Děkuji za spolupráci. Stálo mi to prostě za studium, trestní zákoník, který jsme schválili ve Sněmovně. Jak je to tedy s tím, když si vezmeme trestné činy proti majetku a hospodářskou kriminalitu? Jaké jsou v této zemi nejtěžší tresty za majetkovou kriminalitu a hospodářské činy?
        Řeknu vám, přátelé, listoval jsem tím horem dolem, a když si vezmu krádež - za škodu velkého rozsahu, což je pět milionů až miliardy až nekonečno, pět až deset let. Zpronevěra - velký rozsah, pět až deset let. Podvody - dva až osm a pět až deset let taky. Podvody pět až deset let. Další. Legalizace výnosů z trestné činnosti, tady je maximum osm. Porušení povinnosti při správě cizího majetku, tady ten trest není tak vysoký. Porušení povinnosti při správě, opět tady je maximum osm. Ještě vám tady najdu: Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby na pět až deset let u škod velkého rozsahu. Zneužití informace a postavení v obchodním styku - pět až deset let u škody velkého rozsahu. Pletichy při zadávání veřejné zakázky - maximum tři až deset let. Pletichy při veřejné dražbě - tři léta až deset let. Toto jsou nejtěžší trestné činy proti majetku v hospodářské kriminalitě.
        Všimněte si - víte, co je na nich zajímavé? Že nikde, přátelé, nikde nenajdete větší trest než deset let. Máte to tady, můžete si to zkontrolovat. (Ukazuje trestní zákoník.) Toto je nejvyšší sazba v České republice. Kdybyste vytunelovali celý tento stát, všechno, co lze vytunelovat, nedostanete více než deset let. V Americe by to bylo doživotí. Tady nedostanete více než deset let.
        Jestliže amnestie v článku II má limit těch deset let, tak jsou tam všechny nejvážnější hospodářské činy, kriminalita na majetku, která tu byla spáchána. Všechny tam jsou! Všichni Pitrové, všichni Chvalovští, rozumíte, všichni tam jsou. Tam nemůže nikdo chybět! Protože žádné těžší trestné činy proti majetku hospodářské v této zemi už být nemohou. Je to lež, pokud říkal Hrad, že tam ty nejtěžší činy nejsou! Jsou tam! Ne náhodou jsou tam všechna slavná jména, protože už žádná slavnější nejsou. Tady si prostě někdo rozhodl, že pustí z kriminálu nebo osvobodí před kriminálem a zaručí beztrestnost největším zločincům, kteří se provinili v tom základním, co má chránit stát.
        Přátelé, teď tady nejde o levici a pravici. Já tady dneska vůbec nebudu mluvit jako sociální demokrat. Já jsem kdysi přednášel politickou filozofii, já jsem studoval Johna Locka a všechny ty velké obhájce majetku vlastnictví. John Locke to říkal jasně. Státy vznikají proto a proto lidé respektují vlády, protože mají za úkol ochránit vlastnictví. To je z hlediska celé teorie státu, práva jedna ze základních funkcí státu. A dokonce když mluvíme o demokracii a říkáme, že demokracie má větší smysl než totalita, tak víte, proč má demokracie větší smysl než totalita? To vám řeknu definici. Protože v demokracii jsou korupce a trestné činy proti majetku a hospodářství stíhány a potrestány. A pokud se to tak, přátelé, neděje, pokud jsou ti zločinci propouštěni, tak ta demokracie nemá větší cenu než totalita. Nemá! Protože to je její základní výsada, že v ní se to trestá a stíhá.
        A já tady dokonce chráním podnikatele kapitalistické, protože tady v tom, o čem budu mluvit, zjistíte, byly tunelovány podniky, fungující podniky lidí, kteří je vybudovali a zaměstnávali v nich stovky lidí. Já tady jsou na straně podnikatelů! Já tady mluvím na straně kapitalismu! Toho, co je jeho pilířem. Jeho pilířem jsou ti, kteří tady zaměstnávali stovky lidí a mají fungující firmy. A tady přijde gang, a já vám to tady podrobně popíšu, ne jako pan Blažek, to byly pohádky, co tady povídal. Já vám to povím reálně, jak funguje tento typ zločinu. Protože to je daleko zajímavější než řeči pana Blažka. Možná vás to dokonce zaujme, protože zjistíte, že to je opravdu velmi sugestivní, co to je tzv. korupční podvod. Tady došlo k tomu, že byly ničeny fungující podniky se stovkami zaměstnanců! Pilíře kapitalismu! Škoda, že tady pravice není lépe zastoupena. Já tady mluvím v zájmu pravicové politiky. V zájmu politiky, která měla chránit vlastnictví! Já tady mluvím v zájmu politiky, která chtěla a měla bránit pilíře kapitalistické výroby. Fungující podniky! A tady je někdo začal sprostě tunelovat, přepadat, likvidovat. Já jsem si dal tu práci, že jsem mluvil s těmi lidmi, které to potkalo. Manažery, které to potkalo. A mohu vám říct, že se tam naskytl opravdu neskutečný obraz toho, co se tu odehrávalo. Jsou to ty nejtěžší činy proti majetku a proti vlastnictví. Nejtěžší zločiny hospodářské kriminality!
        A tyto pan prezident s podpisem pana premiéra osvobodil. Ty všechny on pustil. A dokonce ještě jim budou vracet majetek. Chápete, to je legalizace výnosů trestné činnosti. To je proti všem mezinárodním úmluvám. To je proti mezinárodní úmluvě o praní špinavých peněz. To všechno v této zemi neplatí! Tady vám prostě vybrakujou podnik, jako když piráti kdysi na moři připluli, přepadli slušnou loď, úplně ji zplundrovali, zničili a nechali tu trosku někde plavat bez osádky, ta byla pobita. Tohle se tady dělo!
        Jak nám to tady pan Blažek tak pěkně líčil ty kauzy, on vůbec nevylíčil ty tragédie, které se tam odehrály. Zřejmě ho to vůbec nezajímá. Jaký to je pravicový politik, kterého nezajímá, že mu tady někdo likviduje pilíře politiky, kapitalismu, pilíře, podniky, které fungovaly? A on tady klidně říká - vždyť to vlastně bylo nějaké zdržování mezi soudy a zastupiteli, trvalo to příliš dlouho, tak jsme to zastavili. (Potlesk zleva.)
        Amnestie byla, přátelé, chybná nejenom v tom bodě II. Aby bylo pro pořádek, tak vám řeknu ještě pro úvod tohle, protože tohle všechno je pouze úvod. Pro úvod vám řeknu, že normální amnestie byla ta, kterou udělal slovenský prezident: těch 500, 600, bagatelní činy, to je normální. Kdyby se tohle stalo v Česku, tak nikdo ani nekecne. A nejsme tady. A na téhle amnestii bylo těch vad víc.
        Článek I, v podstatě, když to zjednoduším, to bylo propuštění recidivistů. Recidivistů, kteří budou dále páchat trestnou činnost. Velká část z toho, pustí-li se stovky recidivistů mezi obyvatele, velmi sporná věc. Článek III, to byly dva roky nepodmíněně za korupci. Celá řada kauz. Rozumíte? Tenhle stát a vláda, která říkala, že bude bojovat proti korupci, tady prostě pustila celou řadu korupčníků a dala jim pardon.
        Budiž. To všechno je sporné. Nicméně mám-li říct, co je opravdu nejvážnější, to je skutečně to, co se odehrálo kolem článku II, a na to se budu soustředit zejména.
        Už jsem tady řekl, že první problém článku II, že nebyla pravda, že se týkal nějakých méně významných, nebo ne těch nejtěžších hospodářských činů a trestných činů proti majetku. Naopak. Byly to ty nejtěžší.
        Druhá věc, kterou řeknu. Připadá mi naprosto nepřijatelné to, jakým způsobem argumentoval Pražský hrad. To byla věc, se kterou jsem si dal také práci. Ta argumentace byla naprosto zavádějící, nepřesná a scestná. Nikde v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva nenajdete žádné doporučení toho, že by měla existovat nějaká hranice trestního stíhání, po které je možné trestní stíhání zastavit, protože trvá příliš dlouho. A neexistuje žádné doporučení v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, které by něco takového nějakému státu doporučovalo. Pravý opak je pravdou. Existuje celá série judikátů tohoto Evropského soudu pro lidská práva, kde na všechny podobné dotazy dokonce už od roku, co jsem našel v roce 1978 ve sporu König versus Bundesrepublik Deutschland, poprvé sděluje to, co se potom opakuje všude: že ke každému případu je třeba přistupovat individuálně, je třeba posuzovat okolnosti a není možné vytvářet žádné paušální pravidlo.
        A takhle vám můžu tady číst sérii judikátů od roku 1987, aspoň já jsem schopen to číst od roku 1978 až do úplně nedávna, kdy dokonce v kauze Scordino proti Itálii byl požádán Evropský soud pro lidská práva, aby se pokusil stanovit přípustnou délku trvání pro jednotlivé procedury. Víte, co odpověděl úplně nedávno tento Evropský soud? Že nic takového stanovit nelze. Že v každé kauze je třeba postupovat individuálně a není možné stanovit žádné paušální pravidlo. ***
        Kde vzal Pražský hrad to tvrzení, že na základě judikatury Evropského soudu on dospěl k tomu, že tam je nějakých šest let, a on si to tedy zvyšuje na těch osm let stíhání, kdy potom je možné trestní stíhání (zastavit)?
        My víme, kde to vzal. Protože v té argumentaci opakovaně zmiňoval spor Santos versus Portugal. Já jsem si dal tu práci, že jsem si spor Santos versus Portugal přečetl. A jenom tady vám připomenu, že ten spor je úplně o něčem jiném a de facto, když se podíváte na podstatu toho sporu z roku 1999, tak zjistíte, že on tvrdí úplný opak toho, co tvrdí prezident a jeho poradci a co tvrdí Ministerstvo spravedlnosti. V tom sporu došlo k tomu, v tomto sporu z roku 1999, že ten jistý pan Santos obdržel nekrytý šek, podal žalobu a ten pachatel, který to způsobil, pachatel, obviněný, ten se schovával před sousedem a byl nezvěstný. Proto si stěžoval na to, že soud nepokračuje, proto si stěžoval Evropskému soudu. A celý spor je o tom, že Evropský soud mu přiznal odškodnění 4 000 eur za šestileté průtahy. Ale přiznal je, přátelé, tomu poškozenému, té oběti. A zároveň předpokládal, že ten spor bude pokračovat v Portugalsku a tam se mu dostane odškodnění řádné za to, jak byl poškozen. To znamená, tohle odškodnění Evropského soudu vůbec nevylučovalo, naopak předpokládalo další odškodnění v tom sporu, který bude doveden ke konci v Portugalsku. Tohle, co vám povídám, nemá nic společného s argumentací, kterou použil Pražský hrad, protože ten naprosto chybně a mylně tvrdil, že v tomto sporu se Evropský soud zastal pachatele, což tady tak není. On se tady zastal oběti.
        Víte, proč vám to tady tak dlouze povídám? Protože je pro mne pozoruhodné, že i když nejsem právník a dal jsem si práci přečíst si spor Santos versus Portugal, dospěl jsem k naprosto skálopevnému závěru, že Hrad mluví naprosto nesmyslně, nepřesně, nesprávně, a komukoliv z vás, kdo umí francouzsky, vám dám tento text, abyste se přesvědčili o tom, že je to tak, jak říkám. A jak je možné, že právníci Hradu, o kterých ani nevíme, kdo to je, to tak zpackali? Jak je možné, že jim bylo jedno, že tady šíří lež? Chápete? Já se ptám, co to je za práci. Tady někdo odvedl práci, jejímž důsledkem jsou desítky, stovky zločinců na svobodě, tisíce poškozených obětí, a my se dozvíme, že v té argumentaci jsou nejhrubší chyby. Dokonce i já jako amatér, který není právník, vám prostě ukážu, kde ty chyby jsou. Dokonce je i možné vystopovat, kde se zrodily. Kde je jméno toho, kdo na tomhle pracoval? S kým se stýkal? Jak je možné, že takovouto práci odvedl? Jak je možné, že Hrad pětkrát šestkrát opakoval ten nesmyslný argument s kauzou Santos versus Portugal, která je svědectvím něčeho úplně jiného? Takhle tedy prezident přišel na tu hranici šest let? Potom povýšenou na osm? Tak to tedy pěkně odflákli! Pak je zřejmě ani nezajímala nějaká opravdu seriózní argumentace. To je tedy druhá věc, kterou tady říkám.
        Druhá nepravda. Druhá naprosto nepravdivá, zavádějící věc, která zazněla z Pražského hradu. Aby toho nebylo dost, tak jsem zaregistroval, že paní Dana Římanová, šéfka právního odboru Pražského hradu, vydala nedávno, před několika dny, jakousi zprávu nebo informaci, ve které řekla to samé, co říkám tady já. Že neexistuje v evropské judikatuře Evropského soudu pro lidská práva žádné paušální doporučení, že by se kauzy, které trvají příliš dlouho, mohly kvůli tomu zastavit, protože u každé kauzy jsou ty důvody odlišné. Je třeba je odděleně posuzovat a není možné paušálně žádnou hranici stanovit. Což je to, co vám říkám. Je to možné v judikátech Evropského soudu prostě poměrně jednoduše objevit pro každého, kdo si dá trošku práce. A není to ani tolik práce. Tak zjistíte, že to tam platí jako červená linka, která to neustále opakuje: Není možné paušálně stanovit takovou hranici. Přesto si Pražský hrad podle mě naprosto skandálním způsobem takovouto hranici stanovil a na základě toho učinil rozhodnutí o amnestii, které má nesmírně vážné důsledky.
        A teď mi dovolte, abych přešel k tomu, v čem vidím tu dramatičnost a vážnost důsledků. Omlouvám se, ale ještě budu muset napínat vaši trpělivost a vaši pozornost. Protože když jsem se zabýval tím, co to jsou za kauzy, tyto nejvážnější hospodářské kriminální kauzy, které tady máme za poslední léta, tak jsem zjistil, že se jedná o několik zásadních hroznů kauz.
        Ta první podoba těch kauz, to jsou vlastně kauzy 90. let. To jsou kampeličky, fondy Trend, banky, Union banka, všechny pozůstatky 90. let, kdy se vlastně v té první fázi pomocí privatizace tunelovaly majetky, pak přišla druhá fáze, to bylo tunelování bank. To jsou ty banky, které jsou tam. A když potom přišel lepší bankovní dozor, tak se musel hledat jiný způsob loupení. Takže máme tam tyto kauzy, které se ještě táhnou z 90. let, které poměrně pozdě se začaly šetřit, protože dlouho nebyl zájem je šetřit. To byl jeden důvod zpoždění. A pak samozřejmě i při tom šetření byly nejrůznější průtahy, o kterých se můžeme dohadovat, co bylo jejich příčinou. Tady by nám spolehlivou informaci mohl možná dát nejvyšší státní zástupce, ale rozhodně ne pan ministr Blažek v tom svém poměrně velmi nekonzistentním, nepřesném a selektivním projevu, kde si vybíral jen to, co se mu hodilo.
        Takže když řeknu, že to skutečně vypadá tak, že u pana prezidenta Klause tím motivem je jakási tečka za všemi těmito různými typy tunelování, rozkrádání majetku, které probíhalo v 90. letech a ke kterému Václav Klaus projevoval vždy poměrně velkou benevolenci, protože on byl ten, který nechtěl nikdy nic podobného moc vidět a mluvil o tom, že nerozeznává špinavé peníze, takže tohle je skutečně v intencích toho, co se tady odehrávalo v minulosti, a s tím pan prezident byl velmi těsně spojen.
        Kromě toho tady máme nové typy trestné činnosti, což je poměrně docela zásadní. Poměrně pěknou ukázkou toho je kauza soudce Jiřího Berky a slavný gang pana Berky. A u toho bych se zastavil, protože mi připadá, že na té věci se dá demonstrovat celá zrůdnost amnestie, se kterou jsme tady konfrontováni.
        Já vám, přátelé, vylíčím to, co si myslím, že aspoň v několika slovech by bylo dobré tady ukázat. Co to vlastně je takový konkurzní podvod. Takhle to je jenom takový terminus technicus, ale já jenom bych chtěl, abyste si představili, jak to v praxi vypadá. Konkurzní podvod - když jsem se zajímal u těch, které potkal, tak jsem dostal tyto informace. Celá ta parta pana soudce Berky - která je teď nevinná, to abych se bál, že teď budu já napaden, že tady o někom, kdo je nevinný, mluvím o něm jako o zločinci, ale já si to dovolím... Když mi někdo dá trošku vody, jestli bych mohl poprosit... Honza (Hamáček) neví, jak to učinit, ale hoď po mně třeba flašku. (Láhev s vodou doputovala k místopředsedovi Zaorálkovi.) Děkuji.
        Dovolte mi, abych vám vylíčil něco, co mně připomíná přepadení na moři. Připomíná mně to přepadení na moři pirátskou lodí. Od těch, které to potkalo, mi bylo vylíčeno, že to funguje asi takto. Celá skupina gangu pana Berky pracovala na objednávku. Prostě vytipovávali si poměrně fungující podniky. Zajímali se o to, který podnik je vhodný právě na takové přepadení, jako když pirátská loď kdysi plula po moři a vytipovávali si nějakou obchodní bárku, která vypadá, že je plná zboží a kterou se vyplatí přepadnout, tak takto si tento gang vybíral takový podnik, který je dobrý na přepadení. Sehnali si prostředníka, který vytipoval nějaké reálné věřitele, a pak našli pohledávky, které třeba ani nebyly v účetnictví, třeba jenom desetitisícové, a ty si postupovali. V několika krocích si je postupovali, zatajili samozřejmě postoupení pohledávek a nakonec zcela neznámý, jakoby na nich nezávislý subjekt podal návrh na konkurs. V rámci jednoho dne byly podány tři návrhy na konkurs a do 20 minut pan soudce Berka sešel ze své pracovny do podatelny a tam ty tři návrhy na konkurs našel a pak většinou v pátek večer, v pátek odpoledne ten konkurs vyhlásili. Den před víkendem. ***
        Sdělí se představenstvu, že je zbaveno pravomocí, a v neděli odpoledne se dorazí do podniku, řízení podniku přebírá správce, tam byla ta velmi frekventovaná postava pana Thonata, který se tam často vyskytuje, a když už potom toho je moc, tak má tam tu náhradní ženu, která to dělá za něj. Takže ten se dostaví s ochrankou do podniku odpoledne a shromáždí se poměrně často vyděšené představenstvo nebo vedení podniku a poměrně silnými výhrůžkami se jim říká, že se musí podřídit jejich požadavkům. Především se po nich chce, aby se vzdali práva na odvolání, s tím, že jim říká: Pokud se nepodřídíte, tak zastavíme výrobu, a tím budeme blokovat i výrobu třeba v těch kooperujících podnicích, což může vést k hromadnému zhroucení celého podniku. Oblíbená finta byla, že ten ustanovený konkurzní správce před ředitelem podniku zavolá soudci Berkovi a před ním se domlouvá s tím soudcem Berkou, pak položí telefon a řekne: Vidíte, my jsme dohodnuti, kdybyste podali odvolání, tak s panem soudcem jsme - ten to zamítne a vy vlastně nemáte šanci. Takhle se demonstrovala ta síla, ta domluvenost těch orgánů vlastně státu, které dávaly nalevo: Nemáte šanci, přijměte všechny naše podmínky.
        Víte, proč to říkám? Protože na tom, jak to líčím, vidíte, co je na tom hrůzostrašné. V případě konkurzních podvodů to je zločin, organizovaný zločin zvláštního typu, kde se vlastně na tomto zločinu podílí stát, státní instituce. To je vlastně na tom to hrozné, že ti podnikatelé, tyhle pilíře státu, podnikání, jsou tady konfrontováni se státem, který je vlastně sám součástí toho zločinného spiknutí. A do toho jsou zataženi policisté, banky, bankovní dozor, protože všichni v tom jedou. Takže ten podnikatel, chudák, na to hledí a má pocit naprosté bezmoci. Protože vidí, že ten stát, ty státní instituce jsou všechny dohodnuté. To je na tom to hrůzostrašné. To je to selhání státu. Toho státu, který má těm lidem pomáhat, který jim má být oporou a ochranou, třeba i v té ochraně vlastnictví, majetku. Ten najednou vystupuje jako pirát, jako pirát, který je přepadne a který jim dává najevo "vzdejte se", jako když na něj vytáhnou ty bambitky jako ti loupežníci na té lodi a řeknou: vzdejte se, vydejte zboží a všechno, protože v opačném případě nemáte šanci, my máme přesilu, my jsme domluveni všude.
        Přátelé, jak to pokračuje dál v takovém podniku? Pěkný příklad vám řeknu, onkrétní, závod ZKL Klášterec nad Ohří. Když do něho vtrhla tato pirátská banda, tak tam bylo zaměstnáno 620 lidí. Dneska jich tam je, přátelé, 250. Byly ukradeny technologie, zásoby, dodnes ten podnik jede jako poloprovoz. Dodnes se nevzpamatovali z tohoto loupežného - z té pirátské bandy, která je takto přepadla. Ty následky jsou ničivé. To znamená, přichází se o pracovní místa, rozpadá se výrobní program.
        A co udělali dneska, když se to potom stalo součástí řekněme - dostalo se to k soudu, zaplať pánbůh, začalo se to šetřit, ukázalo se, že to jsou tedy ti piráti, probíhá trestní stíhání. Už to vlastně vypadalo v tomto případě, že dojde k pravomocnému odsouzení, v téhle fázi se představitelé podniku obrátili na Ministerstvo spravedlnosti, na Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu, a požádali je o náhradu škody, kterou jim vlastně tady stát způsobil. A víte, co jim řeklo Ministerstvo financí a co jim řekli ti druzí? "Samozřejmě, to je opravdu selhání státu, státních institucí, máte nárok na náhradu škody. Potřebujeme od vás jedinou věc." Víte, co od nich potřebují? (Poznámka zleva: Nevíme.) Můžete hádat. "Pravomocné odsouzení pana Berky. Přineste nám pravomocné odsouzení pana Berky a dostanete náhradu škody." Takže jsem mluvil s generálním ředitelem, který mi řekl, že takovouhle sprosťárnu ještě od státu nezažil. Ve chvíli, kdy ten stát vlastně uznal, že to je jeho vina, vlastně krátce předtím, než by se potvrdilo to pravomocné odsouzení, se jim vlastně amnestií sdělí, že nedostanou nic. Že ta pirátská banda bude propuštěna, že dostane dokonce zpátky majetek - to je ta legalizace výnosů z trestné činnosti. Chápete? Co si tihle lidi mají o tom státu myslet! Dovedete se vžít do toho, že tady někdo rozbil podnik, vyhnal z něho 400 zaměstnanců, zlikvidoval ten program, zlikvidoval jim technologii, všechno? To fungovalo předtím! A výsledek je, že dokonce i když se to prokáže, tak přijde tahle skvělá amnestie, která jim řekne, že mají jenom oči pro pláč! Ten stát prostě dá od toho - oni mají pocit, že to je zločinné spiknutí toho státu. Že si to prostě pan Berka někde musel zařídit. To přece není možné, aby ten stát dal takto od toho ruce pryč!
        Vážení přátelé, nedělejme tady ze sebe hlupáky. Já vám přečtu z výroční zprávy BIS z roku 2011, ve které říká BIS premiérovi, prezidentovi a všem kompetentním představitelům státu, že BIS získala poznatky o cíleném zneužívání institutu insolvenčního řízení, v rámci některých krajských soudů se zformulovaly klientelistické a jinak vztahově provázané skupiny, které manipulují insolvenčním řízením, a soudci tu začali hrát naprosto zásadní roli - píše BIS. Nejvýrazněji se negativní vlivy těchto vazeb projevily například v případech patřících do působnosti krajského soudu v Ústí nad Labem. To je přesně ta kauza Berka. Tady je dokonce i v té veřejně přístupné zprávě BIS napsáno, že Ústí je to místo, kde se vlastně ten gang usídlil. Pan premiér a pan prezident dostali toto varování z BIS o tom, že tady fungují gangy tohoto typu. A jaká byla reakce pana premiéra? Jaká byla reakce pana prezidenta na tuto informaci, že tady se hroutí stát v určité části země? Víte, jaká byla jejich reakce? Že tomu gangu zaručili beztrestnost a vrátili jim výnosy z té trestné činnosti. Chápete? Tohle je reakce státu na to - když se doví, že se stát v určité části země hroutí, tak stát udělá to, že vlastně ty zločince pokryje. A v případě gangu pana Berky se jedná o organizovaný zločin.
        Všimněte si těch slov - organizovaný zločin. Takže vzniká otázka, kam až je ten zločin proorganizovaný. A jestliže je to tak, že je tak proorganizovaný, že dokonce i prezidentská kancelář pracuje ve prospěch toho zločinu, jestliže je tak proorganizovaný, že dokonce i premiér pracuje ve prospěch tohoto zločinu, všichni pracují ve prospěch zločinu, nakonec jim pomůžou! Chápete? K čemu jsou soudy v této zemi? K čemu my poslanci tady schvalujeme zákony? Přátelé, rozpusťme to! Jaké zákony? Jestliže tohle se děje, jestliže na základě těch zákonů je někdo i spravedlivým soudcem ještě odsouzen, tak přijde amnestie, která všechnu tu naši práci pošle do háje! Jaké zákony! Jací ještě spravedliví soudci, když ten organizovaný zločin si to domluví na té vrchní úrovni, že "kdyby se to náhodou dostalo tak daleko, tak vás nakonec pustíme, a ty majetky si zpátky vezměte". Tak o co jde? K čemu platit daně v tomto státě, když se máme my na daních skládat na plat soudce pana Berky! Chápete? Já nechápu - řekněte lidem, že mají platit daně, ale že budou z těch daní muset platit více než 5 milionů tomu zločinci Berkovi, tomuto příšernému soudci, který zorganizoval gang na loupení podniků. Tady je seznam podniků, které ta jejich pirátská loď navštívila, aby je zlikvidovala. A my pořád se budeme tvářit, že to je vážné? Jestliže organizovaný zločin má zastání na této úrovni, a říká se tomu amnestie, dovolte, abych se zasmál. Amnestie tohoto typu nad nejtěžší hospodářskou kriminalitou nemá obdoby nikde ve světě, v Evropě ani v Americe, v civilizované zemi. To možná bychom našli někde v Severní Koreji, pokud tam předstírají něco podobně. Ale toto není hodno civilizovaného státu!
        To, co se tady odehrálo - pan premiér si dovolí říkat, že to je estráda, co se tady odehrává, že to je nějaký folklor. Já vám říkám, že tohle je puč za bílého dne. Jak je možné, že se nedokážeme dozvědět, ani kdo byli ti, kteří tu amnestii psali. Jak je možné, že nejsou ani jména těch, kteří na tom pracovali! To by nás mělo přece zajímat! ***
        S kým spolupracovali? Jak je možné, že je tam propuštěno tolik zločinců? Jak je možné, že se vlastník fondu Trend, pan Vlastník se jmenuje, že jo, že se vrátí 14 dní předtím, než jsou Vánoce, aby snědl vánoční salát ve vězení - to by soudný člověk zřejmě neudělal -, protože se před ním rozevřou nebesa a 1. ledna se doví, že je amnestovaný! A tomu my máme věřit, že to je všechno náhoda, jak nám bylo řečeno? On se náhodou po osmi letech útěku vrátí do Prahy, protože se mu zachce sedět ve vězení na Vánoce. A 1. ledna se mu sdělí, že je svobodný. Tady si někdo dělá z občanů obrovskou legraci! Mně to připadá, že tady opravdu někdo zešílel, jestli si myslí, že tohle mohou lidé spolknout.
        Tady se přece musíme ptát, a já jsem se na to ptal už v případě prezidentských milostí, kde jsem měl celou řadu podezření kolem toho, jak se udělují, a nebudu se k tomu vracet, dokonce jsem tady kvůli tomu podal i návrh zákona, kterým by se změnila Ústava, aby byla nějaká kontrola nad milostmi. Policie to velmi podezřele přestala šetřit. A teď tady máme tohle! Milosti, to je příštipkaření. Chápete, po jednom to pouštět. Máme tady velkorysý způsob - abolice! Prostě to pustíme všechno, najednou! A je to venku! Zázračná metoda!
        Víte, jsou vazby, o kterých se veřejně mluvilo, existují na to odposlechy, takže si to můžete všichni najít. Viděl jsem to na iDnes a dalších serverech. Jsou to rozhovory mezi panem Berkou a Větrovcem a právními poradci prezidenta republiky. Jména si můžete všichni dosadit! Pan Větrovec, o kterém se říká, že byl šéfem, dokonce jednomu z poradců pana prezidenta poskytoval zdarma řidiče a auto! To je maličkost zřejmě. To je vazba jako bejk, přátelé, poskytovat někomu auto a řidiče. To není jenom tak, že se náhodou někde potkali. Takovéto vazby máme mezi poradci prezidenta republiky a klíčovými muži tohoto gangu, šéfy té pirátské lodě, která přepadávala slušné podniky v této zemi.
        Já se divím tomu klidnému tónu, se kterým nám tady pan Blažek četl, jak ty kauzy všechny, tak nějak se tam trošku motá, ale v zásadě je to všechno v pořádku. Právní řád funguje. Já vám říkám, že v této zemi po tomhle, co se stalo, je naprosto podkopána důvěra v jakýkoli právní řád. Zeptejte se okradených občanů, co vám řeknou o jejich právu na spravedlivý proces! Nepřijali jsme tady v České republice nějakou listinu práv, kde prostě garantujeme lidem, že se jim tohle nemůže stát? Že takhle dokonce někdo je okrade, vezme jim všechno a oni se nebudou mít kde dovolat? A zločinci se jim budou zítra vysmívat? Najdete nějakou jinou zemi v Evropě, ke které se hlásíme, kde by se tohle stalo? V případě kauza Lexa versus Slovensko. Tam šlo o jediného člověka. Ale tady jde o celou masu lidí, o celou masu obětí! O miliardové škody! Vždyť to bylo vyčísleno Nejvyšším státním zastupitelstvím na 150 kauz. Osmnáct je jich na vrchním státním zastupitelství. To znamená, že to jsou ty velké miliardové kauzy, celkem 150 kauz. A vyčíslení škod je od 0,5 miliardy po jednu. To znamená, ono to dělá 150, 200 miliard, jen to foukne! O takové peníze jde. A co s tím bude dál? Když oběti - nevím, co udělá Ústavní soud, kde byly podány dvě žádosti. I statečný soudce Kydalka si řekl "tohle přece v normálním státě nejde" a podal také ústavní stížnost. Nevím, jak to tam dopadne, ale oběti se podle mě obrátí i na Evropský soud pro lidská práva, pokud neuspějí tady v Česku.
        Tohle je porušení, pošlapání základních principů právního řádu. Kdo bude ty škody jednou platit? Pravděpodobně tahle vláda ne, která to podepsala. Já jsem pochopil, jak ta vláda postupuje. Když jsem včera viděl, jak pan Kalousek vyhlašuje dluhopisy na církevní restituce, tak mi došlo, jak se to dělá. Jak se to dělá, aby mu rozpočet vycházel. Udělá dluhopisy na církevní restituce a splácet se to bude někdy za deset let, až pan Kalousek bude v důchodu. Takže tady je to stejné! Tady se vytvoří desítky miliard škod a budou z toho spory třeba u Evropského soudu pro lidská práva a Česká republika to bude léta platit. Ale ti pánové, kteří to dneska podepsali, kde jim bude zítra konec? Nakonec pan prezident, ten už to balí, že jo. To je takové jeho závěrečné adieu! Rozhodl se, že udělá tečku za svými slavnými 90. lety, rozhodl se, že tady řekne definitivně ještě jednou svůj názor na údajné tunely a řekne to, co mi připadá jako jeho osobní filozofie.
        Mně připadá, že osobní filozofie těch, kteří podepsali tuto amnestii, mi připomíná Raskolnikova z Dostojevského Zločinu a trestu. To je ta filozofie Raskolnikova, kdy on obdivuje Napoleona a říká: Právo žít mají jenom ti silní! A takové ty špinavé Lizavety, co se nedokážou postarat, sekyrou do hlavy, ty jsou určeny k porážkám. Takže tahle filozofie síly. Jako tihle piráti na moři, kteří dokážou přepadávat a vydělat si peníze touhle dobrodružnou metodou, ti v této amnestii dostávají vítr do plachet. A tisíce obětí, chudáků, ty tady dneska mají oči pro pláč. A pan premiér říká, že to je estráda. A že on nemohl nic jiného, než to podepsat. Mně to připadá urážlivé, opravdu. Na to, co se tady stalo, mluvit, že tohle jednání Sněmovny je jenom folklór, když prokazatelně tady dochází k něčemu, co nemá obdoby za dvacet let.
        Já se prostě domnívám, že u žádného hlasování o nedůvěře vlády jsem neměl takový pocit, že tady jde o víc než jenom o jednu vládu. Tady jde skutečně o demokratický systém toho státu. Tady jde o to, že demokracie, která není schopna stíhat zločince takového kalibru, taková demokracie není lepší než totalita. Ta prostě selhává ve svém základním smyslu a významu. Lidé, kteří se nemůžou dovolat svých práv, ještě se jim řekne: Nemůžete nic dělat, to víte, amnestie. Takoví lidi řeknou: Na takový stát kašlem! V této zemi, přátelé, máme pocit, že se lidé velmi špatně identifikují se státem jako s něčím, co jim pozitivně je schopno pomoci. To znamená, místo abychom se snažili bránit tomu, že tady existuje taková propast mezi lidmi a státem, nedůvěra ve stát, tak tady někdo udělá čin, kterým i tu křehkou důvěru vlastní úplně rozbije. A vytvoří pocit úplného nihilismu, relativismu. Prostě stát, to je někdo, kdo postupuje proti nám. Stát se spikne se zločinci! Stát je jedna ruka s organizovaným zločinem! To jsou poselství této amnestie! Protože, opakuji, v civilizovaném světě takováto amnestie je nemyslitelná. Ona pošlapává principy ochrany obyvatel před zločinem. A ty základní principy, které jsem tady zmínil na začátku, že totiž stát už staletí podle teoretiků, jako byl John Locke a další, tady vznikl proto, aby chránil vlastnictví a majetek. A to není zrovna sociálně demokratická teze, protože to není levá teze. To je prostě něco, na čem jsme se tady měli shodnout. Ale já věřím tomu, že v téhle věci to není jenom levá strana sněmovny, ale myslím si, že i tady je celá řada lidí, kteří sedí napravo a kteří si uvědomují, že je to vážné. Jsem přesvědčen, že i mezi stranami, jako je ODS a TOP, a mezi všemi vládními stranami musí být poslanci, kteří si uvědomují, že tohle není legrace a že s tímhle nelze souhlasit.
        Proto na vás apeluji, abychom tady přestali vést klasický ideologický boj, protože tady jde o principy, které by nás naopak měly spojovat. Myslím si, že tady jde o základy státu, na kterých by se dokonce mohla i levice dohodnout s pravicí. Souhlasím s tím, že není možné takto plundrovat vlastnictví. Že není možné dovolit takového loupeže, není možné dovolit takovéto pirátství. A naším úkolem je v tomto občany chránit. A chtěl by si dovolit - vím, že tohle téma dneska je hlasování nedůvěry vládě - ale já bych si chtěl dovolit, ale nevím, jak to dopadne. Chtěl bych navrhnout, abychom tady hlasovali také usnesení, a to usnesení přečtu už teď: "Poslanecká sněmovna vyslovuje zásadní nesouhlas s článkem II rozhodnutí prezidenta o amnestii ze dne 1. 1. 2013." A druhý bod: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby se urychleně zabývala dopady a důsledky článku II na oběti trestných činů, které budou poškozené zastavením trestního stíhání."
        To tady říkám proto, protože mi nejde jenom o hlasování nedůvěře vlády, ale o to, že v této zemi v této chvíli vypukl velký chaos. Na mě se obracela celá řada postižených, kteří vlastně nevědí, co je čeká. Ta situace je nepřehledná. Nikdo neví, co bude. ***
        A já si myslím, že je nutné, aby se sešli představitelé vlády, aby se sešli s odborníky, státními zástupci, soudci a aby o této situaci jednali a hledali způsob, jak na ni odpovědět. Jsou tady tisíce lidí, kteří nevědí, co se stane. Situace v jednotlivých kauzách vůbec není právně přehledná a ti lidé jsou bezradní. Proto chci, abychom hlasovali tuto výzvu, aby vláda nejenom čekala, jak dopadne ústavní stížnost apod., ale aby dělala kroky, kterými se tuto bezprecedentní situaci bude snažit řešit.
        Takže tolik. Mluvil jsem dlouho, ale snažil jsem se mluvit věcně. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)