Děkuji. Já se omlouvám, také bych využil možnosti reagovat na paní poslankyni Semelovou, která zde mluvila o tom, kam jsme pokročili v budování komunismu. Budování komunismu přerušil rok 1989. Máme ve světě příklady některých zemí, kde budování komunismu zdárně pokračuje, to je třeba Severní Korea. Já nevím, jestli máme být smutní z toho, že tady k té přetržce v roce 1989 došlo. Já myslím, že skoro ne. (Potlesk z pravé části sálu.) Patřím k té části národa, která si myslí, že to bylo dobře, co se v roce 1989 v naší společnosti stalo. Byť ne všechno potom už bylo takové, jak si lidé vysnili, když snili o pádu komunismu.
        Já bych rád využil té příležitosti, protože pan premiér dnes projevil mimořádnou odvahu ve svém vystoupení. Velmi odvážně vystoupil směrem k poslanci opoziční sociální demokracie kolegovi Váňovi, který je navíc, jak všichni vidíme, zdravotně indisponován. Oceňuji, že pan premiér mu popřál brzké uzdravení, to nepochybně zlepší vztahy mezi vládou a opozicí v této Poslanecké sněmovně, které jsou jinak velmi špatné. Ale já bych chtěl využít toho, že se možná pan premiér nachází ve svém odvážném období, a chtěl bych mu poskytnout několik dalších námětů na to, aby svoji odvahu mohl projevit. Protože já si myslím, že lidé čekají, že premiér bude razantní, že bude věci řešit a že skutečně vládu povede. Takže mi dovolte, pane premiére, několik námětů, které si myslím, že by stálo za to, abyste ve své náročné agendě zohlednil.
        První věc se týká mladého nadějného člověka, o kterém zde hovořil předseda poslaneckého klubu ODS. Souhlasím s tím, že mladí lidé by měli dostávat prostor, že skutečně tarify někdy mohou působit omezujícím způsobem, a myslím si, že v případě pana Fejka, to je člověk, který se nepochybně osvědčil, je talentovaný a dostal příležitost. Jenom nevím, jestli plat 250 tisíc korun měsíčně, který byl v posledních dnech zveřejněn, úplně odpovídá jeho pracovní agendě. Pan Fejk se pochlubil, že musí velmi často vyřídit až 15 stížností denně, které na něj přecházejí jako na ombudsmana Českých drah, a že vlastně ani neví, jestli ho ta práce baví, vyřizovat těch 15 stížností denně. To jsou výroky pana Fejka, který je zaměstnancem Českých drah.
        Chci panu premiérovi připomenout, že České dráhy jsou stoprocentně vlastněná společnost, že pro řízení Českých drah existuje řídící výbor, který je přímo kontrolován vládou, a že samozřejmě České dráhy nejsou svazovány těmi odpornými tarify, o kterých se ODS domnívá, že by měly být zrušeny, a proto jsou tam smluvní platy.
        Ale nevím, jestli je na místě, aby pan Fejk jako ombudsman Českých drah měl více než dvakrát vyšší plat, než má ombudsman České republiky volený touto Poslaneckou sněmovnou. Nevím, jestli by pan Fejk měl mít v této pozici pětkrát vyšší plat, než měl jako ředitel pražské zoologické zahrady. Já nevím, proč by měl být pan Fejk placen lépe než guvernér České národní banky, který přece jenom možná nese o něco málo větší odpovědnost než ombudsman Českých drah. Myslím, že ty nuance tady všichni cítíme. Existují zde drobné nuance mezi odpovědností premiéra, guvernéra České národní banky, prezidenta, ombudsmana a ombudsmana Českých drah. A já mám pocit, že lidé ty nuance cítí taky.
        V situaci, kdy tato vláda snižuje platy zaměstnanců veřejného sektoru, v situaci, kdy snižuje platy policistů, hasičů, když stagnují platy zaměstnanců ve školství, nepedagogickým pracovníkům klesají o 10 až 20 %, tak vláda má ovšem dostatek peněz na to, aby zajistila dobré teplé protekční místo panu Fejkovi. A tady je příležitost pro odvahu předsedy vlády. Chtěl bych vyzvat pana premiéra, aby zasáhl, aby byl plat pana Fejka redukován na úroveň, která odpovídá jeho pracovní náplni, a tyto finanční prostředky nebyly vyhazovány zbytečně. 250 tisíc korun pro ombudsmana Českých drah je výsměch nejenom zaměstnancům Českých drah, ale je to výsměch celé české veřejnosti, která je stejnou vládou přesvědčována o tom, že si má utáhnout opasky v zájmu lepší budoucnosti.
        No, kdyby České dráhy nebyly dotovány jedinou korunou ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů a obcí, tak by to zřejmě byla jejich věc. Ale taková situace tady dnes není. České dráhy jsou dotovány z veřejných rozpočtů a z těch dotací, na které se skládají všichni daňoví poplatníci, má pan Fejk plat 250 tisíc měsíčně! Tady je, pane premiére, prostor pro vaši odvahu!
        A další námět: kauza pana Wolfa. My jsme se dozvěděli, že pan Wolf, vůči kterému Ministerstvo životního prostředí zahájilo řízení kvůli zpronevěře dotačních prostředků, tak najednou s panem Wolfem, poté, kdy se stal přítelem minulé vlády Mirka Topolánka, kdy se z opozičního poslance stal přítel vlády Mirka Topolánka, ve které seděl jako ministr práce a sociálních věcí současný pan premiér Nečas, tak vzápětí poté, kdy pan Wolf v sobě objevil náklonnost k Topolánkově vládě, tak s ním byla uzavřena dohoda o narovnání mezi Ministerstvem životního prostředí a firmou, kterou vlastnila rodina pana Wolfa. Podle toho, co uvedla média, je takový způsob řešení vymáhání původně zpronevěřené dotace zcela unikátní. K takovýmto dohodám o narovnání běžně nedochází ve státní správě. Ale tím, že k této dohodě došlo, finanční úřad tím pádem nemohl po firmě pana Wolfa vymáhat vrácení dotace, kterou podle tvrzení tehdejšího ministra životního prostředí pan Wolf zpronevěřil. Chci připomenout výroky ministra Bursíka, který hovořil o tom, že to byl fiktivní projekt, že to byla rodinná firma, že to byla rodinná malá domů.
        Jak je možné, že Ministerstvo životního prostředí uzavřelo tuto dohodu o narovnání? Není možné se tvářit, že je to v pořádku, že politická korupce je něco, co je běžné. Pan Wolf podpoří vládu a vláda mu to oplatí tím, že po něm nebude chtít žádné peníze. Tady je prostor pro odvahu pana premiéra. Vždyť pan ministr Chalupa koneckonců je také z ODS, je v čele Ministerstva životního prostředí, je na místě audit. Pan ministr Chalupa by měl prověřit postup úředníků na Ministerstvu životního prostředí a měl by nám sdělit, kolik takových dohod o narovnání v případě podezření ze zneužití státní dotace bylo od roku 1989 na Ministerstvu životního prostředí uzavřeno. Abychom věděli, jaká je četnost tohoto milosrdenství ze strany státní správy, ke kterému došlo směrem k poslanci Wolfovi, ale až poté, kdy v sobě objevil náklonnost k vládě Mirka Topolánka a velmi soustavně a dlouhodobě ji podporoval.
        Další místo pro odvahu, a to je námět, který bych rád dal panu premiérovi, se týká pana ministra zahraničí Schwarzenberga. Vláda tvrdí, že má kauzu Diag Human pevně v ruce. Vláda tvrdí, že se nic zlého nemůže stát. Že se právoplatně odvolala a že koneckonců to, že je nám zabavován majetek v zahraničí, je jenom jakési hloupé nedorozumění. Proč tedy pan ministr Schwarzenberg vydává defétistická prohlášení, která v zásadě argumentačně jdou zcela na ruku protistraně, kterou proti sobě má Česká republika v této věci? Jak je možné, že pan premiér nezasáhl? Jak je možné, že má ve vládě zcela neinformovaného ministra zahraničí, který, ačkoliv je nám zabavován majetek v zahraničí, tak neví, jaká je podstata kauzy Diag Human a v jaké fázi se tento spor nachází? To je přece vážný problém.
        Další námět k odvaze se týká ředitele Národního parku Šumava. Já tady nechci mluvit o tom, že to je nekompetentní člověk na tomto místě. Ale chci mluvit o tom, že se pan Stráský v době, kdy byl ministrem zdravotnictví v roce 1996, velmi pochybně zapsal do historie kauzy Diag Human. Byl to on, kdo jako ministr zdravotnictví za ODS podepsal rozhodnutí o tom, že tento spor nebude řešen soudně, ale bude řešen formou arbitráže. To se dnes ukazuje jako velmi nešťastné rozhodnutí. ***
        Já myslím, že není možné, aby státní úředník, ministr, který se dopustil evidentní chyby v této věci, který se nechal přesvědčit tehdy svým náměstkem, zřejmě panem Dvouletým, nebo kdo to tehdy byl, aby podepsal něco takového. Ačkoliv v té době Ministerstvo financí, které bylo vedeno ODS, touže politickou stranou, se stavělo proti tomu, aby Ministerstvo zdravotnictví podepsalo rozhodčí doložku, tak navzdory negativnímu stanovisku Ministerstva financí z té doby pan Stráský podepsal rozhodčí doložku a spor Diag Human se začal vyvíjet cestou, která se ukazuje jako nepříliš šťastná pro vládu. Jak je možné, že vláda zaměstnává na velmi dobře placeném místě ředitele Národního parku Šumava, bývalého ministra zdravotnictví, který takovýmto způsobem postupoval v kauze Diag Human? Tady by měl pan premiér projevit odvahu, tady by měl personálně zasáhnout a vynutit si odchod pana Stráského z této pozice.
        A poslední věc. Rád bych se zeptal pana premiéra, protože já jsem včera zaznamenal v médiích informace o tom, že se stát tedy připravuje na velkou vlnu solárních arbitráží, že Ministerstvo financí navrhuje postup, jak se bránit - to je jistě v pořádku, že se vláda připravuje - ale že je snad navrženo, aby se při výběru právního zastoupení České republiky v těchto arbitrážích nevyužilo výběrové řízení. Chci se zeptat, zda je to pravda. A jak včera vláda rozhodla. Jestli rozhodla tak, že se půjde cestou, že se advokáti státu vyberou bez výběrového řízení. To je přece věc, která by byla reputačně pro vládu, která chce bojovat proti korupci, podle mého názoru nepřijatelná. Ministerstvo financí mělo dost času na to, aby se na tyto arbitráže připravilo, protože o tom, že mohou přijít, se spekuluje řadu měsíců a není přece možné, aby se právní zastoupení vybíralo bez výběrového řízení. Čili bych se rád zeptal pana premiéra, zda včera projevil odvahu a zasáhl proti návrhu ministra financí na to, aby se výběrové řízení v této věci nekonalo.
        Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)