Dobré poledne, vážená paní předsedkyně, členové vlády, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se týká obnovy vlastnických vztahů k tzv. historickému majetku obcí, která se uskutečnila na základě § 2 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a netýkala se toho nemovitého historického majetku obcí, který byl ke dni nabytí účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tedy ke dni 24. května 1991, ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, a to z důvodu jeho správní podřízenosti federálnímu ministerstvu obrany a jeho organizačních složek.
        Tento stav byl od počátku považován za neuspokojivý, neboť šlo o majetek, který z hlediska zajištění obrany státu zpravidla neměl žádný význam. Z toho důvodu bylo již v roce 1994 vládou České republiky přijato usnesení, podle kterého měl být i tento dříve federální historický majetek obcí navrácen. Obsah tohoto usnesení č. 596/1994 však nebyl nikdy realizován z důvodu následně převáživšího právního názoru, že usnesení vlády není pro zamýšlený převod majetku na obce formálně dostatečnou oporou, když pro dosažení odpovídajícího výsledku je zapotřebí přijetí zvláštního zákona.
        Mezi Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů v České republice, na které se obrátily jednotlivé obce, a Vojenskými lesy a statky, státním podnikem, a Ministerstvem obrany následně proběhla ve věci vydání dříve federálního historického majetku obcí opakovaná jednání, která však nevedla k řešení. Ministerstvo obrany nakonec zaujalo stanovisko, podle kterého účinnost usnesení vlády č. 596/1994 již pominula, ačkoli lhůtu v něm uvedenou, to je 31. 3. 1995 nelze považovat ani za propadlou, ani promlčecí. Za takovou ji také nepovažoval metodický pokyn Ministerstva obrany ze dne 14. 12. 1994 schválený tehdejším náměstkem ministra Ing. Miroslavem Kalouskem.
        Negativní názor na vydání nemovitostí zaujaly následně rovněž soudy a výsledkem toho bylo, že započatý proces vracení zmíněného majetku lze dokončit pouze vydáním zákona.
        Chtěl bych zdůraznit, že náš návrh se týká pouze majetku, který splňuje současně čtyři podmínky. Musí to být majetek, který obce vlastnily ke dni 31. prosince roku 1949, tedy tzv. historický majetek obcí. Za druhé musí jít o majetek, který byl ke dni nabytí účinnosti zákona 172/1991 Sb., tedy ke dni 24. května 1991, ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky. Za třetí musí jít o majetek, který se nenachází na území vojenských újezdů podle ustanovení § 31 odst. 1 zákona 222/1999 Sb., o zajištění obrany České republiky, a podle kterého majetek na území újezdů s výjimkou vneseného majetku smí být jen ve vlastnictví státu. A za čtvrté je nutné, aby šlo o majetek, který ke dni nabytí účinnosti zákona byl ve vlastnictví České republiky a nepřešel do vlastnictví obcí podle jiného ustanovení zákona. Současně je v odst. 1 stanoveno datum přechodu vlastnického práva na obce, a to jako datum pevné k 1. 1. 2013.
        Vážené kolegyně, vážení kolegové, jistě jste si všimli, že vláda k návrhu zákona přijala nesouhlasné stanovisko. Jsem přesvědčen, že výhrady, které ve svém stanovisku vláda uvádí, je možné jednáním mezi předkladateli a ministerstvy odstranit. Ale vzhledem ke složitosti těchto jednání si dovolím následně navrhnout prodloužení lhůty na projednávání ve výborech o 30 dní. Věřím, vážené kolegyně, vážení kolegové, že náš návrh novely zákona podpoříte a propustíte jej do druhého čtení. Děkuji. ***