Takže opět. Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení přítomní, tuto zprávu předkládá Česká národní banka každým rokem v rámci plnění zákonné povinnosti. Zpráva je poměrně obsáhlá a podává souhrnné informace o výkonu dohledu nad finančním trhem a jeho vývojem. Zpráva se dá rozdělit na dvě části. Vývoj v oblasti regulatoriky neboli zákonných norem a vývoj dohledu a sektoru jako takového.
        V oblasti regulatoriky přišla většina činnosti na nových zákonných normách, byla tažena a souvisela s transpozicí evropských směrnic. V bankovnictví určitě je třeba zmínit nové práce na kapitálových směrnicích. U fondů směrnici UCITS IV, která by měla zefektivnit sektor fondů a u pojišťovnictví především směrnici Solventnost II. Dále jsme se zabývali mnoha iniciativami, z nichž na některých spolupracujeme, u jiných máme řadu závažných výhrad. Asi pro nás nejkontroverznější je směrnice ke krizovému řízení, která v tuto chvíli má v záměru vnitroskupinové převody aktiv, posilování skupinového řešení krizí a povinné solidarity mezi jednotlivými kompenzačními schématy a další věci, kde se snažíme aktivně uplatňovat svá stanoviska.
        Pokud jde o kontrolu, provádíme ji jako kombinaci průběžného dohledu na dálku a kontrol na místě. Základním nástrojem využívaným v rámci dohledu na dálku jsou analýzy hodnotící situaci subjektů i celého sektoru. Pravidelně čtvrtletně - to říkám proto, že padají neustále dotazy na převody aktiv a kontrolu - pravidelně čtvrtletně za každou banku a družstevní záložnu zpracováváme analýzu její finanční situace a podstupovaných rizik jako základ pro rozhodování o intenzitě a způsobu dohledu. Měsíčně u všech úvěrových institucí je sledováno dodržování obezřetnostních pravidel. Měsíčně jsou vyhodnocovány údaje z automatického systému s cílem včas identifikovat případné negativní tendence. Současně jsou banky povinny hlásit nám záměr navýšit expozici vůči mateřským skupinám jakýmkoli způsobem, významnějším, samozřejmě. U pojišťoven je základem dohledu na dálku pravidelné vyhodnocování finanční situace a existuje opět systém včasného varování. V oblasti kapitálového trhu taktéž.
        Pokud jde o výsledky stress testů, pracujeme neustále i s předpoklady výplat dividend, nicméně výplaty dividend jsou prostě scénářem, který vychází z toho, že bychom je povolili nad nějaký rámec, což samozřejmě dohled není povinen.
        Dále se samozřejmě zapojujeme do činnosti nad dodržováním pravidel ochrany spotřebitele. Zde považujeme za nedílnou součást ochrany spotřebitele finanční vzdělávání a zapojení populace do tohoto systému. S Ministerstvem financí jsme také realizovali projekt měření finanční gramotnosti. Na úrovni Evropy spolupracujeme jak s novými evropskými orgány, kde se nám daří dostat i do jejich řídicích struktur, zvláště pak v případě EBA, neboli bankovního orgánu, který nás zajímá nejvíc. Ale spolupracujeme také v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled, evropské centrální banky a dalších významných organizací.
        Z hlediska toho, co se stalo v reálném sektoru, obnovil se růst, možná o tom ještě budu hovořit u zprávy o finanční stabilitě, která bude následovat. Finanční sektor vykazuje velmi slušné výsledky ve většině svých součástí, takže v tuto chvíli lze říci, že dopady nové krize, která ten růst nepochybně zpomalí či obrátí, a dopady finančních konsolidací u nás i jinde budou z hlediska finančního sektoru omezené a neměly by ohrozit celkovou finanční stabilitu našeho finančního trhu. Děkuji.