh ze strany sociální demokracie, kterým chce ukázat, jak bojuje proti korupci, nicméně zase střílí buď prázdnými náboji, anebo do vzduchu.
        A chci se zeptat. Když budeme znát toho majitele, tak co nám to pomůže? Buď jeho firma ty parametry plní a potom je to jedno, kdo je majitelem, anebo je neplní a pak by tu zakázku neměla nikdy dostat. Dovolte mi, abych tady připomněl třeba příklad dvou lidí. Jsou spřízněni, je to jistý strýček Vik, který půjčoval peníze svému synovci, a umím si představit, že firma Vik a. s. vyhrává nějakou zakázku a my víme, že je to strýček Vik, a co nám pomůže, že víme, že on je vlastníkem? Nevím, co můžeme řešit dál v té situaci, pokud by plnil parametry zadání veřejné zakázky. A neméně zářným příkladem obchodu s akciemi na majitele je přece jeho synovec, jistý Stanislav Gross, který vydělal peníze nevím jakým způsobem, ale poměrně velké, a zlegalizoval si je prostřednictvím nákupu a prodeje, samozřejmě geniálním investičním nosem, který zřejmě má, protože je koupil za deset a prodal za sto, akcie, které evidentně tuto hodnotu neměly, a díky tomuto institutu si pomohl.
        Takže já bych, být vámi, minimálně nejmenoval konkrétní korupční kauzy, nebo pseudokorupční kauzy, o kterých tady mluvíte, protože třeba některé akcionáře, kteří jsou spojeni s vámi, by to také mohlo mrzet, kdyby museli ukázat, co vlastní a co jim patří. ***
        Proto v zásadě odmítám tento návrh a pokud chcete řešit problém korupce, řešme ho úpravou zákona o zadávání veřejných zakázek. Děkuji. (Potlesk z řad ODS.)