Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaná vládní novela zákona o hospodaření energií obsahuje implementaci směrnice 2010/31/EU, která nahradila původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov, jak už o tom hovořil předkladatel, pan ministr průmyslu a obchodu. Současně směrnice 2010/31/EU mění podmínky energetické náročnosti budov v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie, které již byly zapracovány v předchozí novele zákona č. 406/2000 Sb. a vyplývaly z obsahu předchozí směrnice 2009/28/ES.
        Nechci opakovat to, co zde řekl pan ministr, ale zaměřím se ve svém vystoupení pouze na věci, které po nastudování tisku 622 považuji svým způsobem za nedořešené nebo za problematické.
        V § 6a jsou vyjmenovány povinnosti kontroly včetně toho, komu tato kontrola přináleží. Podle mého názoru je zcela nelogické, že držitelé licencí si sami provádějí kontrolu otopných soustav v případě částí, kde nejsou držiteli licencí. Přitom parní primární soustavy mají běžně ztráty mezi 30 až 40 %, systémy pracující s médiem teplé vody mají ztráty dosahující až 50 %. Všechny tyto ztráty jsou zahrnovány do ceny tepla, které jsou již v současné době značně vysoké. Lze objektivně předpokládat, že dodavatelé budou provádět kontroly tak, aby si zbytečně nezvyšovali investice do provozovaných soustav, a tím si zvyšovali, nebo resp. snižovali své zisky.
        V § 7 jsou zaváděny registrační přístroje pro spotřebu tepla, přitom směrnice Evropské unie neukládá zavést tyto přístroje. Nejedná se o měřiče tepla podle metrologického zákona č. 505/1990 Sb., ale pouze o pomůcky. Zavedení přístrojů zvyšuje logicky cenu tepla. Úspory, které mohou přinést ve výši 2 až 3 %, se postupně zcela vytratí a zůstane pouze vyšší zátěží pro uživatele bytu. Současně si myslím, že je na místě zde zdůraznit i obavu, že dojde k omezování centrálních zdrojů tepla na úkor individuálních zdrojů tepla v jednotlivých bytech.
        V § 9 je uvedena periodicita provádění energetických auditů, a to v periodě pěti let. Pokud nedojde k žádné změně systému, není nutné dělat opakované audity tak často. Mohla by plně postačovat například lhůta deset let.
        Na závěr mi dovolte uvést ještě jednu výhradu, a to že novela zákona vůbec neřeší ztráty v rozvodech teplé vody, které nejsou v současné době zrovna malé. Zcela určitě by si tato oblast zasloužila legislativní řešení a ošetření v zákoně o hospodaření energiemi. Vyhláška tento problém není schopna vyřešit plnohodnotně. Lze předpokládat, že snížení plýtvání teplem u bytové sféry bude i nadále nereálné, a to zejména v souvislosti s větším objemem podílu využívání obnovitelných zdrojů.
        Za přijatelné naopak v návrhu novely zákona mohu uvést následující - že současně provozované kotle, vnitřní rozvody, klimatizace v rodinných domech, bytech a stavbách individuální rekreace jsou vyjmuty z kontrol. Na místě jsou také realizace výjimek z povinnosti vypracovat energetické audity u objektů, které nemají reálné technické a stavební řešení. Nově nastavené podmínky pro energetické specialisty, kteří provádějí kontrolu kotlů, tepelných rozvodů, klimatizací a zpracovávají průkazy energetické náročnosti včetně energetických auditů a nově i energetické posudky, jsou zcela na místě. Nově vložená osoba oprávněná provádět instalace vybraných druhů obnovitelných zdrojů energie je také správná cesta. Dokonce to, o čem tady hovořil pan ministr, lze kvitovat s velkým povděkem, že oprávnění těchto osob není na dobu neurčitou, ale má svoji periodu, kdy musí obnovovat získání této odbornosti, ať už po době tří nebo pěti let, v podobě osob oprávněných provádět instalace.
        I přes nedostatky, které jsem uvedl ve svém vystoupení, doporučil jsem poslaneckému klubu KSČM, abychom text tisku 622 postoupili výborům, aby pokračoval ve své cestě v legislativním procesu do druhého čtení.
        Děkuji za pozornost.