Dobré odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařadit bod Informace ministra školství Petra Fialy o opatřeních v souvislosti s proběhlou kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle včera zveřejněné informace Nejvyššího kontrolního úřadu, který provedl kontrolu na Ministerstvu školství, úřad vážně pochybil při nakládání s veřejnými finančními prostředky. Jedná se o dotování programů, které resort spravoval v letech 2006 až 2011, respektive o 14 konkrétních projektů, na něž příjemci podpory získali celkem 4,4 mld. korun. U pěti z těchto projektů byly zjištěny závažné chyby, v jejichž důsledku došlo k prodražování a navyšování rozpočtu a k neefektivnímu nakládání s financemi. Úředníci Ministerstva školství nastavili veřejným vysokým školám tak volné podmínky pro získávání dotací na programy, že u některých projektů došlo až k dvojnásobnému překročení rozpočtu. Žadatelé dokonce nemuseli ani hodnotit efektivnost investice. V důsledku toho se pak resort připravil o možnost zpětně prověřit, jestli byly prostředky využity účelně.
        To, že Ministerstvo školství nedostatečně kontroluje projekty, na něž dává peníze, je zvlášť v situaci, kdy se školy všech stupňů potýkají s nedostatkem financí, kdy chybějí prostředky na platy, na pomůcky a učebnice, na asistenty, kdy je výrazně podfinancované vysoké školství a věda a výzkum, naprosto nepochopitelné a nezodpovědné. Jak chcete vysvětlit, že je vůbec možné, aby podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu u většiny investičních akcí ministerstvo účastníky programů ani nezavázalo, že majetek pořízený z dotace budou muset alespoň po určitou dobu využívat k účelu, na který tuto podporu dostali, či že jim nezakázalo převést dotovaný majetek na někoho jiného? Úředníci Ministerstva školství očividně zavírali oči také před chybami, jichž se dopouštěli příjemci dotací v přípravě projektů a v zadávání veřejných zakázek. ***
        Díky všem těmto závažným pochybením tak mohlo dojít např. k tomu, že byl umožněn nákup dvou budov v Opletalově ulici v Praze Univerzitou Karlovou za 372,5 mil. korun, přičemž tyto budovy byly v době ukončení kontroly již rok a půl prázdné. Že například Univerzita Palackého v Olomouci kvůli chybám v zadávací dokumentaci stavěla nový pavilon Přírodovědecké fakulty o tři roky déle, než plánovala, a rozpočet stavby se tak vyšplhal na dvojnásobek, tedy na 1 mld. korun. Že se nepodařilo dodržet rozpočet ani báňské Technické univerzitě Ostrava, která u technologického pavilonu překročila původní rozpočet o 24,7 %, u pavilonu velkých poslucháren FaST pak o 46,5 %.
        Vím, že současný ministr školství Petr Fiala nebyl v této funkci v době, kdy k těmto záležitostem došlo. Nicméně se domnívám, že zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu je natolik závažná, že je potřeba se jejím obsahem zabývat, ale také informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, jaká opatření Ministerstvo školství přijme či přijalo, aby k podobným pochybením nemohlo v budoucnosti znovu dojít. V neposlední řadě pak očekávám, že součástí této informace bude i otázka vyvození zodpovědnosti u konkrétních osob.
        Navrhuji proto zařadit tento bod na jednání této schůze, a to na středu 31. října jako první bod odpoledního jednání.