Vážení přítomní, akcie na majitele jsou v terminologii zákona o cenných papírech cennými papíry na doručitele, kdy práva s nimi spojená má držitel. Pokud by byla akcie na majitele vydána v listinné podobě, vykonává práva s ní spojená ten, kdo akcii předloží. Práva spojená se zaknihovanou akcií vykonává osoba vedená v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Akcie na majitele je převoditelná neomezeně a převádí se předáním. Převody upravuje zákon o cenných papírech.
        Z hlediska akciové společnosti jsou majitelé těchto akcií anonymní, neboť společnosti není známo, kdo momentálně akcie drží, a nemá možnost převody těchto akcií sledovat ani ovlivňovat. § 156 obchodního zákoníku a § 3 zákona o cenných papírech. Z citace zákona jasně vyplývá, že hypoteticky by se například mohla o veřejnou zakázku ucházet firma, jejíž akcie ve skutečnosti vlastní zadavatel, jehož úřad soutěž vypsal. Například miliardové veřejné zakázky získává ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem, akciemi na doručitele. Zdejší právní systém totiž umožňuje založení firmy, u níž nelze zjistit, kdo ji vlastní.
        Na jedné straně umožňuje tato vysoce ceněná anonymita neprůstřelnou ochranu, na druhé straně ovšem může znamenat závažné problémy. Nevýhodou tohoto institutu je jednoznačně to, že anonymizované akciové struktury umožňují praní špinavých peněz. Hlasy mnohých odborníků říkají, že by bylo vhodné upravit současné znění zákona, aby tyto firmy byly odstaveny od veřejných zakázek. Zrušení anonymních akcií na majitele doporučují i nevládní protikorupční organizace. Netransparentní forma akcií na majitele v listinné podobě je podle nich jednou z hlavních příčin neprůhledných vlastnických vztahů akcionářů. Mnoho zemí už podobné druhy cenných papírů odbouralo. Tlak na zrušení tohoto institutu je v rámci vyspělých zemí velký. Je jen otázka času, kdy se tohoto problému aktivně chopí Evropská komise a legislativně to zakáže.
        Snaha zrušit akcie na majitele ale samozřejmě naráží na odpor aktérů zainteresovaných v tomto neuvěřitelném byznysu. V praxi by to znamenalo rozkrytí stávajících majetkových struktur a to by byl samozřejmě pro některé problém, minimálně by museli mít anonymní důvěryhodnou osobu, na kterou akcie převedou. Ale to se ví, nikdo není anonymní a důvěryhodný zadarmo.
        Je zajímavé, jak vadily spořitelní knížky na heslo a musely se rušit, nebyl totiž přehled o tom, kolik normální lidé mají naspořeno. Když jde o vyvolené, najednou je tady mnoho důvodů, proč není třeba nic dělat. Mafie přece nepotřebuje ukazovat své financování. Současná praxe netransparentních listinných akcií na majitele by měla skončit a každý, kdo myslí boj proti korupci vážně, by měl tento zákon podpořit do druhého čtení. Samozřejmě to není všelék na zamezení korupce, ale je to jedno z důležitých opatření.
        Možná že jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: A proč jste s tím tehdy něco neudělali? Připravujme si dnes odpověď pro naše děti, protože se nás jednou zeptají také. Dnes by všichni voliči měli naslouchat této diskusi, aby si sami mohli udělat obrázek o tom, kdo chce chránit veřejné finance a kdo z nich chce jenom profitovat. Děkuji.