Ano, děkuji. Skutečně jenom velmi stručně tři poznámky. Jinak bych chtěl říci, že vítám samozřejmě ještě všechny náměty na zlepšení úprav nad rámec toho, co navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a předkládá vláda.
        První poznámka je, že skutečně v některých ohledech je to ideový spor. A já to ukážu na jednom konkrétním případě, který tady byl zmíněn. Pokud někdo dostane nabídku místa od úřadu práce, na to místo nastoupí a po týdnu z toho místa odejde sám dobrovolně ve zkušební době, tak můj pohled je naprosto jednoznačný: u takového člověka samozřejmě je zbytečné, aby dostával další nabídku od úřadu práce. Takový člověk prostě musí být vyřazen, protože jinak ten systém motivuje k nekalému jednání. To je ale skutečně ideový pohled a já rozumím tomu, že z jiné strany politického spektra může být pohled jiný. Já si myslím, že je potřeba, aby ten systém byl funkční v tom smyslu, aby nenaváděl ke zneužívání systému.
        Druhá poznámka. Co se týká napadaného zrušení povinnosti informovat o volných pracovních místech ze strany zaměstnavatele. Existuje paralelní způsob výběrových šetření, kdy výběrová šetření zkoumají stejnou oblast, a musím říci na základě svých zkušeností ze statistiky, výběrová šetření jsou mnohem přesnější než evidenční údaje o volných pracovních místech ze strany zaměstnavatelů, protože bohužel musím konstatovat, že výběrová šetření jsou průkaznější v tom smyslu, že v nich obvykle respondenti uvádějí pravdu, a nikoliv to, co si přejí, aby bylo zveřejněno, protože výběrová šetření nejsou zveřejněna, co se týká individuální response, na rozdíl od toho samozřejmě povinnost hlásit volné pracovní místo je principiálně veřejná informace. Tedy ta změna nebude k horšímu, bude k lepšímu, protože informace z výběrového šetření jsou přesnější než informace z evidence úřadů práce.
        Třetí poznámka. Podpora v nezaměstnanosti a nutné splnění odpracované doby. Tady se zase naprosto zásadně lišíme pravděpodobně v pohledu nebo v nepochopení účelu podpory v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti na rozdíl od dávek sociálního systému má za cíl vyrovnat krátkodobý nedostatek finančních prostředků při přechodu z příjmu ze zaměstnání do případného zachycení sociální sítí. To je krátkodobé vyrovnání rozdílu mezi příjmem z pracovní aktivity a příjmem ze sociální sítě. A pokud v dnešním systému pro vznik podpory v nezaměstnanosti stačí odpracovat jeden rok ze tří, tak ten systém neplní svoji funkci, protože pokud někdo má třetinu období nějaký příjem, tak potom se nejedná o žádné vyrovnávání, ale prostě o další část příjmu, který ten systém vytváří. A je potřeba se také podívat do okolních zemí, kde i navrhovaný systém - jeden rok ze dvou, to znamená povinnost odpracovat jeden rok ze dvou posledních let tak, aby vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti - tak i tento nový systém je jedním z nejkomfortnějších z evropských zemí. Systém jedna ze tří, tedy stačí odpracovat jeden rok ze tří posledních let pro vznik nároku podpory v nezaměstnanosti, ten nemá v Evropě obdobu a je potřeba ho změnit, protože je prostě nesprávně nastaven. A znovu zdůrazňuji, že není řeč o sociální síti. Je řeč o podpoře v nezaměstnanosti jako krátkodobém, několikaměsíčním přidělení prostředků na překlenutí doby, kdy člověk ztratí plný pracovní příjem a ještě neupravil svoje výdaje tomu, že například můžou jeho příjmy být pouze příjmy ze sociální sítě.
        Tolik k jednotlivým bodům. Samozřejmě detailně se k té diskuzi dostaneme, doufám, při projednávání ve výboru. Tedy prosím o podporu toho, aby tento návrh mohl projít do druhého čtení. ***