Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_45_00228


Schůze 45/2010 5.09.2012

Téma 1. Návrh na volbu místopředsedů Poslanecké sněmovny

Dagmar Terelmešová (*1969) (Senátorka ) ( délka 15 minut )

        
Děkuji. Dobrý večer vážený pane předsedající, členové vlády, dámy poslankyně, pánové poslanci, přicházím s odůvodněním usnesení Senátu k novele zákona číslo 359/1990 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento senátní tisk číslo 374 byl doručen z Poslanecké sněmovny do Senátu dne 25. 6. 2012. Garančním výborem byl výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a k tomuto tisku dne 11. 7. nepřijal žádné usnesení. Senát se novelou tohoto zákona postoupenou Poslaneckou sněmovnou zabýval na své 24. schůzi dne 20. 7. 2012 a tuto novelu zákona zamítl. Odůvodnění jste dostali písemně před touto schůzí, ale přesto mám ještě několik argumentů, které zazněly při zasedání pléna Senátu, a předem se omlouvám, že moje vystoupení bude poněkud delší než mých předřečníků. Cílem návrhu zákona, který mění zákon číslo 359/1999 Sb., má být zkvalitnění systému pečující o ohrožené děti v České republice. Má zkvalitnit výchovu a rozvoj dítěte v rodinném nebo náhradním rodinném prostředí. Je zde snaha o zavedení standardu kvality a sjednocení postupů a individuální řešení situace každého dítěte. Na čem je určitě možné se s tvůrci novely shodnout, je fakt, že dítěti je nejlépe v jeho vlastní biologické rodině. Tato rodina a každý člen této sociální skupiny ovšem musí plnit povinnosti, jinak dochází k dysfunkčnosti nebo afunkčnosti této instituce. Terénní práce s rodinami a prevence přímo v domácnostech probíhá i nyní a je záležitostí nejen pracovníků sociálních odborů, ale především neziskových organizací, které mají velké úspěchy, ovšem neustále zápasí s nedostatkem finančních prostředků. Navíc tato osvěta může probíhat pouze v řádech několika hodin týdně. Neexistují pobytová zařízení nebo zařízení sociálního bydlení, kde by se s problémovou rodinou pracovalo trvale. Práci s problematickými rodinami nyní ukládá tato novela pracovníkům ZDVOPů, což jsou zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, což v praxi nebude možné, a pokud ano, tak pouze omezeně. Neexistence sociálního bydlení je v záležitosti prevence, kterou tato novela preferuje, jednou z největších překážek dobré terénní práce. Navíc možnost zrušení příspěvku na bydlení přispěje k tomu, že se na ulici ocitnou i rodiče samoživitelé, nejen lidé sociálně nejslabší. A je totiž velmi těžké pracovat s lidmi, kteří se pohybují v ulicích z důvodu toho, že nemají vlastní bydlení, a pokud bude schválena tato novela a pro odebrání dítěte z rodinného prostředí nebude důvodem například neexistence bydlení, vzniká i problém dětských bezdomovců. Tyto děti mohou úplně zmizet z jakékoliv registrace a práce s nimi a s jejich rodinami je naprosto nemožná. Navíc při dnešních finančních problémech sociálně slabých rodin je často jedinou možností matky žijící například na ubytovně právě pobytové zařízení, kde je o dítě postaráno a kde jej může navštěvovat, protože děti se umísťují i s ohledem na to, aby rodič byl pro toto dítě dosažitelný, co se týče vzdálenosti. Rodič, který se rozhodne pracovat na zlepšení situace rodiny, potažmo svého dítěte, a spolupracuje s příslušnými pracovníky, i dnes při současně platné legislativě většinou těžkou situaci zvládne. Pokud ale není ze strany rodičů snaha o spolupráci a nemají zájem o to, aby jejich rodina fungovala, žádný pracovník jakékoliv instituce nebude schopen je k této spolupráci donutit. Navíc navrhovaná novela počítá s individuálním řešením problémů každého dítěte formou případových konferencí, přičemž neřeší žádné sankce vůči nezodpovědným rodičům, kteří se těchto konferencí nebudou zúčastňovat. Pokud tedy selžou veškeré snahy odpovědných institucí o zachování biologické rodiny, nastupuje podle této novely prioritně předústavní náhradní rodinná pěstounská péče. Otázka pěstounství není vůbec nic nového a je nutné si říci, že opravdu pěstounská péče je nejvhodnější náhradní péčí o dítě. Sama jsem v pozici radní pro sociální záležitosti Plzeňského kraje, navštěvovala jsem setkání pěstounů a velice si pěstounských rodin vážím. Není lehké řádně vychovat ani své vlastní děti, natož děti svěřené do pěstounské péče, když jsou pěstouni pod drobnohledem odpovědných institucí i svého okolí, ve kterém žijí. Řešit ale nedostatek pěstounů pouze finanční motivací nepřivede do řad pěstounů nový příliv kvalitních rodin. Aby pěstounská péče neselhávala, viz uvedené příklady neustálého střídání pěstounských rodin, v Anglii se odhadovalo i třicet rodin mezi tím, než dítě dosáhne 18 let, je nutné, aby pěstouni byli jednak řádně seznámeni s úskalími této činnosti a řádně proškoleni, tak jak tady uvedl pan ministr, a řádně také samozřejmě přezkoumáni po psychické stránce. Těmito úkony jsou pověřeny v počátečním stadiu výběru pěstounů krajské úřady a není to záležitost pouze jednoho nebo dvou měsíců. Za poslední tři měsíce projevilo zájem o pěstounství, například uvedu Plzeňský kraj, deset rodin. Poté co se seznámily se všemi podmínkami, se znovu informovaly pouze tři. Z toho lze usuzovat, že zájem zdaleka nebude takový, jaký předpokládá Ministerstvo práce a sociálních věcí, a je možné se domnívat, že ani finanční motivace nebude úplně to nejšťastnější řešení. Až sem nelze novele upřít snahu o podporu terénní práce a podporu pěstounů, což je velice chvályhodné, i když o způsobech dosažení žádoucího výsledku je možné polemizovat. Problém nastává, pokud preferencí pěstounů a náhlým zájmem o pěstounství nastane odliv už teď krácených finančních prostředků do ústavních zařízení. Novela ještě více tyto prostředky omezuje. Není možné nahlédnout do budoucnosti. Měli bychom ovšem být připraveni na alternativu, že vzhledem k profesionalizaci pěstounů, kteří mohou kdykoliv výkon této činnosti pozastavit, můžeme být postaveni před fakt, že nebudeme mít ani fungující pěstounskou péči ani ústavní zařízení, kam by bylo možné ohrožené děti umístit. Někteří zájemci si neuvědomují, že více než 90 % dětí, které by měly využít náhradní rodinnou pěstounskou péči, jsou děti z problémového prostředí, které se již více či méně podepsalo na jejich psychice. Poté, pokud budou pěstouni postaveni tváří v tvář faktu, že dítě nejsou schopni výchovně zvládnout, staví dítě do pozice stále nechtěného, stěhujícího se člověka bez jakékoliv citové fixace a vnitřně zcela rozvráceného. Rozhodně bezproblémový, pracující a bezúhonný občan z něj nevyroste. *** Od doby počátku projednávání této novely je postavena jako příčina sporu mezi příznivci ústavní péče a příznivci pěstounské péče. Nechápeme proč. Proč nemůže fungovat obojí, a to finančně rovnoprávně, kdy časem a řádnou osvětou a výchovou jsme schopni postupně díky vyššímu zájmu o pěstounství redukovat ústavní zařízení. Těch se ale stejně nikdy úplně nezbavíme. Stále totiž budou děti, o které pěstounský zájem nebude. Finančním znevýhodněním ústavní péče sice tato zařízení nerušíme, na to neustále býváme tvůrci novely vlastně upozorňováni, ale ona tato zařízení takříkajíc zajdou na úbytě. Nestane se tak v průběhu několika let, ale omezení počtu dětí a finanční deficit může tato zařízení uzavřít i v průběhu jednoho roku. Pokud se po této době vyskytne případ dítěte neumístitelného do pěstounské péče nebo z pěstounské péče vráceného, nebude možné ho umístit, protože nebude kam. A ještě bych se chtěla zmínit o těch stále odsuzovaných ústavních zařízeních. Kritiku na ústavní péči, o které se dočítám od lidí, kteří jsou anebo se někdy jenom považují za odborníky na tuto oblast, přičemž se odvolávají na evropskou legislativu a dobrou praxi v Evropě, považuji někdy jako tendenci těchto odborníků k vlastnímu zviditelnění anebo za tím spatřuji jejich osobní zájem. V žádném případě jim nejde o zájem dítěte. Nemusíme přeci přebírat všechny nesmysly jen proto, že jsou z ciziny, která pro nás dříve měla přídomek kapitalistická. Právě mnoho odborníků z Rakouska, Německa a preferované Anglie velmi pozitivně hodnotí současnou péči o ohrožené a opuštěné děti v našich ústavních zařízeních. Nebudu popisovat, jak vypadají dnešní zařízení, ve kterých je poskytována ústavní péče. Předpokládám, že každý z vás nějaká tato zařízení navštívil, což je nutnou podmínkou, aby mohl dnes odpovědně o této novele hlasovat. Negativní kritika nemající žádný pravdivý podklad škodí dlouholeté práci zaměstnanců ústavních zařízení, ať už se jedná o kojenecké ústavy, ZDVOPy, dětské domovy, klokánky nebo jakékoli jiné instituce, kde se zaměstnanci snaží zajistit pro každé dítě to nejlepší od materiálního zajištění až po citovou stabilitu v rodinných suitách, které jsou dnes v těchto zařízeních samozřejmé. Jedním z aspektů této novely je také větší legislativní zatížení úřadů s rozšířenou působností a krajských úřadů. To bude přímo úměrně s nárůstem agendy znamenat také nárůst odborně vzdělaných pracovníků, přičemž nikde v této novele není zmiňováno, jak bude finanční navýšení obcím a krajům ze strany MPSV kompenzováno. Jedním z důvodů, proč Senát tento návrh zamítl, je téměř porodní legislativní proces zde v Poslanecké sněmovně a velké množství pozměňovacích návrhů, přičemž další pozměňovací návrhy jednak kolegy Antla a ústavněprávního výboru Senátu a kolegy Lebedy svědčí o nedostatcích této novely. Právě pro velké množství nedostatků spolu s konkrétními poznatky a návrhy, které jste dostali písemně jako zdůvodnění vrácení tohoto návrhu ze Senátu do Poslanecké sněmovny, se Senát rozhodl tuto novelu zamítnout a ne ji opravovat dalšími desítkami pozměňovacích návrhů. Pokud budeme mít na mysli opravdu pouze zájem dítěte, doporučuji vám, vážené dámy poslankyně a vážení pánové poslanci, zamyslet se nad návrhem zákona i legislativními nedostatky, na které Senát upozorňuje, a nechat tuto novelu řádně dopracovat. Jako u většiny v poslední době přijatých zákonů, i tento odpovídá tezi, že záměr je správný, ale řešení je uspěchané, radikální, někdy až revoluční. Historicky jsme se mohli již několikrát přesvědčit o tom, že co neprojde přirozeným vývojem, tedy dozráním času a jevů, a co se lidstvo snažilo násilně a rychle řešit, většinou nedopadlo dobře. Věřím ve vaši politickou zodpovědnost k dalším generacím dětí, které nemusí mít štěstí na dobrou fungující rodinu a na hodné zodpovědné rodiče, protože dětství je nejen nejhezčí částí života, pokud máme štěstí a narodíme se chtění a milováni, ale také proto, že je to etapa pro dítě vývojově nejdůležitější. Touto novelou přebíráme zčásti odpovědnost za tento úsek života budoucích generací dětí a i za to, v jaké společnosti budeme dále trávit, v mém případě tedy, své stáří. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/045schuz/s045068.htm


Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2010_45_00228
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.