Děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, v minulosti, za doby takzvané socializace zemědělství, bylo v České republice postaveno mnoho farem na výkrm selat a prasat. Chovy prasat patří mezi tradiční součást českého zemědělství. I přes nepříznivý vývoj, který tento sektor v minulých letech a i v současné době provází, protože činnost v celé řadě chovů byla utlumena, lze očekávat opětovný nárůst produkce jak selat, tak prasat. Vy sám jste se několikrát veřejně přihlásil k podpoře českých potravin. Chovy prasat ve výkrmu a chovy prasnic jsou ovšem neodlučitelně spojeny s produkcí emisí amoniaku a zejména pachových látek do ovzduší. Ze zdroje Ministerstva životního prostředí z operačního programu Životní prostředí bylo zjištěno, že v České republice je asi 50 velkochovů prasat a prasnic spadajících pod působnost zákona o integrované prevenci, které jsou ve vzdálenosti menší než 350 metrů od nejbližší obce. Pravdou je, že provozovatelé těchto farem mají potíže s tím, aby obstáli v konkurenci dovozu mnohdy velmi nekvalitního vepřového masa, a nemají finanční prostředky na rekonstrukci objektů a zejména osazení patřičnou technologií k odstranění závadných, zejména pachových látek.
        Moje interpelace směřuje k tomu, zda se v rámci podpory kvalitní domácí výroby masa najde program dotací, třeba i ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, který by tento mnohdy neřešitelný problém v řadě obcí pomohl velmi rychle řešit. Technologie, které se běžně používají k tomuto účelu v Dánsku, Německu a v jiných zemích, se pohybují od 10 do 18 milionů, což je téměř bez dotací nerealizovatelné a pro tyto farmy likvidační. Děkuji.