Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_38_00075


Schůze 38/2010 2.05.2012

Téma Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 2. května 2012 ve 14.00 hodin Přítomno: 191 poslanců

Mgr. Tomáš Chalupa (*1974) (Ministr životního prostředí ČR ) ( délka 11 minut )

        
Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážený pane senátore, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem projednávání tohoto vládního návrhu zákona v Senátu. Myslím, a věřím, že se shodnu s velkou většinou z vás, kteří se zapojili do těch diskusí o zákonu o ovzduší, že v průběhu celého legislativního procesu došlo bohužel ke zjednodušení podstaty tohoto zákona, jako kdyby to měl být pouze a jedině zákon poplatkový. A přitom to poplatkový zákon není. Ta podstata toho zákona spočívá někde jinde. Když jsem tady několikrát vystupoval v jednotlivých čteních i v rozpravě, tak jsem se snažil vysvětlit, co jsou ty aspekty, kterými se v zákoně zabýváme. Ať už je to otázka regulace, nastavení podmínek pro průmysl, ať už je to zavedení toho principu například kompenzací, ať je to otázka dopravy a zpřesnění podmínek pro vytvoření nízkoemisních zón, ať je to otázka vytápění domácností a stanovení pravidel pro zavedení a uvedení na trh jednak kotlů a jednak pro domácnosti, a pravidel vytápění. A tak bych mohl pokračovat. Pravdou je, že i v Senátu byla vedena velmi obsáhlá diskuse na jednotlivých výborech, na dvou, výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a také ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, která ve svém důsledku se zabývala tou otázkou poplatkovou. Dovolte mi zmínit, že otázka poplatkové povinnosti, která je postavena na principu, který v Evropě je nazýván - na pravidle polluters pay, tedy znečisťovatel platí, nebo znečisťovatelé platí, je princip, který je součástí českého environmentálního práva od samého počátku 90. let. Jeho principem je motivovat a snažit se hledat řešení. Ta debata, která tady byla vedena, o pozměňujících návrzích, i debata, která následně byla vedena v Senátu, se v této věci zaměřila na zhruba čtyři záležitosti. Za prvé řešila otázku počtu subjektů, které jsou povinovány platit tyto poplatky ve smyslu minimální výše poplatkové povinnosti. Senát, a podle návrhu Ministerstva životního prostředí, a činí se tak v diskusi s ním, postoupil správně v tom, že navýšil ten minimální poplatek na 50 tisíc Kč. Poslanecká sněmovna původně z 500 na 5000. Co to fakticky bude znamenat? Pokud by došlo k navýšení toho minimálního poplatku na 50 tisíc, pak by došlo k významnému snížení byrokratické zátěže vůči podnikatelům, a to zejména malým a středním v České republice. Jen pro vaši představu. Dnes je minimální výše poplatku 500 Kč. Touto poplatkovou povinností je zatíženo 4 300 subjektů, které představují 9,5 tisíce provozoven, to je 40 tisíc zdrojů. Pokud postoupíme k té hranici zhruba těch 50 tisíc, potom bude zpoplatněno 200 subjektů a zhruba 500 provozoven. Díky nárůstové trajektorii výše poplatků, tak jak ji Senát vrací podle vládní předlohy, se tak vyhneme situacím, kdy by buď dnes, nebo postupem času byla zatížena poplatkovou povinností v řádu několika set korun, ale fakticky mnohonásobně větší byrokracií zařízení, jako je například kotelna běžného domu činžovního, panelového nebo třeba domova důchodců. Stejným způsobem bychom se dostali do situace, kdy by tyto poplatky začaly platit takové typy provozoven, jako je pekárna na malém městě, která dnes při 500 Kč nepotřebuje ten poplatek a při nárůstu by se do této poplatkové povinnosti zatížila. Z toho pohledu mám za to, že tento návrh, ke kterému jsme dospěli v diskusích v Senátu - ministerstvo i jednotliví senátoři - je ku prospěchu. A stojí za to jen zmínit, že fakticky se zmenší počet těch subjektů zařízených platbou o 95 %. Ovšem celková výše vybraného poplatku - jinak řečeno, protože co koruna, to vypouštěné množství zplodin do ovzduší, dojde k poklesu té vybírané částky, respektive množství vypouštěných zplodin, jen o 5, maximálně 8 %. *** Druhou záležitostí, kterou bych chtěl zmínit, je otázka samotné výše poplatků. Senát se tady přiklonil k vládní verzi, která je o trajektorii růstu u čtyř poplatků, přičemž akceptoval tu změnu, kterou navrhovala vláda, na které se ztotožnila i Poslanecká sněmovna, spočívající v tom, že proti stávajícím dvaceti znečišťujícím látkám nadále budou sledovány pouze čtyři, což samo o sobě opět představuje dramatický úbytek administrativní zátěže a byrokracie pro malé a střední podnikatele v České republice a také menší zátěž pro veřejnou správu z hlediska administrace a s tím spojené byrokracie. Víme přitom, že tyto čtyři látky opět představují zhruba 90 % celkového vlivu na kvalitu ovzduší v České republice, zatímco vliv zbylých šestnácti je víceméně marginální. Změna, která se tady zavádí a která je podle mého názoru změnou správnou, spočívá v tom, že Senát oproti vládnímu návrhu a ve snaze hledat kompromis s návrhem, který tady vyšel na základě pozměňovacího návrhu sněmovního, snižuje a ruší ten jednotlivý skokový nárůst roku 2021 versus roku 2022 a fakticky zachovává plynulou strategii (?) pro předchozí roky, nicméně i tak dochází k nárůstu všech jednotlivých látek, ovšem také s ohledem na to, že dochází k poklesu poplatkové povinnosti z hlediska minimální sazby. Za třetí. Senát podle diskusí a po dohodě s ministerstvem přispěl k tomu, že prohloubil a posílil motivační složku. Původní návrh, jak byl projednán tady v Poslanecké sněmovně, v podstatě počítal s tím, že subjekty, které se dostanou na určitou hranici, řekněme poloviční hranici dosažitelné hranice imisního limitu a nebo nejlépe dostupné technologie podle stávajícího stavu poznání, by se vracely na původní poplatkovou výši 90. let, a to pouze v případě, kdyby dosáhly o polovinu. Byl to trochu systém černá a bílá, buď ­- anebo. Nový systém, jak je tady navržen, vychází z principu, že se mají podpořit i dílčí snahy vedoucí k tomu, že jednotlivé průmyslové subjekty se budou chovat lépe, než je limit, ale na druhou stranu v případě, kdy budou na limitu, bude jejich poplatková povinnost narůstat. Z tohoto pohledu já vnímám tento způsob správy poplatků jako správný a velmi ho vítám. Čtvrtou samostatnou kapitolou, která byla v rámci pozměňovacích návrhů Senátu přijata, je implementace evropské směrnice o průmyslových emisích, která spočívá v tom, že provádí transpozici příslušné části na českou legislativu. I to považujeme za správné v rámci toho procesu a mimo jiné to také znamená, že umožňuje České republice stejně jako všem zemím bývalého regionu východní Evropy kolem nás, tedy všem zemím visegrádské skupiny, ale také zemím Pobaltí, ale například také zemím z jižního Středomoří nebo třeba Velké Británii, které k tomu mají podmínky, tedy to není jenom pro země bývalého sovětského spolku, aby mohly provést tzv. přechodný národní plán, který znamená výraznou podporu takovým podnikatelským subjektům v oblasti energetiky, jako je například teplárenství. Jen pro vaši představu: Kdybychom neprovedli postupný náběh této směrnice, mohli bychom se dostat do stavu, že by hrozilo riziko, velmi vážné, že zhruba polovina tepláren v České republice by nebyla v letech 2014 až 2016 schopna splnit příslušné normy a musela by se uzavřít. Proto je tady plynulý náběhový plán, který já rovněž považuji za správný. Z výše uvedeného důvodu, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, si dovoluji navrhnout schválení podoby tohoto zákona v senátní verzi a jsem rád, že v Senátu se napříč politickým spektrem a všemi politickými kluby podařilo nalézt další krok ke zlepšení toho zákona, tak jak byl předložen. Věřím, že v rámci legislativního procesu dosáhneme ještě lepší podoby, než jaká původně byla dosažena na mém ministerstvu. Děkuji pěkně.

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/038schuz/s038012.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2010_38_00075
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.