Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nejprve mi dovolte úvodem mého vystoupení, abych vaším prostřednictvím vzkázal panu Liškovi, aby nás pokud možno neznámkoval a nesnažil se definovat, co považují ostatní za důležité a ne za důležité. Jsem rád, že mě neposlouchá kolega Liška, že mohu pokračovat v jedné poznámce. Kdyby Stranu zelených a jeho předsedu tato problematika tak zajímala, tak nevím, proč odešli z jednání zastupitelstva a diskuse na toto téma se ani jeden ze zástupců Strany zelených nezúčastnil. Ale teď k věci.
        Já chci svůj příspěvek směrovat k pozměňovacímu návrhu z rozpočtového výboru. Je zcela zřejmé, že rozpočtový výbor byl veden velmi kvalitní a odbornou snahou z původního návrhu zákona, který je těžko přijatelný hlavně proto, že neřeší z té složité materie téměř vůbec nic, udělat materiál, za který se tato Sněmovna nemusí stydět. Proč je zásadně nepřijatelný pro mě jako bývalého komunálního politika, a tahle diskuse zazněla i na zastupitelstva hlavního města Prahy, je zřejmé: z pro mě nepochopitelných důvodů se zásadně zmenšuje role obce, kterékoli, v regulačním procesu, kterým chceme omezovat hazard v našich městech.
        Moje osobní zkušenost je taková, že jsem nepotkal komunálního politika, který by nechtěl v maximální míře regulovat hazard ve své obci. Je to snaha naprosto logická, protože na hazard se vážou neobyčejné náklady ve zjevné kriminalitě a nakonec i v sociální síti, kde uvíznou lidé, kteří - většinou z nižších sociálních skupin - téhle metle propadnou jako vášni, nad kterou ztratí kontrolu.
        Problém je v tom, že pokud obce mají uplatňovat svoji vůli, tak prostředí, v kterém jsme, a ve schopnosti policie potřít definitivně některé typy kriminality, a chci říct, že tato schopnost se blíží nule, ať už je to vykrádání bytů, aut apod., jinak řečeno, právě v této oblasti víme, že pokud se stoprocentně zakáže hazard, tak se stane byznysem podsvětí a galerky a ten problém se přesune mimo kontrolu státu a nic se tím nevyřeší. Tak to je k jednomu omezení, která ta novela z rozpočtového výboru obcím velkoryse dává, a sice že můžou zakázat vyhláškou úplně. To snižuje roli obcí v procesu regulace hazardu, maximální míře regulace hazardu v podstatě na nulu.
        Druhá část vyhlášky potom, druhá část tohoto § 50 pak sice obcím by dala kompetenci přijmout v negativním rozsahu vymezení, kde hazard být nesmí, to je v pořádku. Malér je, že pouze u vyjmenovaných typů hazardního podnikání. A co je nejvážnější defekt, kterého se rozpočtový výbor dopustil, že zákon by říkal, že obec musí přijmout právě takovou vyhlášku, a to tak, že v celém rozsahu; nic z ní nesmí ubrat, nic k ní nesmí přidat. Myslím si, že tady už tento návrh vstupuje do velmi citlivého pole, kde zákon může a kde zákon nemůže omezovat samostatné působnosti obce.
        Třetí, a to už tady bylo zmíněno, pro mě ne z jasných důvodů se obec škrtá jako účastník správního řízení povolovacího.
        Já si myslím, že to jsou vady, pro které je pozměňovací návrh komplexní z dílny rozpočtového výboru naprosto nepřijatelný, přestože v sadě jiných odstavců zásadně vylepšuje návrh poslanecký, o kterém jednáme, a v zásadě ho dělá schválitelným oproti té holé původní verzi.
        Proto si myslím, že cesta vrátit do druhého čtení, pokud bude myšlena vážně jako cesta ke schválení tohoto zákona v tomto volebním období, je cestou racionální, a prosil bych, aby to takto bylo chápáno. Rozpočtový výbor může jednat ještě tento týden, jsme tady všichni, a 18. května můžeme projednat třetí čtení, a dokonce do té doby můžeme projednat se Senátem návrh zákona tak, abychom měli jistotu, že Senátu to znění bude vyhovovat. Je to sice na poslední chvíli, ale projednatelné to je v podobě, která by z usnesení rozpočtového výboru odstranila ty nejhorší věci, které jsou nepřijatelné pro samosprávu, a zároveň ten zákon natolik dopracovala, že by byl hlasovatelný a opravdu by pomohl věci.
        Poslední zmínka, která velmi vadí a která je málo pochopitelná - proč rozpočtový výbor v přechodném ustanovení protáhl až do roku 2020 platnost těch licencí, které mají nejdelší dobu té licenční platnosti desetiletou, teď mají většinou ještě devět let. Jsou to licence vydané pro pár nejsilnějších hráčů na trhu, těch ostatních se to netýká, a to z toho zákona dělá směšnou hračku, protože do roku 2010 (?) se drtivá většina problematiky nebude stejně moci regulovat a omezovat, protože ty licence, co drží těch pět nejsilnějších, budou platné. Takže i tohle je bohužel načteno v rozpočtovém výboru špatně a vládní stanovisko je v tomto ohledu mnohem správnější.
        Chci jenom apelovat na to, že vrácení do druhého čtení není obstrukce. Je to zvládnutelný problém, pokud budeme tak, jak k tomuto zákonu a k jeho potřebnosti vystupujeme, racionálně jednotni a zase si z toho neuděláme nějakou předvolební hračku, což by mě velmi mrzelo. Měli bychom ten zákon přijmout už jenom proto, že strašák videoher tu situaci bude násobně zhoršovat z hlediska situace hlavně v centrech našich měst, protože hazard dostane další prostor k nekontrolovatelnému bujení.
        Říkám ale, že návrh, tak jak byl načten v prvním čtení, nechává více mezer než řeší problémů, a proto se přimlouvám k postupu, který náš klub navrhuje.
        Děkuji.