Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mně nedá v prvé řadě nereagovat na slova pana ministra financí: do Evropské unie se nevstupuje, do Evropské unie se přijímá. To je pravda. Nicméně samozřejmě vždycky jde o to, jestli tu svatbu chce víc ten ženich nebo víc ta nevěsta a vždycky u obzvláště takto složitého manželství je zásadní si připomenout to, kdo koho v tomto směru potřebuje v jakou chvíli více. A vzhledem k tomu, že tady už ten vztah existuje dlouhou dobu, vzhledem k tomu, že Česká republika je v mnohém už dnes závislá na penězích z Evropské unie - a řekněme si upřímně, já jsem o tom přesvědčen a už jsem to tady dneska jednou říkal, že i ten rozhodovací proces a to, jak tady dnes se o tom debatuje, je silně ovlivněno tím strachem vlády, aby se ještě více nepřivřely kohoutky z Bruselu, a ještě více strachem o to, aby se náhodou nezačalo auditovat a kontrolovat utrácení z peněz Evropské unie intenzivněji, než jak se doteď z Bruselu kontrolovalo -, tak v tomto kontextu je zapotřebí si připomenout, že v momentu, kdy Česká republika začne splňovat ekonomické parametry pro přijetí eura, ten společenský, ekonomický, ale i politický tlak na to, aby Česká republika euro přijala, bude velký, bude se mu velmi obtížně vzdorovat.
        Pan poslanec Paggio tady říkal, že on doufá, že ten systém bude dynamický. Já si myslím, že je zapotřebí si tady vůbec připomenout to, že jestliže Česká republika vstupovala do Evropské unie - a já přiznávám a zdůrazňuji, že jsem si toho vědom, že Evropská unie je něco jiného než eurozóna, nicméně politicky tyto dva subjekty spolu samozřejmě velmi úzce souvisí -, tak je zapotřebí se podívat na to, že když jsme vstupovali do oné Evropské unie a podíváme se na tu dnešní Evropskou unii, tak je to poněkud jiná - ne poněkud, ale velmi odlišná Evropská unie než ta, do které jsme vstupovali. A podobně je zapotřebí koukat na úpadek, neakceschopnost evropských struktur reálně bojovat s reformními, spotřebními reformními kroky, které jsou a musí nastat, pokud euro má přežít.
        Když se podíváme do Španělska, když se podíváme do Řecka, když se podíváme na to, jak se bude nebo nebude tisknout euro navíc, tak toto všechno by nás mělo vést k tomu, abychom reálně vážili každý sebemenší krůček, jak můžeme ovlivnit vývoj nejenom eurozóny, ale celé Evropské unie a volat o pomoc a křičet: Prosím, reformujte! Prosím, vnímejte to, že Evropská unie v současné podobě není životaschopná! A toto je jeden z oněch drobných krůčků, který pokud promarníme, tak nám ho jednoznačně za těch osm, možná už šest, nebo možná dvanáct let ty následovníci budou vyčítat.