Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, navrhovaná novela se týká řady oblastí včetně zvýšení ochrany práv poškozených či oblasti mezinárodní spolupráce a využití videokonferenčních zařízení v trestním řízení atd. Její hlavní těžiště je však v úpravě vazebního řízení, které upravuje zpravidla v souladu s nálezy Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Jde o poměrně závažné a rozsáhlé změny, kdy s některými změnami lze jistě polemizovat a budou předmětem diskuse v Poslanecké sněmovně.
        Ale já vidím určité problémy v této novele. Především v prodloužení některých lhůt například v žádosti o propuštění z vazby, kde se prodlužuje lhůta, ve které je možno opětovně požádat o propuštění z vazby, ze 14 dnů na 30 dnů od právní moci posledního rozhodnutí o vazbě. Ještě vážnější důsledky má však prodloužení lhůty pro přezkoumání důvodu vazby v nově navrhovaném znění § 72 odst. 1 trestního řádu ze tří na šest měsíců, což sice usnadní práci orgánům činným v trestním řízení, ale fakticky to bude znamenat možnost mnohem větších průtahů a povede to s největší pravděpodobností k prodloužení doby vazebního řízení, neboť zde nebude takový tlak na rychlost vazebního řízení jako doposud. A to i u poměrně jednoduchých věcí. Přezkoumávání trvání vazebních důvodů v tříměsíční lhůtě a jejich omezení a zpřísnění podmínek pro případ opakovaného prodlužování trvání vazby bylo naprosto odpovídající a lépe zajišťovalo, aby vazba trvala jen skutečně nezbytnou dobu.
        Pokud novela upravuje vazební řízení, pak možná měla více věnovat pozornosti postavení státního zástupce. Měla možná odebrat možnost státnímu zástupci rozhodovat o trvání či důvodech vazby, neboť státní zástupce je jednou ze stran trestního řízení. Neměl by tedy mít možnost, jak je navrhováno v § 73b a v § 175 odst. 1 písm. c) novely, rozhodovat o žádosti o propuštění z vazby, o důvodech vazby či nahrazení vazby jiným opatřením. Zde by měl zřejmě rozhodovat soud. V tomto směru poukazuji i na příslušnou evropskou judikaturu.
        Tato poměrně rozsáhlá novela má platit od 1. 1. 2012, přičemž podle výhledu legislativních prací vlády na léta 2012 až 2014 vzatého na vědomí usnesením vlády č. 69 ze dne 26. ledna 2011 má být ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 projednáván další návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, a ve třetím čtvrtletí roku 2013 chce podle tohoto výhledu vláda předložit návrh celkové rekodifikace trestního práva procesního, tedy zcela nový trestní řád. Pokud by tak tomu hypoteticky bylo, projednávaná rozsáhlá novela by platila fakticky několik měsíců, maximálně podle uvedeného výhledu 2,5 roku. Než si tedy orgány činné v trestním řízení zvyknou a naučí se ji v praxi používat, bude zde podle nynější vlády zcela nová, jiná úprava. Bylo by možná spíše na místě urychlit práci na rekodifikaci trestního řádu a tyto změny do něj navrhnout rovnou.
        Přes všechny své výhrady s tím návrhem v podstatě souhlasím a navrhuji propustit ho do druhého čtení a přikázat k projednání ústavněprávnímu výboru.