Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám pěkné odpoledne z Liberce. A nyní mi dovolte provést to, k čemu mě zmocnilo zasedání zastupitelstva Libereckého kraje dne 30. srpna 2011.
        Zastupitelstvo Libereckého kraje se na tomto svém jednání usneslo, využívajíce svého práva zákonodárné iniciativy, navrhnout novelizaci trestního zákona č. 40 v § 327, který by byl rozšířen ještě o jeden bod, a to status úředních osob, které požívají zvláštní ochrany, o člena výjezdové záchranné skupiny.
        Znělo by to tím způsobem: v § 327 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, by se za odst. 2 doplnil odst. 3, který by zněl: "Ochrana podle § 323 až 326 se poskytuje též členovi výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby." To je strohé znění tohoto návrhu novelizovaného zákona.
        Já bych jenom ještě k tomu dal naše zdůvodnění, jak jsme to projednávali v Libereckém kraji. A ještě bych řekl, že naše hlasování o tomto návrhu bylo shodné napříč celým politickým spektrem Libereckého kraje.
        Jestliže rozšíříme status úřední osoby extenzivně tak, jak už ji rozšiřuje § 327 trestního zákona, kde jsou uvedeny další skupiny osob, které požívají zvláštní ochrany dle § 323 až 326 trestního zákoníku, a přitom nejsou přísněji trestány za spáchání některých trestných činů jako ostatní úřední osoby.***
        V současnosti trestní zákoník již poskytuje zvýšenou ochranu, lépe řečeno, přísněji trestá nějaký útok na zdravotnického pracovníka při výkonu jeho zdravotnického zaměstnání nebo povolání, které směřuje k záchraně života nebo ochraně zdraví, anebo i vůči někomu jinému. Samozřejmě že je to věc, která je zcela na místě, ale je to formulováno tím způsobem, že má možnost v případě spáchání trestného činu tento trestný čin přísněji trestat. Samozřejmě dochází k prolínání těchto pojmů v trestním zákoníku. Vyskytují se s odstupem od sebe v kvalifikaci různých trestných činů. Žádný z nich však výslovně nemůže řešit situaci napadení posádky záchranné služby při výjezdu mimo zdravotnické zařízení.
        Já bych k tomuto ještě dodal i ze své praxe ten velký problém, se kterým se pracovníci výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby setkávají, že na rozdíl od ostatních zdravotnických pracovníků nemůžou užít přirozeného zajištění, které je dostupné ve zdravotnických ústavních zařízeních, to znamená bezpečnostní služby, spolupracovníků a tak dále. Pracovníci výjezdové skupiny se často dostávají na místo zásahu ještě třeba před příslušníky bezpečnostního sboru, policie, a samozřejmě toto pro ně znamená jistě zvýšené riziko. A to nepomíjím nároky na jejich nesmírně obtížnou práci, která spočívá v zásadě zachraňovat život a bránit jeho ohrožení. To je věc, která je velmi důležitá. Mohl bych doložit a mám od ředitele Krajské záchranné služby Libereckého kraje celý seznam útoků na zdravotnické pracovníky výjezdových skupin zdravotnických záchranných služeb. A i vy sami víte a někdy je to mediálně vděčné téma, že tam skutečně dochází k tomu, že tito pracovníci jsou napadáni.
        Navrhované řešení, které by rozšířilo tento zákon, který již platí, o odstavec 3, by na druhou stranu zužovalo prostor úřední pro zdravotníky jenom pro členy ve výjezdu. To znamená nikdy jindy, jenom v tomto okamžiku. A to myslím, že by bylo velice přínosné i jako určité preventivní opatření a taková exemplární výstraha nějakým dalším útokům, ke kterým by například docházet jistě mohlo.
        Co bych ještě k tomuhle zdůvodnění řekl, tak jak my jsme to měli. Tahle právní úprava, kterou bychom navrhli, je v souladu s ústavním pořádkem naší republiky. Je určitě v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, i s akty práva Evropské unie. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhování této právní úpravy je z hlediska finančního dosahu na státní rozpočet a veřejné rozpočty nulový.
        Právě proto si myslím, že jestliže současný stav nám nebrání dosti dostatečně tomu, abychom dokázali snížit počet ataků na členy výjezdových skupin záchranných služeb, bylo by dobré se k novelizaci tohoto trestního zákona uchýlit. V neposlední řadě by to myslím mohlo být i proto, že definice výjezdové záchranné skupiny a její ochrany může vycházet již z vyhlášky, která před ustanovením v platnosti zákona o záchranných službách platila, je to vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Čili možná v důvodové zprávě, já jsem to tu tak spíš okomentoval, to máte vysvětlené dopodrobna.
        Znovu bych apeloval na to, že možná tam není úplná perfektní precizace členů výjezdové skupiny záchranné zdravotnické služby, ale na druhou stranu toto by řešit šlo, pokud bychom novelu tohoto zákona propustili do dalšího čtení. A jak říkám, jakékoli finanční nároky anebo i jiné ekonomické anebo organizační aspekty na toto opatření jsou minimální.
        Čili bych vás žádal jménem, tak jak mi to uložilo i zasedání zastupitelstva Libereckého kraje, se ještě jednou návrhem této novely zabývat. A byl bych velmi rád, respektive z pověření Libereckého kraje a jeho zastupitelů, kdybyste se k této novele mohli postavit kladně.
        Děkuji za pozornost.