Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_25_01463


Schůze 25/2010 2.11.2011

Téma Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 1. listopadu 2011 v 11.04 hodin Přítomno: 186 poslanců

Richard Dolejš (*1970 ) (Poslanec ) ( délka 5 minut )

        
Dobré ráno. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, já jsem rád, že vedeme takto podrobnou diskusi ke stavebnímu spoření, protože jsem přesvědčen, že právě tato norma se stala jakýmsi symbolem arogance této vlády a jakýmsi symbolem toho, že tato vláda pohrdá ústavním pořádkem České republiky. To nicméně doložil i Ústavní soud. Já bych se krátce vrátil k odůvodnění tohoto návrhu novely zákona, tak jak vláda odůvodňuje, proč tuto novelu předkládá. Dle vlády systém stavebního spoření nevede plně k podpoře financování bytových potřeb. Další argument, který uvádí vláda ve své důvodové zprávě je, že současně zatěžuje výdajovou stránku státního rozpočtu, čímž se podílí na negativním vývoji státního dluhu. Dle vlády je pro většinu účastníků stavebního spoření spíše výhodným státem podporovaným spořicím produktem, kdy po splnění minimální doby spoření 5 či 6 let je možné využít úspory k jakémukoliv účelu, tedy nikoliv pouze na financování bytových potřeb. To jsou základní důvody, proč vláda předkládá tento návrh. Já s tímto odůvodněním nesouhlasím a posléze se pokusím odůvodnit proč. Tento návrh zákona je nyní předkládán také proto, že znovu ve znění zákona č. 348/2010 Sb., který byl schválen ve stavu legislativní nouze a který byl zrušen nálezem Ústavního soudu. Proto znovu tento návrh zákona projednáváme. Ústavní soud, jak zde bylo již zmíněno v některých příspěvcích mých kolegů, zrušil původní zákon zejména ze dvou důvodů. Prvním důvodem byla neústavnost použití stavu legislativní nouze, druhým, a to ještě dle mého soudu závažnějším důvodem, byla pak retroaktivita týkající se padesátiprocentního zdanění státní podpory. Díky bohu tento návrh alespoň tuto část již díky Ústavnímu soudu neobsahuje. Já bych chtěl zdůraznit, že jste se nemuseli do této situace dostat. Kdybyste novelu připravili a předložili Sněmovně v souladu s jednacím řádem Sněmovny, v souladu s Ústavou, tak jsme se nemuseli znovu touto normou zabývat. Vy jste byli včas upozorňováni na to, že původní návrh, který zrušil Ústavní soud, je protiústavní, a to nejen od opozice, ale také od Českomoravské konfederace odborových svazů a dalších a dalších institucí. Já bych si dovolil tady citovat ze stanoviska ČMKOS, které i v rámci tripartity na toto vládu upozorňovalo. Já budu citovat pouze dvě pasáže, které jsou jasné a srozumitelné. "Realizací navrhované úpravy v přechodném ustanovení by došlo ke zcela zásadní změně podmínek, za kterých byly smlouvy o stavebním spoření uzavírány. Hrubým způsobem by tak byly porušeny ústavní principy zákazu retroaktivity a předvídatelnosti práva." Takže vláda se nemůže vymlouvat na to, že nevěděla, jakým směrem jde. Upozorňovaly na to i odbory. Další moment, na který upozorňovala ČMKOS, zase budu citovat: "Zcela nepřijatelné je pro nás uvažované zdanění státního příspěvku, na který vznikl nárok v roce 2010 připsaného na účty klientů stavebních spořitelen v roce 2011 sazbou daně ve výši 50 % za stávající situace, kdy nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob je nastavena na 15 % i v případě nejvyšších ročních příjmů poplatníků této daně. Kromě toho z hlediska očekávání klientů se v případě článku 3 bodu 2 původního návrhu zákona z věcného pohledu jedná o retroaktivitu." Zase upozornění na retroaktivitu. ČMKOS zdůrazňovala, že obě tyto připomínky jsou zásadní. O co jde v tomto návrhu, který nyní projednáváme. Jde o snížení státní podpory stavebního spoření z 15 na 10 % při zachování maximálního limitu základu ve výši 20 tisíc korun. To se týká jak nových, tak i starých smluv. Zde se můžeme zase přít o to, zda se nejedná o retroaktivitu. Dochází ke zrušení osvobození příjmů z úroku z vkladů ze stavebního spoření, a to včetně úroků ze státní podpory. Víte, to, co nyní znovu předkládá vláda, byť v modifikované podobě, je atak vůči 4 milionům občanů, kteří se zapojili do stavebního spoření. V reálu bude tato norma, pokud bude schválena Poslaneckou sněmovnou, a já doufám, že ne, bude znamenat útlum stavebního spoření a výrazné omezení či likvidaci individuální podpory bytové výstavby. Já bych si dovolil, ještě mám chvilku času, citovat jeden článek, který vyšel na Novinkách.cz a který si myslím, že pro dnešní diskusi je zásadní. Název článku je Omezení podpory stavebního spoření připraví tisíce lidí o práci, tvrdí studie. A tím dokládám i to, proč nesouhlasím s odůvodněním, které předložila vláda: "Zrušení nebo výrazné snížení státní podpory stavebního spoření může podle studie společnosti NEXT Finance snížit bytovou výstavbu a zvýšit nezaměstnanost. O práci by mohly přijít během několika let až tisíce lidí, a to například ve stavebnictví. Nižší podpora se projeví ve snížené spotřebě a menším výběru daní," uvedl to ekonom NEXT Finance Vladimír Pikora. Existuje silný vztah mezi stavebním spořením, bytovou výstavbou a nezaměstnaností ve stavebnictví. Při zkoumání tvorby pracovních míst v bytové výstavbě se ukázalo, že 1 mld. státní podpory podpoří - podtrhuji - zhruba 251 pracovních míst, uvedl Pikora. Takže to má samozřejmě dopad i na zaměstnanost v České republice. Navíc jedna státem investovaná miliarda do stavebního spoření přinesla do státního rozpočtu v podobě například zvýšené spotřeby nebo výběru daní 1,1 mld. korun. V roce 2001 přitom 1 mld. přinesla pouze 400 mil. korun, upozornil Pikora. Dál budu pokračovat citací tohoto článku: Seškrtávání podpory zařízne novou výstavbu. Vliv má podle studie stavební spoření i na samotnou výstavbu bytů. Celkový podíl stavebního spoření na financování výstavby bytů za existence tohoto produktu kolísá mezi 40 až 60 %, uvádí studie. Pokud by podle Pikory systém stavebního spoření neexistoval, bytová výstavba by si pohoršila za celé období o zhruba 81 mld. korun. Opakuji: 81 mld. korun. Oproti realitě by to znamenalo pokles o více než 7 %, uvedl Pikora.*** Dále. Pro státní kasu to ve výsledku zátěž není, tvrdí studie. Budu pokračovat v citaci. Stavební spoření přitom podle studie není zátěží pro státní rozpočet. Tím se vyvrací částečně i argumentace vlády v důvodové zprávě. Především podle Pikory výše podpory postupem času reálně klesá i beze změn. Navíc objem státní podpory se během posledních čtyř let snížil o 5 procent, zatímco výdaje rozpočtu naopak za toto období vzrostly o 6,1 procenta. Ukazuje se tedy, že vyplácená státní podpora nezrychluje zadlužování, upozornil Pikora. Kolik stát platí? Státní podpora je vyplácena za předchozí rok. V rozpočtu pro příští rok - myšleno rok letošní, protože tento článek je z roku 2010 - Ministerstvo financí počítá s podporou stavebního spoření ve výši 13,1 miliardy korun, zatímco pro letošek - tedy minulý rok - je to zhruba 13,3 miliardy korun. Od snížení příspěvku si vláda slibuje, že v roce 2012 vyplatí na státní podpoře místo plánovaných 11,4 miliardy -

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/025schuz/s025221.htm


Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/stenozaznamy-psp/2010_25_01463
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 385 lidí darovalo 1 021 973 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy