Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem v této věci, která je předmětem dnešní odpovědi na písemnou interpelaci, několikrát interpeloval paní ministryni ústně a také pana premiéra. Tím základním problémem, proč jsem interpeloval a proč jsme nakonec přistoupili k této písemné interpelaci, je zejména ten důvod, že Ministerstvo zdravotnictví porušuje platný zákon o ochraně veřejného zdraví, a to zejména v § 86. Já bych vás jenom rád seznámil s krátkou částí, která se týká zdravotních ústavů:
        K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního stavebního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahu zdravotního stavu obyvatelstva a faktoru životního prostředí a životních a pracovních podmínek, případně podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánů ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, jakož i výchově a podpoře a ochraně veřejného zdraví a poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví, se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci, Ostravě a ve Zlíně. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi, funkci jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat závodní preventivní péči, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie. Provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinku léčiv, očkovacích látek a zdravotních prostředků a ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
        Já jsem jenom chtěl ocitovat tento první odstavec, abychom si uvědomovali, jak zní zákon, a chtěl jsem upozornit na to, že Ministerstvo, přestože navrhovalo změny jednak v tomto paragrafu, ale v celé další řadě paragrafů, které byly obsahem návrhu novely zákona 258 /2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a která byla touto Sněmovnou zamítnuta, a chtěl jsem upozornit na to, že ministerstvo, přestože neprosadilo ty změny, které navrhovalo a které byly poměrně zásadní, které se týkaly jak zdravotních ústavů, tak Státního zdravotního ústavu, tak krajských hygienických stanic, přesto přikročilo k tomu, že od 1. dubna chce vlastně sloučit všechny zdravotní ústavy do dvou míst, jedno místo v Praze a jedno místo v Ostravě.
        Dále Ministerstvo zdravotnictví v těch odpovědích, které dostávám i které jsem dostal od ministerstva prostřednictvím pana premiéra, protože ty jsou vždycky napsány tužkou pana náměstka Šnajdra, tak v zásadě vždycky říká, že se snaží zefektivňovat činnost, že se snaží uspořit finanční prostředky a že všechno bude fungovat a všechno bude zachované.
        Já se krátce dotknu ještě té odpovědi, která se týká bodů 2 a 3, protože tam jsou uváděny nesprávné údaje. Odpověď posuzována k 31. 1. 2010 vypadá asi tak: Dochází na Státním zdravotním ústavu k hromadnému propouštění, jak o tom informoval jeho ekonomický náměstek na poradě vedoucích regionálních pracovišť. K tomuto datu má být propuštěno celkem 36 pracovníků a všichni z regionálních pracovišť Státního zdravotního ústavu. Znamená to, že z 90 přepočtených úvazků na regionálních pracovištích jich bude od 1. 4. 2010 zachováno pouze 22 včetně pěti zaměstnanců na Státním zdravotním ústavu přímo v Praze. Jedná se tudíž o snížení počtu pracovníků v této podle mého názoru nejdůležitější oblasti podpory zdraví o plných 75 %. Bude se tudíž logicky jednat o zeštíhlení, které bude mít evidentně negativní dopad na primární prevenci a podporu zdraví v celé České republice. Finanční příspěvek Ministerstva zdravotnictví pro Státní zdravotní ústav byl přitom snížen v rámci úsporných opatření při projednávání rozpočtu na rok 2010 o 20 % a požadavek státu je snížit počet pracovníků státní správy o pouhá 3 % ročně, to je celkem o 12 % za čtyřleté období. Ne o 80 %.
        K tomuto požadavku usnesení vlády České republiky je nezbytné podotknout, že se ale zřejmě týká pouze zaměstnanců státní správy. Ale Státní zdravotní ústav není institucí státní správy, ale zdravotnickým zařízením, a uvedené drastické snižování počtu zaměstnanců se týká pouze zdravotnických pracovníků.
        Mezi odbornou veřejností převažuje názor, že počet sto pracovníků podpory zdraví v regionech, to je jeden pracovník na každých sto tisíc obyvatel, je minimální. Za životaschopný a ještě efektivní, to je minimální pro zachování funkčnosti, lze pro Českou republiku považovat počet pět a šest pracovníků na kraj, to je 75 až 80 pracovníků na regionální pracoviště Státního zdravotního ústavu v celé České republice. Stávající rozmístění lze pokládat za poměrně velmi efektivní. Pokud mají podpora zdraví a primárně preventivní aktivity mít vliv a efekt na zdraví lidí, musí být prováděny prakticky v co nejtěsnějším kontaktu s lidmi, a ne centralisticky a na jakémsi teoretickém a metodickém základu z hlavního města, případně z několika málo center.
        Celkem sedm regionálních pracovišť podpory zdraví Státního zdravotního ústavu fungujících v krajských městech a všechna zbývající pracoviště v okresních městech mají být k 1. 4. 2010 bez náhrady zrušena. Není a ani nemůže být pravdou, že toto zeštíhlení nebude mít v žádném případě za následek omezení služeb v oblasti podpory zdraví, ani to, že nedojde k žádnému omezení prevence. ***
        Je nutno také podotknout, že doposud Ministerstvo zdravotnictví nikdy neprovedlo kompletní analýzu obsahu, zajištění, realizace a efektivity podpory zdraví a primární prevence v České republice. Vždy se pouze omezuje maximálně na analýzu ekonomickou a personální v samotných institucích, nikdy však do ní nezahrnulo ani obsahovou, ani ekonomickou analýzu z hlediska dopadu na lidské zdraví. V posledních letech nebyla ze strany Ministerstva zdravotnictví přijata, a tím méně připomínkována na základě poznatků z praxe nová koncepce oboru. Nebyly definovány priority ani záměry dalšího rozvoje. Nebyly ani zpracovány koncepční, personální a materiální požadavky pro tento obor v České republice. Doposud se ani nepodařilo získat žádné finanční prostředky z jiných zdrojů než od státu. Například by se mohlo jednat o peníze z evropských fondů či zdravotních pojišťoven. Nezbytnost úspor je řešena pouze propouštěním zaměstnanců s plnou odbornou kvalifikací a mnohaletou praxí v oboru a schopnostmi předávat své znalosti a zkušenosti mladým kolegům a pracovníkům jiných institucí. To je jednoznačně pokládáno za funkční sítě kvalifikovaných odborníků podpory zdraví a primární prevence České republiky.
        Může tím také dojít k ohrožení plnění národních a mezinárodních závazků například v oblasti studií a monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, které pracovníci v regionech zajišťovali.
        Ministerstvo zdravotnictví si odporuje v tom, že na jedné straně uvádí, že je v současné době jasný požadavek státu přenést zodpovědnost za realizaci aktivit v podpoře zdraví na regionální a lokální úroveň, a na straně druhé však téměř likviduje regionální síť podpory zdraví v celé České republice a systém prokazatelně centralizuje.
        Pokud se týká zdravotních ústavů, tak si myslím, že činnost u zdravotních ústavů je zaměřena na monitorování vztahu zdraví a prostředí. Když se podíváme na některé grafy vývoje některých závažných onemocnění, např. nádorových onemocnění, tak zjišťujeme, že Česká republika je zemí, kde je dvojnásobný výskyt nádorových onemocnění v porovnání s průměrem zemí Evropské unie na západ od našich hranic. Já si myslím, že to jsou důvody, které je třeba zkoumat, a pokud si myslíme, že tomu se budou věnovat dvě pracoviště v celé České republice a že vyřeší problémy, které se nacházejí v regionech, tak je to velmi iluzorní.
        Také odpovědi, které dostávám od hlavního hygienika a paní ministryně zdravotnictví, že primární prevence a podpora zdraví je záležitostí především každého člověka a že to je záležitost neziskových organizací, můžeme vzít v potaz, každý se na tom samozřejmě podílí, ale pokud tato činnost není podporována ze zdravotních ústavů, není podporována státem, pak bude mít velmi pochybné výsledky.
        To, že ministerstvo uvádí, že těmito úsporami, které jsou jak ve zdravotních ústavech, tak v oblasti krajských hygienických stanic, na státních zdravotních ústavech, ušetří ročně 600 mil. Kč, může být zajímavá částka z pohledu jednoročního státního rozpočtu, ale je třeba poukázat na to, co říkají odborníci v oblasti ochrany veřejného zdraví, že podceňováním primární prevence docházíme k tomu, že Česká republika bude mít do budoucna velké problémy s udržitelností nákladů na léčbu nemocí, kterým se dalo efektivně předcházet v případě aktivní podpory zdraví a dokonalé primární prevence. Smutné na tom je to, že vlastně Česká republika byla pokládána za vzor v oblasti primární prevence a ochrany veřejného zdraví.
        V dnešní době se na zdravotních ústavech používají praktiky, že lidem jsou předkládány výpovědi a říká se jim, že musí podepsat nové smlouvy na jiných místech budoucích zdravotních ústavů. Já si myslím, že to je velmi nepříjemná věc. Seznámím vás například s tím, co jsem dostal ze Zdravotního ústavu v Liberci. I na zdravotní výbor byla zaslána petice zaměstnanců. Jen pro dokreslení, co se stalo ve Zdravotním ústavu v Liberci. Bylo vydáno takové prohlášení, že Zdravotní ústav se sídlem v Liberci nadále pokračuje ve své činnosti beze změn. Na internetových stránkách Zdravotního ústavu se sídlem v Hradci Králové je umístěna zavádějící informace, spočívající v oznámení o převodu odborných činností z Liberce do Hradce Králové. Skutečnost je následující. Přes snahu bývalého ředitele Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci o zrušení samostatné organizace a převod pracovníků do Zdravotního ústavu se sídlem v Hradci Králové k těmto změnám nedošlo. Pracovníci ústavu byli nuceni bývalým ředitelem Ing. Pavlem Buchtou a současně ředitelem Zdravotního ústavu se sídlem v Hradci Králové k rozvázání stávajícího pracovního poměru formou dohody. Za to jim byl přislíben nový pracovní poměr ve Zdravotním ústavu se sídlem v Hradci Králové. Liberecký ústav měl tím být zlikvidován a činnosti z větší části přesunuty do Hradce Králové. Zaměstnanci se odmítli podrobit nátlaku a výhrůžkám a výpověď z pracovního poměru nepodali. Z toho důvodu Ing. Pavel Buchta odstoupil k 15. 2. 2010 ze své funkce, přičemž v ten samý den ještě ve funkci učinil kroky vedoucí k vážnému poškození Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci; mimo jiné podal žádost, aby byla Zdravotnímu ústavu se sídlem v Liberci odňata akreditace k provozování laboratoří. Na odstranění výše uvedených škod bude Zdravotní ústav se sídlem v Liberci intenzivně pracovat.
        Podobně bych mohl citovat ze Zdravotního ústavu v Ústí n. Labem.
        Faktem je, že na zdravotních ústavech se vytváří takové ovzduší strachu, protože pochopitelně ne každý člověk je ochoten aktivně vzdorovat, aktivně se podílet na nějakém odporu proti Ministerstvu zdravotnictví, které takto postupuje. Lidé jsou umlčováni, jsou jim nabízeny výpovědi.
        Myslím si, že toto není důstojné doby, ve které žijeme. Proto jsme požádali na výboru pro zdravotnictví, který se tím také dvakrát zabýval, aby ministerstvo předložilo jasnou koncepci oboru hygieny primární prevence, nejenom ekonomické analýzy, kterých jsme dostali stohy, ale skutečně to, jak tento obor bude dále v České republice pokračovat. Je tady tendence sloučit zdravotní ústavy, jak jsem uvedl, do dvou míst, do Prahy a do Ostravy. Já si myslím, že dopady, pokud by se to uskutečnilo, se v plné míře projeví velmi brzy.
        Z podnětu zdravotního výboru také Ministerstvo zdravotnictví připravuje seminář, který se uskuteční, nebo má uskutečnit, 18. března na Ministerstvu zdravotnictví. Doufám, že tento seminář bude otevřený pro všechny zájemce jak z krajských hygienických stanic, tak ze zdravotních ústavů i Státního zdravotního ústavu, i pro akademickou obec a odborné společnosti, aby se k těmto nekoncepčním věcem mohli vyjádřit. ***
        Děkuji za pozornost.