38. 
        Vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu a o změně 
        ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění 
        pozdějších ústavních zákonů (ústavní zákon o celostátním referendu) 
        /sněmovní tisk 661/ - prvé čtení
        Z pověření vlády se slova ujme pan ministr Petr Mlsna. Pane ministře, prosím máte slovo.
        Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, smyslem předloženého návrhu ústavního zákona o celostátním referendu je do ústavního pořádku České republiky zavést institut celostátního referenda jako prvek přímé demokracie a vytvořit tak de facto podmínky pro naplnění a pro realizaci článku 2 odst. 2 Ústavy, podle něhož ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Návrh ústavního zákona stanoví pouze základní podmínky pro konání celostátního referenda na ústavní úrovni a podrobnější podmínky pro konání v konkrétní věci stanoví až prováděcí zákon, jehož přijetí je předpokládáno v čl. 7 předloženého návrhu ústavního zákona. Tento prováděcí zákon k ústavnímu zákonu o celostátním referendu bude mít podle tohoto zákona povinnost připravit do tří měsíců od nabytí platnosti tohoto ústavního zákona Ministerstvo vnitra.
        Konstrukce předkládané právní úpravy celostátního referenda je velmi jednoduchá, takže bych si dovolil uvést pár základních tezí.
        Za prvé, aktivní legitimaci k vyvolání celostátního referenda bude mít občan České republiky starší osmnácti let, podpoří-li jeho návrh nejméně 250 tisíc občanů. A za druhé, aktivní legitimaci bude mít i vláda bez podpory ve formě petice na základě vlastního rozhodnutí.
        Vláda má povinnost podle předloženého návrhu zákona vypracovat zákon o otázce předložené k celostátnímu referendu a předložit ho Poslanecké sněmovně k dalšímu projednávání. Kombinace obecně formulovaného pozitivního vymezení věci, o níž se může referendum konat, tj. o věcech zásadního významu, a výčet otázek, o kterých se referendum konat nemůže, viz článek 1 odst. 1 a 2 návrhu zákona, konkrétně znamenají, že v celostátním referendu mohou občané České republiky rozhodovat o zásadních věcech výkonu státní moci, ale nemohou rozhodovat pouze o třech kategoriích věcí, které jsou z celostátního referenda vyloučeny. ***
        Za prvé je to změna podstatných náležitostí demokratického právního řádu, za druhé to jsou otázky bezpečnosti státu a za třetí otázky státního rozpočtu a věcí znamenajících zásah do úpravy správy daní, poplatků a jiných obdobných nepeněžitých plnění. Respektuje se tímto vyloučením z otázek pro celostátní referendum jednak článek 9 odst. 2 Ústavy, podle něhož nelze podstatné náležitosti demokratického právního řádu změnit, a chrání se tak materiální jádro Ústavy. Za druhé potom otázky bezpečnostní, které navazují na již dnes účinný ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. A za třetí samozřejmě na věcném předpokladu, že pod ochranou Ústavy musí být i racionalita státní finanční politiky. Proto se v návrhu výslovně stanoví, že v referendu nelze přijmout rozhodnutí, které by zasahovalo do daní, do správy daní, do poplatků, do státního rozpočtu nebo i do jiných peněžitých plnění. Samozřejmě stejně tak třeba i do oblasti sociálního zabezpečení nebo veřejného zdravotního pojištění. Obdobná úprava této výluky je obsažena i v zákonu o místním referendu, takže v tomto není návrh zákona v ničem se odlišující.
        V návrhu ústavního zákona je zaveden také preventivní přezkum ústavnosti návrhu zákona o otázce, která by byla předkládána k rozhodnutí v celostátním referendu, který by připravovala vláda a jehož otázka by měla být právě předložena občanům k rozhodnutí. Preventivním přezkumem ústavnosti ještě ve fázi, než by došlo k vyhlášení celostátního referenda, by se předešlo především možnosti následného zrušení referenda z důvodu jeho rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Pro úplnost lze dodat, že samozřejmě prováděcí zákon k tomuto ústavnímu zákonu by Nejvyššímu správnímu soudu svěřil soudní ochranu průběhu referenda, obdobně jako je tomu ve věcech voleb a jak to již dnes upravuje soudní řád správní.
        Vzhledem k tomu, že v referendu se bude rozhodovat o zásadních věcech výkonu státní moci s celostátním dopadem, navrhuje se pro platnost rozhodnutí přijatého v referendu podmínit tuto platnost účastí alespoň 50 % oprávněných voličů s tím, že pro pozitivní výsledek otázky předložené v referendu by se musela vyslovit nadpoloviční většina oprávněných osob, které se zúčastnily hlasování.
        Návrh ústavního zákona a právě konstrukce preventivního přezkumu ústavnosti by měla vést také k hospodárnosti, k ušetření prostředků, které souvisejí s organizací celostátního referenda, a to zejména v případě, kdy by proběhlo celostátní referendum a následně by bylo prohlášeno ať už Nejvyšším správním soudem jako volebním soudem, nebo Ústavním soudem za nezákonné nebo protiústavní.
        Vzhledem k úspornosti se také navrhuje v článku 5 odst. 4 tohoto zákona, aby o téže věci, o níž již v referendu bylo přijato platné rozhodnutí, ať už pozitivní, nebo negativní, bylo možné v referendu hlasovat nejdříve po uplynutí dvou let ode dne, kdy bylo oznámeno rozhodnutí, které bylo v téže věci v referendu přijato.
        Ustanovení článku 10a Ústavy, které stanoví, že o přenosu pravomocí na mezinárodní organizace nebo instituce rozhoduje ústavodárce ústavním zákonem anebo souhlasem přijatým v referendu, je tento zákon lex specialis, to znamená, nijak se nedotýká nadále možnosti rozhodovat o přenosu pravomocí buď na základě speciálního ústavního zákona, jako se tomu stalo v případě ústavního zákona 515/2002 Sb. v souvislosti s přistoupením České republiky do Evropské unie.
        Jenom pro srovnání těch kritérií, kde je stanovena zejména hranice 250 tis. občanů, kteří podpoří podání návrhu na vyhlášení celostátního referenda, tak uvedu jenom pár čísel pro komparaci. To číslo není v komparativním pohledu příliš vysoké. V Maďarsku se vyžaduje podpora nejméně 200 tis. voličů, na Slovensku 350 tis. voličů nebo alternativně souhlasu Národní rady Slovenské republiky. V Litvě je to 300 tis. voličů a podobně. To znamená, i vzhledem k počtu obyvatel, které tyto státy mají, je úprava spíše v té nižší hranici.
        Pokud jde o samotnou konstrukci výsledku referenda, výsledek referenda je návrhem zákona předpokládán jako závazný, to znamená, nejedná se o pojetí konzultativního typu referenda a právě vzhledem k tomu, že se jedná o závazné referendum a rozhodnutí, které by bylo v referendu přijato, by bylo závazné pro všechny orgány státní moci a taktéž by jim byla uložena povinnost realizovat toto rozhodnutí v rámci své působnosti, je tato závaznost výsledku rozhodnutí v referendu vyvážena právě oním preventivním přezkumem ústavnosti ještě ve fázi, než k samotnému hlasování v referendu dojde, aby následně nedocházelo samozřejmě k ústavní kolizi, kdyby byl přijat voliči v referendu výsledek ať už pozitivní, nebo negativní a následně bylo toto referendum prohlášeno za protiústavní nebo protizákonné, a tudíž by bylo negováno.
        Samozřejmě ta snazší formulace, případná úvaha nad snazší formulací vyhlášení referenda, možná je, ale pak by bylo nutné také uvažovat samozřejmě o pojetí referenda jako konzultativního referenda, a to i vzhledem samozřejmě k možným soudním problémům. Pokud jde o komparaci, je potřeba si uvědomit, že Česká republika samozřejmě je státem, který je postaven primárně na zastupitelské demokracii, a proto i pojetí tohoto návrhu zákona se snaží nastavit a vymezit poměrně vyvážené mantinely mezi prvky přímé demokracie v ústavním pořádku České republiky a mezi zastupitelskou demokracií. Neboť existují v Evropě různé modely, a dokonce i státy, které referendum výslovně na celostátní úrovni zakazují. Tak se stanoví třeba základní zákon Spolkové republiky Německo.
        Pokud jde o otázku poměrně komplikovaného preventivního přezkumu, je potřeba si uvědomit, že všechny předchozí ústavní návrhy zákonů o celostátním referendu v sobě obsahovaly velké množství výluk, záležitostí, ve kterých se referendum nemůže konat. Tento návrh zákona obsahuje pouze tři výluky, a tudíž je na úvaze potom v rámci preventivního přezkumu Ústavního soudu, zdali o takové otázce předložené do referenda konat referendum lze, nebo nikoliv.
        Požádal bych o propuštění do druhého čtení. Děkuji.