Děkuji. Poslední materiál, který dnes předkládáme, zpráva o inflaci, třetí tohoto roku, která se samozřejmě zabývá makroekonomikou jako takovou. Zkusím říci základní body.
        Zpomalování tempa meziročního růstu ekonomické aktivity patrné v loňském roce přešlo v prvním kvartálu letošního roku do poklesu. Pokles prohloubil, ale mezičtvrtletně zpomalil, jinými slovy neakceleruje a spíše se zklidňuje. K poklesu ekonomické aktivity přispěl zejména pokles spotřeby domácností. Záporný byl příspěvek změny stavu zásob, v menší míře i spotřeby vlády. Fixní investice zůstaly na úrovni stejného období předchozího roku a zdrojem růstu nebo růstových impulsů zůstal pouze čistý vývoz, který vykazuje velmi pozitivní hodnoty.
        Pro tento rok očekáváme pokles ekonomické aktivity o 0,9, v roce 2013 očekáváme růst HDP o 0,8. V roce 2014, když odezní tlumicí faktory z předchozích let, by pak ekonomika měla vzrůst podle našeho názoru o 2,5 %.
        Na trhu práce došlo bohužel k zastavení předchozích dočasných pozitivních tendencí. Situace se příliš nezměnila ani ve druhém kvartálu. Jinými slovy, celková zaměstnanost se mírně zvýšila, obecná míra nezaměstnanosti stagnuje. Meziroční růst průměrné nominální mzdy o 3,6 %, způsobený z velké části vlivem mimořádných faktorů ve druhém kvartále, se snížil na 2,3 %. Pro rok tento a příští počítáme s mírným útlumem na trhu práce v návaznosti na stagnaci v letošním roce, o které jsem mluvil.
        Z hlediska inflace - což je samozřejmě náš základní cíl, stabilita cen - domácí ekonomika nevytváří a nebude vytvářet žádné inflační tlaky, naopak růst cen, který se k nám přenáší ze zahraničí v podobě cen komodit, případně oslabení měnového kursu tlumí. Aktuálně činí celková spotřebitelská inflace lehce méně, než byla naše predikce, 3,3 %. Rozdíl je dán mnoha faktory, nicméně důležité z hlediska cílování je, že nad dvouprocentním cílem je celková inflace zejména kvůli zvýšení snížené sazby DPH a harmonizačnímu zvýšení spotřebních daní u cigaret s dopadem cca 1 %. To jsou daňové změny, které každá centrální banka výjimkuje, neboli nezohledňuje z hlediska vyhodnocení plnění cíle, nikoliv proto, že by se tomu chtěla vyhýbat, ale prostě proto, že ostré daňové změny by vyžadovaly strašlivou manipulaci s úrokem na její vyhlazení, které by ekonomice nic nepřineslo.
        Měnověpolitická inflace neboli to, co cílujeme, byla v srpnu, neboli v posledním údaji, přesně na dvouprocentním cíli. Podle prognózy celková inflace klesne na přelomu letošního a příštího roku. V příštím roce se bude celková inflace pohybovat lehce nad cílem, třetí i čtvrtý kvartál předpokládáme 2,3 %, naopak měnověpolitická bude až pod cílem.
        Ovlivnil nás samozřejmě měnový kurs. Koruna ve druhém čtvrtletí 2012 oslabila, v tuto chvíli jsme svědky korekce, která začíná být poměrně prudká.
        Úrokové sazby jsme měli dva roky, což je nejdelší období, které tuším centrální banka zná, beze změny. Byly sníženy 29. června ještě o 0,25 procentního bodu, takže v tuto chvíli jsou mimořádně nízké na půl procentu. S novou prognózou je konzistentní i další pokles tržních úrokových sazeb a jejich růst až v roce 2014. Rizika prognózy hodnotila bankovní rada jako vcelku vyrovnaná a rozhodla se naposledy ponechat většinou čtyř hlasů ze šesti úrokové sazby beze změny.
        Rizika směrem dolů samozřejmě spočívají v realizaci dodatečných fiskálních opatření a naopak rizika směrem nahoru jsou pouze zvnějšku, potenciálně vyšší světové ceny energetických a zemědělských komodit.
        Tím si dovolím skončit a vyčkat na vaše otázky.