Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych také navrhl úpravu programu dnešní schůze. Já bych chtěl navrhnout vyřazení jednoho bodu. Řeknu kterého. Já jsem si, přiznám, se zájmem přečetl odpověď, kterou premiér Petr Nečas dal prezidentu Klausovi na jeho pochyby, které se týkaly toho, jestli navracení majetku církvím neprolomí hranici února 1948. Důvod, proč jsem to tak bedlivě četl, byl také ten, že poslanci sociální demokracie interpelovali premiéra Nečase v tomto roce a položili mu mimo jiné úplně stejnou otázku jako prezident Klaus. My máme odpověď premiéra Nečase, kterou jsme obdrželi 29. května tohoto roku, ve které nám premiér odpovídá na stejnou otázku, na kterou odpověděl prezidentovi. To ovšem, s čím si už nevím rady, je, že ta odpověď je prostě jiná, než je odpověď, kterou dal prezidentu Václavu Klausovi.
        Zatímco odpověď panu prezidentovi je poměrně jednoduchá, prezidenta premiér ujišťuje, že k prolomení nedojde, tak když vám řeknu, co je obsahem toho textu, který jsme obdrželi my, tak v něm se ta otázka na závěr shrnuje tak, že posouzení otázky, zda ke ztrátě vlastnictví došlo v období před, nebo po 25. únoru, spadá do pravomoci orgánů veřejné moci, to znamená, že o tom budou rozhodovat soudy. Nám pan premiér žádnou garanci ani žádný příslib neposkytl. Pouze nám sdělil, že konečné slovo v této věci nemají ani poslanci ani senátoři, tato Sněmovna ani vláda, ale prostě jedině soudy.
        Zároveň v této odpovědi na interpelaci nám pan premiér sděluje, že v období devadesátých let při restitucích fyzických individuí prostě došlo k tomu, že byly vydávány a nahrazovány i majetky, které se týkaly například zákona 128/1946. To znamená, že nám pan premiér sděluje, že k takovým případům docházelo, a zřejmě se musíme tedy - na základě toho jsem pochopil - připravit na to, že k tomu bude docházet i nadále, protože pan premiér říká, že to, proč se dělají restituce, jsou politické perzekuce, a ty doslova je povinen brát v úvahu každý soud zabývající se restitucí, protože důvodem restitucí byly právě politické perzekuce. A pokud došlo k tomu, že pokud je třeba, aby soudy chránily základní práva a svobody dle článku 4 Ústavy a také jde o článek 36 odst. 1 Listiny základních práv, tak to jsou principy, kterými se soudy samozřejmě musí řídit. Takže tak je to správné a tak to má být, říká premiér. Ale opakuji, v odpovědi nám nikde premiér neříká, že je to něco, co vylučuje nebo co garantuje, že se nemůže stát.
        Nezlobte se, pro mě je to docela zásadní rozpor. Já třeba nechápu, proč tedy podobné sliby a garance neposkytoval premiér v květnu nám a proč je poskytuje dnes prezidentovi. Mohu to číst tak, že prostě naopak v tomto dopise premiér docela závažná fakta zamlčuje. Ta, která nám prostě sdělil, za což já mu děkuji, protože nám odpověděl řekněme relativně přesně, ale proč tedy takto neodpověděl i prezidentovi?
        Ten dopis všude je a stává se součástí veřejné debaty, která se týká nejenom celého problému restitucí, ale třeba toho bodu, který je docela klíčový, a to je otázka února 1948. ***
        A já vám jenom připomenu, že v té veřejné debatě, kterou tedy teď absolvujeme, zazněla celá řada názorů, jako například pana doktora... já vím, že je to pana doktora Kuby a pak to byl ještě pan, to byla ta další studie, která byla zveřejněna. Podstata je taková, když to jenom věcně zjednoduším, že například fakt, že součástí zákona je změna zřizovatele náboženského fondu, který byl zřízen už za doby Josefa II., je dalším příkladem prolomení hranice února, protože tento fond je starý 200 let a v tomto zákoně se prostě konstatuje, že se mění zřizovatel ze státu na katolickou církev.
        Stejně tak máme další argumenty, které uvádějí problém tzv. vlastnictví, nebo majetku, se kterým církev hospodaří, a přitom není jeho vlastníkem, a který je také součástí toho, co pojednává tento zákon o vyrovnání majetku církví.
        Takže tady se objevila celá řada právních názorů, které říkají, že k tomu prolomení dojde. Nic z toho není součástí odpovědi pana premiéra. Ani odpověď na pochyby, které v té debatě vznikly. Nezlobte se, ale já to pokládám za docela vážnou věc, protože tahle Sněmovna má přece docela zásadní odpovědnost jednak k České republice, a dokonce myslím i k Evropě, protože neotevírat některé věci minulosti v současnosti není jenom zájem český, ale je to dokonce zájem celoevropský.
        Já se domnívám, že pokud v tomhle panují tak vážné nejasnosti, pokud si myslím, že v dopise pana premiéra byla zamlčena celá řada vážných skutečností, tak je to pro mne důvod, abych vám navrhl vyřadit bod církevní restituce z pořadu Sněmovny a nezabývat se s ním na této schůzi.