Dobré odpoledne. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já navážu na svého předřečníka a zkusím ve svém vystoupení dát panu ministru financí malou radu, kde by se pár milionů dalo možná vzít.
        Nedávno v časopise Ekonom vyšla anketa, kdy týdeník Ekonom oslovil pět desítek předních českých byznysmenů, co si myslí o buffettovské akci usilující o vyšší zdanění bohatých. Proč nemá v Česku tato výzva odezvu? Bohatí Češi nechtějí dát ani korunu navíc.
        Zvyšte nám daně, ať se má celý stát lépe, žádají evropští boháči. Následují Warrena Buffetta. Anketa, která zněla: Pokud byste vydělávali ročně nad 10 milionů korun, souhlasili byste s vyšším zdaněním svého příjmu? - Ano hlasovalo 24 %, ne 76 %.
        Miliardáři a multimilionáři ve Francii, v Německu i v Itálii se přidávají k iniciativě amerického miliardáře Warrena Buffetta a v časech evropské i světové finanční krize dobrovolně volají po vyšším zdanění příjmů bohatých, tedy vlastně i sebe. V Česku je ovšem ticho. Ani dvě desítky po sametové revoluci nejsme zatím standardní zemí západního střihu. Dalo by se příkře říci, že nikdo z těch, jimž těmto stát tu více, tu méně pomohl k nejvyšší životní úrovni, necítí potřebu uskrovnit se a dát ostatním najevo, že v dobách nouze pomáhá každý dle svých možností. Jejich odsouzení ale není na místě. Velkou vinu na mlčení nese sám erár a nestandardní tuzemské poměry.
        Týdeník Ekonom se zeptal pěti desítek předních byznysmenů, co si myslí o buffettovské akci a proč podle nich nemá v Česku odezvu. Na povrch se vyvalila zdrcující kritika politiků a hospodaření státu. Vláda by tak mohla být ráda, že u nás vysokopříjmová skupina ještě vůbec nějaké daně platí.***
        Vedle toho anketa ukázala další dvě věci. První, že čeští byznysmeni, kteří téměř bez výjimky vybudovali svá impéria od nuly, lpí na správném využití každé vydané koruny víc než dědicové velkých majetků jinde ve světě. Navíc téměř nikdo z nich nepovažuje krizi u nás za tak hlubokou, aby bylo třeba uklidňovat davy. Budiž řečeno rovnou, že ambici stát se českým Buffettem, zachraňujícím vlast, nemá nikdo z dotázaných.
        Více se o tématu dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 6. října, nebo pod odkazem níže.
        Anketa: Co si vybraní byznysmeni a politici myslí o iniciativě Warrena Buffetta volající po vyšším zdanění? Tady jsou jejich odpovědi. Uvedu nejprve citát pana Petra Nečase, premiéra České republiky: "Pokud se někdo rozhodne dobrovolně platit státu více, tak to stát v době hrozícího návratu recese samozřejmě potěší. Ale nepředpokládám, že by k tomu došlo."
        A teď už naši boháči.
        "Troufám si tvrdit, že jakékoliv prostředky použiji nesrovnatelně efektivněji než český stát. Nicméně dovedu si představit vytvoření legislativního rámce, kdy výjimečně bohatí lidé by byli povinni část svého výnosu investovat do neziskových organizací. Deset procent je rozumné číslo," říká Karel Janeček.
        Tomáš Raška říká: "Cennější než speciální daně pro bohaté by byla systémová změna, která by zefektivnila řízení státu jako takového."
        Jiří Zelenka: "Proč víc plnit státní kasu? Aby mohli politici víc krást? To ne. Když už zvyšovat daně, tak všem stejně, to lépe snesu."
        Alena Foukalová: "Nemám mezi klienty - a to jsou většinou úspěšní selsmademati, kteří... selsmademani, kteří začali podnikat na počátku 90. let - jediného, který by pana Buffetta v jeho daňové iniciativě chtěl následovat. Důvodem není jejich lakota či malost, ale naštvání na neumětelství českých politiků a na neschopnost státu řádně hospodařit."
        Jan Prádler: "Kdyby byl Warren Buffett občanem České republiky, platil by stejné daně jako jeho podřízení a byl by již nyní zdaněn v takové výši, k jaké směřuje jeho výzva a jak si sám přeje."
        Vratislav Kulhánek: "Nevím, proč bych měl sám sobě zvyšovat daně, aby se moje peníze prošustrovaly v systému, který tady panuje. Myslím, že Warren Buffett měl eminentní zájem na růstu akcií svých firem - a teď lidi kvůli jeho iniciativě řeknou, to je frajer, ten na to má."
        Zbyněk Frolík: "Volání po vyšším zdanění bohatých zatím nereflektuji. Chci své budoucí společensky prospěšné aktivity řídit a kontrolovat sám. Nevěřím ve schopnost státních úředníků použít takto získané prostředky efektivně pro společnost."
        Aleš Řebíček: "S myšlenkou vyššího zdanění bohatých nemám problém. Jde ale o to, aby to mělo ekonomický smysl a fungovalo to na všechny vysokopříjmové skupiny. Kdyby byli zdaněni jen ti, kteří si ve svých firmách vyplácejí vysoké měsíční platy, určitě by s tím část z nich přestala a začali by si příjmy vyplácet jako dividendy ze zisku předchozího roku a danili je jednorázově zvláštní sazbou daně. Takže by se daně formálně zvedly, ale výnos pro stát by byl minimální."
        Další z oslovených, Radek Špicar: "Kdyby si čeští podnikatelé mohli být jisti, že takto získané peníze stát použije na skutečně užitečné projekty, jejich vstřícnost k podobným iniciativám by byla o poznání větší."
        Luděk Sekyra: "Nevím, jestli bych se k volání po vyšším zdanění bohatých připojil, mám pocit, že stát s našimi daněmi nakládá velmi nehospodárně. Raději bych spolupracoval se státem na konkrétních sociálních a kulturních projektech."
        Martin Roman: "Každá politická strana má nějaký názor na daně, já když se přikloním k jednomu, tak logicky budu proti těm dalším. V tomto ze mě žádný názor nevytáhnete."
        Stanislav Bernard: "Byl bych pro vyšší zdanění bohatých, ale ne za dnešní situace. Ročně se u nás z veřejných peněz rozkrade kolem 12 miliard korun. Má smysl, abych státu dal o milion korun víc? To je jako posílat peníze do Afriky, kde nejdou k hladovějícím, ale rozkradou je místní banditi."
        Martin Borovka: "Souhlasil bych se speciálním zdaněním lidí s vyšším příjmy, ale nesmí to skončit v bezedném státním rozpočtu. O příjemci těchto peněz by měl rozhodnout plátce."
        "Je to jen gesto, které jde vstříc narůstajícímu populismu a které není žádným řešením pro enormně zadlužené země s neudržitelným sociálním systémem. Řešením jsou zásadně strukturální reformy," řekl Marek Dospiva.
        "Volání po vyšším zdanění bohatých je spíše dobrým marketingovým tahem než snahou pomoci. Spekulace mnohých z těch, co volají, byly jednou z příčin nedávné krize a nepochybuji ani minutu, že jejich primární snahou bylo na padajících trzích vydělat." Karel Havlíček.
        "V Česku zatím nejsou 'konsolidovaní' boháči se solidně založenou bází a současně s altruistickými sklony. Jsme ve stadiu prvotní akumulace kapitálu a bohatí s potřebou být solidární přijdou až v příštích generacích." Martin Kratochvíl.
        Petr Sýkora řekl: "Domnívám se, že se svými prostředky umím zacházet efektivněji, než jak to umí v současné době český stát. Podstatnou část z nich věnuji na prospěšné účely. Bohatí lidé a podnikatelé však primárně prospívají své zemi tím, že budují nesmírně užitečné podniky. Tím jsou pro společnost mnohem prospěšnější než placením daní. Nezapomeňme, že bohatí lidé a kapitál jsou v dnešní době velmi mobilní. Plošné a výrazné zdanění bohatých by vedlo k tomu, že by řada z nich odešla ze země."
        Ondrej Oravec: "Považuji nápad více zdanit bohaté za velmi licoměrný. Celková míra zdanění v České republice patří nyní mezi nejvyšší."
        Jiří Šimáně: "Myslím, že snaha více zdanit bohaté je správná. Ale pokud bude český stát přihlížet losovačkám, nehospodárnostem, zmanipulovaným zakázkám a dalšímu vysávání rozpočtu, necítím žádnou povinnost do něho přispívat. Stát, který je svým spojencem - Spojenými státy - považován za nejzkorumpovanější zemi ve střední Evropě, by ani na chvilku neměl přemýšlet o tom, že by mohl takový příspěvek požadovat. To bych považoval za velkou drzost."
        Petr Žaluda: "Je rozhodně lepší platit vyšší daně a mít zde sociální klid, než mít nízké daně a sociální neklid."
        A tak bych mohla pokračovat.
        Jako červená nit se táhne těmito odpověďmi neschopnost vlády dobře hospodařit, a opakuji - dobře hospodařit se svěřenými prostředky, tj. s penězi daňových poplatníků, kteří na rozdíl od výše jmenovaných nebudou mít možnost se rozhodnout, zda navýšené daně platit budou, nebo ne. Proto apeluji na vládu, aby se nad svým jednáním zamyslela, a aby co nejdříve svými skutky přesvědčila i bohaté občany této země, že myslí svou protikorupční politiku vážně. Vždyť nebude nic krásnějšího pro nás pro všechny, když tito lidé budou moci říci: "Ano, pánové, vám naše navýšené daně s klidem svěříme, a víme, že s nimi budete hospodařit stejně zodpovědně jako my." K tomu budeme všichni a každé vládě držet palce.
        A také věřím, že když včerejší noc tak dokonale stmelila všechny koaliční partnery, jak o tom s rozzářenýma očkama mluvili dnes dopoledne, že se toto stmelení brzy projeví hlavně v jejich jednání o protikorupční politice.
        Děkuji za pozornost.