Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl tento návrh novely trestního řádu. Jedná se o novelu svým rozsahem relativně malou, ale z hlediska významu zvláště pro oběti trestných činů se jedná o novelu velmi významnou. Tato novela totiž přichází s tím, že obětem trestných činů v rámci trestního řízení do budoucna nemá být nahrazována pouze majetková újma, pokud se v rámci adhezního řízení shromáždí dostatek důkazů, ale do budoucna v rámci trestního řízení by mohla být obětem trestných činů též nahrazována tzv. morální újma, to znamená mohlo by jim být poskytováno morální zadostiučinění a případně by též mohlo být vypláceno tzv. bezdůvodné obohacení. Vláda touto novelou reaguje na své programové prohlášení, ve kterém jasně píše, že chce posilovat práva obětí trestných činů, zlepšovat jejich právní statut, ale i materiální zabezpečení. A toto je víceméně první novela z dílny Ministerstva spravedlnosti, která vládní prohlášení v tomto bodě chce naplňovat.
        Chci konstatovat, že v tuto chvíli Ministerstvo spravedlnosti připravuje úplně nový zákon o obětech trestných činů, který má svým rozsahem a obsahem standardizovat pozici, v uvozovkách, české oběti trestného činu s obětmi ve vyspělých západních zemích.
        Ale prosím zpět ještě jednou k tomuto návrhu. Co tento návrh zlepšuje a co přináší nového? Pokud dneska je oběť trestného činu v rámci trestního řízení úspěšná, jak jsem naznačil, může získat náhradu za konkrétní majetkovou újmu. To znamená například oběť, která je předmětem nějakého násilného trestného činu, může získat v rámci trestního řízení to, že jsou jí nahrazeny náklady spojené například s poškozeným oblečením, zničenou kabelkou či s jinou materiální škodou, která je jí bezprostředně spáchána. Ovšem sami dobře víme, že u mnohých trestných činů, jedná se zvláště o trestné činy proti životu a zdraví a o trestné činy proti lidské důstojnosti, je mnohem významnější ona újma morální než újma materiální. Chce-li dnes podle platného práva být oběť úspěšná, pak se musí při odškodňování a nahrazování morální újmy obrátit na civilní soud, realizovat samostatné civilní řízení, které často trvá i roky, podstoupit martyrium prokazování nebo opětovného prokazování a dokazování svého nároku, které často bývá spojeno s tím, že celá trestní kauza je takto mediálně veřejně u soudu znovu propírána a znovu připomínána. My jsme tedy přesvědčeni, že by primárně veškeré odškodnění obětí trestných činů měl realizovat již trestní soud, a pouze v případech, kdy z důkazního hlediska toto není možné, pak by trestní soud odkazoval oběť při odškodňování jejích nároků na soud civilní. Ale primárně by odškodnění měl poskytovat trestní soud, a tím zkrátit délku soudního řízení, nenutit oběť, aby se obracela na civilní soud, a snižovat též martyrium, kterým oběť trestného činu prochází.
        Já vás tedy moc prosím, dámy a pánové, abyste podpořili tuto novelu, která jednoznačně zlepšuje právní standard obětí trestných činů, je inspirována zahraničními právními úpravami, např. německou a rakouskou právní úpravou, kde opravdu standard, nebo chcete-li katalog procesních, ale i hmotných práv obětí trestných činů je mnohem rozsáhlejší a lepší než v České republice. My jsme se inspirovali u těchto vyspělých zemí a myslím si, že je naším cílem a také naší povinností přijmout takovou úpravu, která zajistí, že oběť trestného činu v České republice bude mít stejnou pozici jako ve vyspělých státech západní Evropy.
        Děkuji za pozornost.