Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, novela reaguje v podstatě na zrušení vyhlášky, pod kterou se podepsal ministr Dobeš, která v podstatě studentům denního pomaturitního studia zajišťovala zachování statusu studenta.
        Profil studentů pomaturitního denního studia svědčí o tom, že získání jazykové kompetence výrazně pomůže jejich uplatnění na trhu práce. Pomaturitní studium dnes vyhledávají většinou absolventi středních škol a středních škol s maturitou, u kterých bývá perspektiva na trhu práce horší. Nedobré jazykové kompetence absolventů středních škol přitom mohou jazykové školy potvrdit i z vlastních zkušeností. V loňském roce bylo cca 60 % studentů pomaturitního denního studia při vstupních testech na úrovni A0 až A2, tedy úplní začátečníci až mírně pokročilí, a to často až po deseti letech studia na základní škole a střední škole, a tudíž při využití nemalých veřejných prostředků, které se vynakládají na výuku jazyků. Studenti na této úrovni nejsou přitom schopni často komunikovat jinak než lámaně, a to jen o zcela základních pracovních a životních situacích.
        Nedostatečné jazykové kompetence jsou přitom dle názoru zaměstnavatelů klíčovým faktorem nízké konkurenceschopnosti českých absolventů na trhu práce. Přes 50 % loňských absolventů pomaturitního denního studia složilo na konci školního roku některou ze standardizovaných mezinárodních jazykových zkoušek. Míra úspěšnosti u zkoušek byla 88 %. Nejnižší z těchto zkoušek je přitom na úrovni B1, tedy středně pokročilí, což znamená, že student je schopen komunikovat na určité úrovni o většině běžných životních a pracovních situací. Toto však po pouhém roce intenzivního studia. Jazykové školy jsou tedy schopny toto jisté selhání veřejného vzdělávacího systému kompenzovat.
        Je otázkou, do jaké míry by byla krátkodobá úspora státu z toho, že nebude podporovat relativně nízkou částkou absolventy statusem studenta, eliminována dlouhodobými problémy nezaměstnaných a bez cizího jazyka nezaměstnatelných absolventů. Tyto faktory přece mají na státní rozpočet také nemalý negativní dopad. Státní podpora studentů jazykových škol, kteří se rozhodnou do své budoucnosti sami investovat, je velmi malá. Uplatňuje se pouze na jeden rok a vztahuje se pouze na čerstvé maturanty. Tato nepřímá podpora je jen zlomkem prostředků vynakládaných na výuku jazyků na základních a středních školách.
        Připouštím, že nejde příliš o systémové opatření. Dokud ovšem bude v naší republice dle statistik každý pátý učitel cizího jazyka nekvalifikovaný, jazyková úroveň našich žáků se bude zvyšovat jen stěží. Pokud by absolventům středních škol nebylo umožněno během pomaturitního studia požívat výhod statusu studenta, dokážu si představit, že se přihlásí na jakoukoliv vysokou školu, jen aby těchto výhod mohli požívat, ročník buď nedokončí, nebo jej dokončí s neúspěchem a potom se přihlásí na svoji vysněnou vysokou školu, na kterou se možná na druhý pokus dostanou. Ptám se, zdali chceme dosáhnout právě takového stavu.
        To jsou důvody, proč jsem připojila svůj podpis pod návrh tohoto zákona, a žádám vás, kolegyně a kolegové, o jeho propuštění do druhého čtení. Hovoříme-li o nutnosti zlepšovat jazykové schopnosti našich studentů, hovoříme-li o tom, že naši žáci pokulhávají v žebříčcích srovnávání jazykových schopností v rámci států OECD, potom tvrdím, že tato novela může k cíli zlepšit jazykové schopnosti našich žáků a studentů rozhodně přispět.
        Děkuji za pozornost. ***