Já jenom dvě kratičké reakce. Co se týče centrálního depozitáře, už tady padala čísla o akciových společnostech, kolik jich je - tisíce, někde dvanáct třináct tisíc, ale těch, který se dotýkají veřejné zakázky, tak se to týká asi 700 akciových společností. To znamená, i my jsme si nějakým způsobem debatovali, zda tady nepůjde o nějaké prosazování centrálního depozitáře a kolik to bude vůbec stát. A ta čísla ukazují na to, že pokud by se to týkalo těch 700 akciových společností, tak již nějakých 150 až 200 je zaknihovaných, to znamená, týkalo by se to asi 500 nebo 550 akciových společností. A náklady, pokud by měly průměrný základní kapitál ve výši cca 8 mil. Kč, potom podle pravidel a propočtů centrálního depozitáře by zaknihování tohoto počtu akcií znamenalo náklady na poplatky u centrálního depozitáře v celkovém objemu cca 4,4 mil. Kč ročně, neboli v průměru 8 tisíc Kč ročně na jednu akciovou společnost. Je nutné dodat, že ceny centrálního depozitáře jsou stanoveny na základě služeb popsaných v předpisech schvalovaných ČNB. Navíc centrální depozitář má dominantní postavení na trhu, a je proto pod kuratelou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zákona o cenách. Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě uvádělo, že náklady spojené se změnou akcií na doručitele budou akciové společnosti stát cca 390 milionů korun. V kontextu této částky, pokud porovnám 390 milionů a 4,4 milionu poplatků za opravdovou průhlednost nebo dohledatelnost, mi to nepřipadá vůbec mnoho a myslím si, že boj s korupcí něco stojí. (V sále je silný hluk.)
        A padlo tady, pokud se Senát nedal stejnou cestou, to znamená nedal se stejnou cestou toho pozměňovacího návrhu například Věcí veřejných směrem jen k zaknihování akcií. Samozřejmě i u nás proběhly tyto debaty, ale s ohledem na situaci, která je, bych řekl, na politické scéně v Poslanecké sněmovně, jsme si vůbec netroufli jít touto cestou. To znamená, my jsme akceptovali návrh vlády tak, jak je, to znamená, ty akciové společnosti -