Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, nejprve krátkou poznámku. Samozřejmě to, co tady padlo od kolegy Opálky, co se týká dodržování pracovněprávních předpisů, tak já považuji za samozřejmost. To, že Státní úřad inspekce práce je povinen kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů, není žádná novinka, a to, že pokud zaměstnanec pracuje přesčas, tak musí dostat odměnu přesčas, a nikoliv odměnu formou nějaké mimořádné odměny, to považuji také za samozřejmost.. ***
        Nicméně, dovolte mi, abych se vrátil k hlavnímu tématu vystoupení, to je téma důchodové reformy. Musím předeslat, že přestože s východisky zde prezentovanými nemohu souhlasit, tak oceňuji odbornou kvalitu toho vystoupení.
        Věnoval bych se dvěma jednotlivým tématům z toho, která tady zazněla, a na tom vysvětlím předchozí větu. Za prvé, bylo tady navrženo, aby deficit důchodového systému - a teď to říkám velmi zjednodušeně a prosím, aby v rámci krátkosti vystoupení to bylo respektováno - aby deficit důchodového systému byl řešen zvýšením sazeb sociálního pojištění, nikoli úpravami daně z přidané hodnoty. To je zásadní ideový spor, který si myslím, že je nikdy nekončící. Samozřejmě, že vždy já budu zastávat ten názor, že pokud je potřeba zvyšovat daňovou zátěž, tak je to vždycky lepší prostřednictvím nepřímých daní než prostřednictvím přímých daní, protože sociální pojištění je kvazipřímá daň. Protože zvýšení sociálního pojištění by jenom snížilo konkurenceschopnost ekonomiky a mělo tím pádem následné efekty, které mohou mít lavinovitý efekt. To znamená, důraz a postupný přechod z přímého zdanění na nepřímé zdanění, tedy důraz na to, aby požadavky, které je potřeba naplnit na službu státu, byly hrazeny především z nepřímých daní, považuji za naprosto stěžejní a důležitý. Byť znovu zdůrazňuji, to je prostě zásada ideového sporu mezi levicovým a pravicovým pohledem. I když toto rozdělení velmi nerad používám, tak v tomto ohledu to platí.
        Druhá poznámka. Bylo tady nastíněno řešení, které údajně je převzato z Německa, to znamená platit sociální pojištění podle počtu dětí. Chtěl bych k tomu uvést, že český důchodový systém podle mého názoru používá jiný a lepší způsob motivace k výchově dětí, byť je to způsob nepřímý, a to je forma náhradních dob pojištění. Český důchodový systém má velmi komfortní doby náhradního pojištění, právě ty, které se týkají výchovy dětí. Podle mého názoru je to mnohem lepší instrument, byť je nepřímý, skrytý a mnohem hůře se obhajuje směrem k veřejnosti, která se nezabývá tím tématem do detailu, tak ten systém nepřímý prostřednictvím náhradních dob je mnohem lepší směrem k rodinám s dětmi než mechanické zvyšování nebo snižování výše sazby sociálního pojistného podle počtu dětí.
        Tolik moje krátké poznámky k vystoupení kolegy Opálky.