Dobré dopoledne. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych vám objasnil pohnutky a okolnosti, které vedly Senát k přijetí pozměňovacích návrhů k předkládané novele zákona o dani z přidané hodnoty a k jejímu vrácení do Poslanecké sněmovny.
        Systém daně z přidané hodnoty je postaven na tom, že plátce DPH je povinen zatížit svá uskutečněná plnění, čili své dodávky, daní z přidané hodnoty podle platné sazby, v současné době to je 10 nebo 20 %, a tuto daň, zjednodušeně řečeno, odvést do státního rozpočtu. Toto označujeme jako daň na výstupu. Současně však má právo na uplatnění daně na vstupu, čili odečtu daně z přidané hodnoty z přijatých dodávek. Do státního rozpočtu tak plátce odvádí pouze rozdíl mezi daní na vstupu a daní na výstupu. Tento systém byl až dosud mezi plátci daně z přidané hodnoty neutrální, co se týká jak peněz co do výše částek, tak i času. Že tedy dodavatel i odběratel uplatnili ve svém daňovém přiznání stejné částky daně jak na vstupu, tak na výstupu, a to ve stejném zdaňovacím období, což může být buď kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí.
        Uvedený princip neutrality je teď projednávaným návrhem porušován. Podle Poslaneckou sněmovnou navrženého znění § 73 zákona o dani z přidané hodnoty lze uplatnit odečet daně na vstupu na základě daňového dokladu nejdříve ve zdaňovacím období, kdy plátce doklad obdržel. Vzhledem k tomu, že zákon o dani z přidané hodnoty dává lhůtu pro vystavení daňového dokladu 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění a mnoho plnění se fakturuje k poslednímu dni měsíce, logicky tak plátce obdrží daňový doklad až v dalším měsíci. Bude zde docházet k velkým posunům, co se týče možnosti uplatnit daň na vstupu. Na základě své praxe daňového poradce bych rozsah těchto posunů odhadl tak na 25 až 30 % všech uskutečněných zdanitelných plnění v České republice.
        Podle mého názoru toto výrazně zhoršuje podmínky pro plátce daně z přidané hodnoty, kteří v podstatě budou úvěrovat Českou republiku. Navíc popsaným způsobem se mimo jiné i ztíží pro plátce daně z přidané hodnoty vedení účetnictví, neboť jejich povinnost účtovat náklady a výnosy v jejich věcné a časové souvislosti zůstane zachována. Zjednodušeně řečeno, na přelomu kalendářního roku nebo na přelomu hospodářského roku nebo na konci budou o jednom dokladu účtovat dvakrát. Jednou z pohledu nákladů, podruhé z pohledu daně z přidané hodnoty.
        Tohle vše zvažoval Senát při projednávání předmětné novely zákona o dani z přidané hodnoty. Samozřejmě diskutovali jsme o zavedení onoho vnitrostátního revers charge i o tom institutu ručení za daň, ale nakonec jsme se shodli, že v tomto případě boj proti daňovým únikům je větší prioritou než možné problémy. Samozřejmě budeme ten zákon velmi pečlivě sledovat, respektive účinnost těchto ustanovení, a pokud by zde problémy nastaly, určitě bychom je řešili. ***
        Senát rozhodl většinou 65 hlasů z 69 přítomných vrátit návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty Poslanecké sněmovně, a to s dvěma pozměňovacími návrhy. Ten první řeší již zmíněnou nesrovnalost při uplatnění daně z přidané hodnoty na vstupu. Ten druhý je drobnější, je legislativně technického charakteru a odstraňuje problém v bodu 118 předkládané novely, ve kterém chybí pokyn, čili úvodní návětí toho bodu, které říká, kam se toto nové ustanovení má do zákona o dani z přidané hodnoty včlenit nebo doplnit. Bez tohoto návětí by to ustanovení stálo jaksi nad zákonem nebo vedle zákona a nevěděli bychom, kam vlastně patří.
        Z těchto důvodů, které jsem zde uvedl, je mou povinností vás požádat o podporu novely zákona o dani z přidané hodnoty ve znění pozměňovacích návrhů schválených Senátem. Děkuji za pozornost.