(Přichází s basou plzeňských piv, ovázanou vánoční mašlí, a pokládá ji na řečnický pult.) Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, promiňte mi to, že jsem basu piv přinesl na plénum Poslanecké sněmovny. Plním slib, který jsem řekl o víkendu, a to je to, že panu ministrovi financí a panu premiérovi bych rád věnoval vánoční dárek, který velmi úzce souvisí s tématem, které nyní projednáváme.
        Pan předseda sociální demokracie, pan Sobotka, tady říkal, že ono zvedající se DPH jest příčinou drahých potravin. Já musím rovnou nicméně říci to, že drahé potraviny v Čechách nejsou jen výsledkem dražšího DPH, ale jsou kumulací několika politických rozhodnutí, která se dotýkají nejenom pravé, ale i levé části této Sněmovny.
        Basa piv je v tomto směru symbolem, který lze čistě ekonomicky vyjádřit srovnáním účtenky toho, kolik basa piv české Plzně stojí v německém Weidenu a kolik stojí zde v Praze. Když se podíváte na ty dvě účtenky (ukazuje list s nalepenými účtenkami), když se podíváte na to cenové srovnání, basu české plzně koupíte v Německu o 167 korun levněji než v Praze. A jestliže vezmeme náklady na dopravu v osobním automobilu čtyř osob, jestliže vezmeme to, co se do toho auta vejde, kolik stojí náklady na benzin, můžeme říci, že jenom kvůli tomu pivu se z Plzně, ale bohužel i Prahy vyplatí do Weidenu na vánoční nákup dojet.
        Jak jsem říkal, nejde jen o vyšší DPH, ale na začátku toho procesu stojí DPH, resp. jakékoliv zvyšování DPH. A já si vám zde dovolím nyní odprezentovat podstatu toho, proč v Německu jsou potraviny mnohem levnější než v Čechách. Začnu u toho, že v Čechách oproti Německu máme podle analýz nezávislé analytické skupiny GfK společnosti Incoma zcela jednoznačně mnohem koncentrovanější trh než v Německu. V Německu není žádný pivovar, který by měl více než 10 % trhu. V Čechách Plzeňský prazdroj drží více než 40 % trhu s tím, že pokud bychom k tomu připočítali ještě Staropramen jako druhého nejsilnějšího výrobce, jsme přes 50 % trhu. Podobnou situaci můžeme, tak jako u piva, nalézt kupříkladu i u pekáren, mlýnů a vůbec českého pečiva. České pečivo za poslední dva roky kupříkladu na ceně rohlíku vzrostlo o 60 %. Cena pšenice za poslední dva roky vzrostla o necelých 20 %. Nicméně ten rozdíl lze vyjádřit opětně v otázce koncentrace trhu. Pan Babiš a jeho pekárenská lobby drží 35, v případě mlýnů dokonce 40 % trhu. Opět příklad koncentrovaného trhu.
        To, že zde máme tak silný diktát výrobců potravin, nicméně není chybou pana ministra Kalouska, ale na svých webových stránkách sociální demokracie se chlubí, že ona prosadila s platností od února 2010 zákon o významné tržní síle, který zcela jednoznačně podporuje cenový diktát potravinářské lobby. B je, že potravinářské lobby zvyšují své ceny s argumentací, že se zvedá cena elektriky, že se zvedá cena ostatních vstupů, a samozřejmě zneužívají zvyšování DPH. Pravicoví členové NERVu velmi často opakují, že jakékoliv změny v daňové politice jsou pro stát špatné, že nejlepší daňová reforma je taková reforma, kdy by se s daněmi aspoň deset let nehýbalo. Tady v tomto konkrétním příkladu můžete vidět, co znamená jednoprocentní zvýšení DPH. Samo o sobě to je jedno procento, s chováním potravinářské lobby to bude mnohem víc než ono jedno procento. Jinými slovy řečeno, kumulativní efekt hloupých rozhodnutí zdražuje české potraviny tak, že v Čechách bez ohledu na výrazně menší platy než v Německu máme mnohem dražší potraviny než u našich sousedů. Není to problém jenom Německa, je to kupříkladu i problém Polska.
        Když k tomu připočítáme to, že onen podfuk se zvyšováním DPH je mimo jiné, tak jak už tady zaznělo, v tom, že se reálně oněch 16,5 miliardy nevybere, když k tomuto podfuku ještě přidáme to, že pan ministr Kalousek má na ceně státního dluhu, resp. v kapitole státního dluhu a ve všeobecné pokladní správě, dostatečnou vatu, která je dokonce větší než oněch 16,5 miliardy korun, které by se na DPH měly vybrat, můžeme říci, že mimo hmatatelného zvýšení ceny potravin, mimo hmatatelného snížení životní úrovně a možností toho, co si Čech v Čechách koupí, jinak nemá toto rozhodnutí žádný pozitivní efekt. ***
        Přidám ještě jeden, o kterém si nejsem jist, že tady zazněl. Na začátku roku 2011 jsem podporoval zvýšení DPH s nadějí, že peníze utržené ze zvýšení DPH půjdou na důchodovou reformu. A já si myslím, že z tohoto hlediska opět je zapotřebí si připomenout nejenom hříchy pravé, ale i levé strany toho hřiště, a je zapotřebí připomenout sliby třináctých důchodů, které tady v roce 2010 jednoznačně zaznívaly. Problém nicméně je ten, že ta pravá strana zapomněla na to, že výběr z daní měl jít čistě na důchodovou reformu, a dokonce zapomněly TOP 09 a ODS na vlastní volební program s tím, že žádná mezigenerační solidarita, která mimochodem byla součástí dohodnuté důchodové reformy, se do dnešních dnů neuskutečnila. Naopak. Opakovaná snaha pozměňovacích návrhů Věcí veřejných na zavedení mezigenerační solidarity, která by mimochodem zmenšila počet lidí, důchodců, kteří se ocitnou v zásadní ekonomické, velmi obtížně řešitelné situaci díky snížené valorizaci důchodů, která mimochodem, když k tomu připočteme to, že právě ono zvýšení DPH přineslo 3,5procentní inflaci, po očištění dejme tomu, i kdyby to bylo 1,6 % nebo 2 %, to je celkem jedno, přesto ten kumulativní negativní efekt se nám vrací jako bumerang i z této nikoliv druhé, ale spíše třetí, či dokonce čtvrté strany.
        Dámy a pánové, dovoluji si nyní v rámci této debaty apelovat na to, abyste nepodporovali zvýšení DPH, a pana premiéra a pana ministra financí se vší pokorou prosím o to, aby přijali můj symbolický dárek oné basy plzeňského piva, které vyjadřuje, jak české Vánoce za německé ceny se mohou díky všem reformám a pseudoreformám naplnit. (Pokládá basu piv do vládní lavice.)
        Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic VV.)