Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, milé kolegyně, já si dovoluji navrhnout zařazení nového bodu, který by se mohl nazývat Informace ministra průmyslu a obchodu o účinnosti dopadu zákona o významné tržní síle.
        Nezřídka se stává, že jsme obviňováni z produkce nadbytečných, nic nepřinášejících a někdy dokonce i účelových a v jiných ohledech špatných zákonů. Obecně se tomu asi nevyhne žádný parlament na světě, nám by však mělo záležet na tom, aby těch zmetků, které pak záhy musíme rušit či opravovat, bylo minimum, a současně bychom se neměli bát na ně poukazovat a nejen tvořit nové, ale také čistit českou právní soustavu, kterou - přiznejme si - dost často sami zaplevelujeme.
        Jako praktickou ukázku a současně také jako podnět bych rád navrhl ke zrušení jeden z těchto legislativních nedopalků, a to takový, který snad naplňuje všechna negativa, která jsem před chvilkou vyjmenoval. Jedná se o zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. ***
        Tato právní norma nemá žádné reálné podložení a její existence vede pouze k nadměrné byrokratizaci obchodu s potravinami, která ve své řadě prodražuje potraviny všem konečným spotřebitelům. Tento zákon, konkrétně zákon číslo 395/2000 Sb., byl Parlamentem ČR přijat dne 9. září 2009. Stalo se tak na základě návrhu především levicové části našeho politického spektra a zákon byl přijat i přes veto prezidenta republiky a přes širokou kritiku, ba odpor odborných kruhů, a nabyl tak účinnosti dne 1. února roku 2010. Zmíněný zákon zavedl řadu omezení pro nejsilnější obchodní systémy, tedy ty, jejichž výsledné ceny jsou pro koncového zákazníka nejvýhodnější. V přímém důsledku pak má vliv na snížení vzájemně působící konkurenční síly, která je nejspolehlivějším strážcem, aby nedocházelo ke zbytečnému zdražování zboží. Velmi významně a současně přitom zcela nadbytečně omezuje smluvní svobodu mezi dodavateli a odběrateli, znemožňuje jim dohodnout si libovolnou platební lhůtu, neoprávněně a bezdůvodně zasahuje do cenové tvorby způsobem pro koncového zákazníka nevýhodným, omezuje mnohdy zcela oprávněné požadavky na participaci při co nejkomplexnější informaci pro koncového zákazníka a doslova trestá plně funkční obchodní subjekty za to, že rostou, produkují zisk a odvádějí dokonce do státní kasy daňové odvody.
        Toto vše jsou naprosto věcné důvody k jeho zrušení, a to jsem vyjmenoval jen ty nejmarkantnější. Podrobný výčet by zabral 15 minut, možná i více, a já vás rozhodně nechci zdržovat.
        Existují však, věřte nebo nevěřte, i závažnější důvody. Tento zákon je totiž zcela jednoznačně v rozporu, a to v přímém rozporu, s komunitárním právem, a jako takový je tedy protiústavní. Má zcela jednoznačně diskriminační charakter, protože totiž postihuje pouze některé odběratele, konkrétně pouze odběratele zemědělských a potravinářských produktů, a tedy už žádné jiné, kteří zabezpečují pro život stejně nezbytné komodity. Podle deklarací, které zaznívaly při jeho prosazování, mělo jít o ochranu českých producentů před zahraničními obchodními řetězci, což samo o sobě je v přímém rozporu s evropskou legislativou. Sama definice tzv. významné tržní síly je nejednoznačná, není pro vaši představu definované ani za jaké období se sleduje pouze obrat posuzovaných subjektů, ale ani to, zda se do něj zahrnují právě jen zemědělské a potravinářské produkty, či jakékoli další.
        Zákon je navíc částečně duplicitní s obchodním zákoníkem a v některých svých částech pak nabourává jednoznačnost výkladu některých paragrafů obchodního zákoníku, který má být bezesporu zcela jednoznačnou právní normou pro celou oblast obchodních vztahů.
        Zjevná neprofesionalita při jeho vzniku pak způsobuje naprostou nesrozumitelnost. Používají se v něm dodnes již právně neexistující pojmy, jako je např. daň z obratu apod. Rozhodně není náhodou, že právě z takovýchto výrazů vyčuhuje jako pověstná sláma z bot předlistopadová rétorika při důsledném naplňování podobných nesmyslů, kdy pak také nestálo na trpkém konci nic jiného než pro nás pamětníky nezapomenutelné reformy a také fronty na kubánské pomeranče, případně dámské vložky či toaletní papír. Dneska už mi to vlastní děti nevěří, že něco takového bylo možné.
        Velmi významná a možná věcně pro mne nejvíc ze všeho rozhodující pak je skutečnost, že i ty nejsilnější obchodní řetězce, které u nás působí, se pohybují kolem 10 % podílu na celkovém trhu. A to v podstatě v libovolné komoditě, kterou si vyberete. Naopak, máme zde docela silné potravinářské koncerny producentů, za všechny mohu jmenovat např. Agrofert známého pana Babiše, jejichž podíl na trhu je nesrovnatelně vyšší. Z toho je současně zjevné, odkud větřík fouká, a já se tedy logicky ptám, jestli by na základě objektivně existujících tržních podílů neměly v budoucnu být naopak chráněny obchodní řetězce před podobnými korporacemi.
        To, že stávající právní úprava je zcela nevyhovující, dokazují zcela jasně mj. i posudky Vysoké školy ekonomické, stanoviska Hospodářské komory, Svazu obchodního a cestovního ruchu a mnoha dalších.
        Co říci závěrem? Máme tady zákon, který je naprosto nadbytečný. V praxi se v podstatě nevyužívá, a to jednoduše proto, že je v mnoha paragrafech nejednoznačný a současně i naprosto neodpovídající podmínkám a reálnému stavu domácího maloobchodu. Svou podstatou protiřečí nejzákladnějším principům ekonomie. Případné snahy naplňovat jej by nejvíce poškodily nejchudší a nejbezbrannější skupiny našich občanů. Je to zákon evidentně prosazený velmi úzkou zájmovou skupinou na úkor všech občanů naší země.
        V úvodu svého vystoupení jsem hovořil o občasné produkci legislativních zmetků. Těžko bychom hledali markantnější a názornější příklad, než je tento. Každý z vás ví o jakémkoli dalším podobném, či snad dokonce horším, tak kdo z vás o takovém ví, nechť se přihlásí. To by mě velmi zajímalo.
        Domnívám se, že můžeme udělat pouze jediné. S co nejrychlejší účinností tento zákon z české právní soustavy odstranit a trvale hledat další takové jemu podobné. Likvidace nepotřebných a potenciálně dokonce škodlivých zákonů je totiž minimálně tak důležitá jako tvorba zákonů zcela nových. V tomto konkrétním případě zmíněného zákona jsem kdykoli připraven okamžitě a na vyžádání doložit celou řadu dalších faktů a zcela konkrétních údajů a jsem si jist, že jich je dost pro každého z vás.
        Vážená paní předsedající, navrhuji zařazení tohoto nového bodu jako prvního po pevně zařazených. Děkuji.