Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_41_00817


Schůze 41/2010 13.07.2012

Téma Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 13. července 2012 v 9.01 hodin Přítomno: 186 poslanců

Miroslav Petráň (*1951) (Poslanec ) ( délka 8 minut )

        
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když probíhalo druhé čtení tohoto zákona, tak jsem projevil přání, zda by nemohl být dopracován tak profesionálně a tak bezpochybně, abych pro něj mohl hlasovat. Zároveň jsem tušil, že se tak nestane. Je mi to velmi líto, nicméně nemohu pro tento zákon hlasovat. Dovolím si tady pár citací z diskuse, která proběhla na stránkách Lidových novin minulý týden, a to proto, že ta diskuse vyjadřuje jednak mé názory a jednak vyjadřuje názory mých voličů, kteří se mě neustále ptají, jak to vlastně přesně je. Této diskuse se zúčastnili psycholog Jeroným Klimeš, historici Petr Hlaváček a Petr Kubín a právník Jan Kudrna. Jeroným Klimeš mimo jiné řekl: K zákonu mám spíš negativní postoj. Myslím, že každý by si měl platit ten kroužek, na který chodí. Ať si fotbal platí fotbalisté a katolickou církev katolíci. Katolíků u nás ubývá každý rok 1 % z populace. To znamená každý den 270 lidí, tedy jedna katolická vesnice. Jestli to půjde stejným tempem dál, pak nás katolíků tu bude do pěti deseti let 2 % populace. Dnes církve dostávají ze státního rozpočtu 1,4 mld. Kč ročně, takže restitučním zákonem, který počítá s naturální restitucí ve výši 75 mld. a finanční kompenzací ve výši 59 mld., jim dáváme apanáž na sto let. Proč by 10, potažmo snad jen 2 % populace měla dostat apanáž na sto let? Jakou přidanou hodnotu to bude mít? Další věc je, zda to církvím pomůže, či ne. Já říkám, že je to zkorumpuje. Myslím, že přiměřené by bylo církvím v průběhu deseti let věnovat tak desetinu toho, co jim přisuzuje restituční zákon, a v průběhu těch deseti let by se snižovaly státní dotace na nulu, aby se uživily samy. Dále říká: Žil jsem v Líbeznicích u Prahy. Ze dvou tisíc obyvatel nás chodilo do kostela čtyřicet, tedy přesně 2 % populace. Podle současného návrhu restitučního zákona zaplatí každý Čech církvi 13 tisíc korun, čili v Líbeznicích celkem 26 milionů. *** Moje otázka je, co bude těch 40 lidí dělat s těmi 26 miliony a proč má 1 960 lidí zaplatit těm čtyřiceti takovou sumu a jaká je jejich státotvorná funkce. V čem se lišíme od těch, co hrají ping-pong? My podle nich honíme oplatku, oni honí míček. V čem jsme lepší? Čím přesvědčíme ateisty, aby nám dali každý 13 tisíc korun? K tomu říká historik Petr Kubín: Souhlasím s tím, že je velké nebezpečí zkorumpování církví, takže kdybych měl k zákonu říci buď ano, nebo ne, řekl bych ne. Majetek je obrovské pokušení, které nemá mnoho společného s evangelijním poselstvím. Navíc v době, kdy církev o majetek přišla, hrála ve společnosti zcela jinou roli než dnes. Právník Jan Kudrna: Kdybych byl cynický, tak bych řekl, že jsem pro církevní restituce, protože jednou provždy vyřeší církevní problém. Podle Ústavy vychází veškerá moc z lidu a ten si velkou většinou, která zahrnuje i věřící, restituce nepřeje. Takže pokud to bude proti vůli většiny provedeno, bude zejména katolická církev veřejným míněním zařazena mezi chrapouny, kteří vysávají rozpočty. Cynický ale být nechci, takže jsem proti tomu zákonu. Jedním z důvodů je to, jak se s ním manipuluje. Restituce znamená obnovu původního stavu. Pojďme tedy do řešení zákona z roku 1874 a obnovme veřejnoprávní dohled nad církevním majetkem. Ten tu jako právní řešení fungoval za Rakouska, za 1. republiky, po válce i za komunistického režimu. V různých společenských podmínkách. Proč by tedy nebyl vhodný v podmínkách demokratického právního státu, když byl dobrý v rakouském mocnářství? Ovšem to nikdo nechce. Takže tato restituce není žádnou restitucí, protože se vydává vlastnictví bez omezení. Druhá věc: Nesouhlasím s tím, že majetek byl ukradený. Církve měly nějakou sociální funkci, o kterou v průběhu 19. a 20. století přišly, takže logicky přišly i o majetek, který tuto funkci zajišťoval. Stát je majetku zbavoval, protože začal sám před více než 200 lety zajišťovat tzv. veřejné blaho. Proč bychom dnes měli církvím vracet nějaký majetek, když se na zajišťování onoho tzv. veřejného blaha už téměř nepodílí? Tam byla otázka Lidových novin: Jednou z pravd naší doby je teze, že stát je ten nejhorší hospodář. K tomu Jan Kudrna: V čem je rozdíl mezi třeba Lesy České republiky a katolickou církví? Jsou to srovnatelně velké instituce a není důvod předpokládat, že druhá by hospodařila nějak výrazně lépe než první. Myslím, že by se církvím měla nějakou formou předat část majetku na dobu určitou, třeba na deset let, aby se s ním církev dokázala sžít, potom vyhodnotit, zda ho užívá smysluplně, a podle toho dále postupovat. Petr Hlaváček, historik: Podle zákona z roku 1874, který platil až do konce 40. let, katolická církev sice majetek vlastnila, ale nemohla s ním volně disponovat. Stát dohlížel na to, aby majetek jednotlivých biskupství, kapitul či farností byl přednostně užíván pro opravy kostelů a dalších kultovních objektů. Současný návrh zákona počítá s tím, že církev bude moci použít majetek na cokoliv, což je po mém soudu chyba. A já už jenom na závěr chci říct, že bych se to pokusil srovnat s majetkovým vyrovnáním s fyzickými osobami v této zemi a s firmami. Řada z mých příbuzných byla účastníkem restitučního řízení a nikomu z nich se nedostalo podobných výhod jako církvím. Domnívám se, že tady zakládáme - a pokud odsouhlasíme tento zákon, založíme - skutečně nerovnoprávný vztah. Děkuji vám za pozornost. Přeji vám hezký zbytek večera a dobrou noc. (Úsměv v sále, potlesk některých poslanců.)

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/041schuz/s041133.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2010_41_00817
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.