Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_53_00209


Schůze 53/2010 9.05.2013

Téma 164. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Mgr. Tomáš Chalupa (*1974) (Ministr životního prostředí ČR ) ( délka 36 minut )

        
Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám předložil návrh zákona o Národním parku Šumava. Jsem si vědom toho, že nejen tato Poslanecká sněmovna v tomto volebním období, ale pravděpodobně, tak jak mě informovali pamětníci a poslanci, již v této Sněmovně zasedají po několik období, snad možná všechny Poslanecké sněmovny v minulosti se snažily napravit stav, kdy největší park, národní park v České republice, je upraven pouze podzákonnou normou a obecnými ustanoveními zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, nicméně nikoli zákonem speciálním, který by měl obsáhnout celou materii. Možná právě proto - a já dokonce tvrdím určitě - máme na Šumavě tolik potíží, kolik jich za těch dvacet let máme. Nejasná a nejednoznačná pravidla, měněná koncepce vždy s novým ředitelem či novým ministrem, zcela nekoncepční otázka rozvoje ať už z hlediska zonace, ať už z hlediska hospodaření, ať už z hlediska ekonomického hospodaření národního parku a jeho správy jako takové, ať už z hlediska pohledu na rozvoj na jedné straně turismu a na druhé straně přírody či volných přírodních procesů. A také nejasnost či nejednoznačnost v tom, jak a jakým způsobem se mají rozvíjet obce, které na území parku jsou. Národní park Šumava, dámy a pánové, má několik specifik proti ostatním parkům v České republice. Nepochybně u některých charakteristik se shodnou zcela všichni a u některých se i názor na to, jak tento park charakterizovat, liší. Z hlediska faktografického má Národní park Šumava 68 000 ha a společně s chráněnou krajinnou oblastí, čítající zhruba dalších 110 000, zahrnuje největší ucelenou oblast z hlediska ochrany přírody v České republice v součtu. Z tohoto pohledu srovnávání s bavorským národním parkem v rozloze ani ne čtvrtinové z hlediska národního parku je velmi obtížné. Druhou záležitostí je charakteristika jeho odlišností od jiných parků, které máme v České republice. Jedna je zcela zásadní: Národní park Šumava a chráněná krajinná oblast, ale národní park jako takový, jsou jediným z našich národních parků, ve kterém přímo intravilán obcí je součástí parku. To není ani v Krkonoších ani v Českosaském Švýcarsku ani v Podyjí. Z toho pohledu také ta debata je nejvytíženější a nejsilnější. Jestli dovolíte, já bych se zaměřil nejdříve na charakteristiku toho zákona a pak asi na několik těch - protože ta veřejná debata o tomto návrhu nebo návrzích, protože tady máme zároveň plzeňský návrh, návrh Plzeňského kraje běží řadu let - tak bych se zaměřil asi na ty nejčastější objemy. Návrh, který předkládám v zastoupení vlády, je návrh, který si klade za cíl zásadní jednu věc: stanovit jasná pravidla. A z tohoto pohledu my uznáváme, že ten návrh je možná v některých ohledech rigidnější nebo možná podrobnější nežli obecná právní norma, než by mnozí očekávali a preferovali, a z hlediska právní teorie je to nepochybně minimálně neobvyklé. Musím říci, že za dva roky mého ministrování jsem přesvědčen o tom, že jinak takový zákon smysl nemá. Pokud bychom vytvořili pouze zákon, který bude mít obecnou proklamaci a řekne obecné základní pravdy, které po pravdě nikdo nezpochybňuje, ale neřekne, jak má vypadat zonace, co se v kterých zónách smí a nesmí, kdo smí tu zonaci měnit a jakým způsobem, tak aby byla zajištěna stabilita, tak se obávám, že bychom vytvářeli zákon pro zákon a k ničemu by nebyl. My jsme vedli s mými kolegy - i na pěti kulatých stolech, kde bylo zastoupeno, a já se o tom ještě zmíním, opravdu široké spektrum těch, kteří mají zájem o tuto debatu i o Šumavu jako takovou - několik základních debat. Jedna byla, jak definovat cíl a předmět ochrany nebo existence parku jako takového. Vedli jsme debatu nad tím, jakým způsobem má být stanovena zonace v Národním parku Šumava, kdo smí nebo nesmí tu zonaci měnit a jakým způsobem. Vedli jsme debatu nad tím, zda zákon má zachovat stávající hranice Národního parku Šumava, anebo je změnit a jakým způsobem. Vedli jsme debatu nad tím - a teď bych řekl s ohledem na návrhy z Plzeňského kraje -, jakým způsobem řešit otázku hospodaření Národního parku Šumava, a teď bych řekl spíš jako ekonomické, hospodářské jednotky, protože je třeba si uvědomit, že správa Národního parku Šumava je také jedním z největších ekonomických subjektů působících v oblasti Šumavy, s vlivem na zaměstnanost, s vlivem na rozvoj regionu po stránce ekonomické. Vedli jsme debatu, jakým způsobem přistoupit k tomu, že na jednu stranu na Šumavě máme množství lokalit, které nesou v sobě více než tisíciletá dědictví přírody a které bychom měli zachovat. A na druhou stranu Šumava z velké své části byla hospodářským lesem po mnoho desítek či stovek let. Takto k ní také bylo přistupováno. Jakým způsobem přistoupit k tomu, že na jedné straně máme na Šumavě původní strukturu lesa a na druhé straně máme smrčiny, nikoli lesy smíšené, a to ještě v řadě případů - odborníci hovoří o více než 80 % - smrčiny, které byly vysazeny po velkých polomech v 70. letech 19. století jako nepůvodní, nešumavské smrčiny a dřeviny pro tuhle oblast. *** Rád bych na začátek řekl jednu věc. Ambicí tohoto zákona není boj s kůrovcem. O to nejde. Šumava není jenom boj s kůrovcem, nebo neboj, jakým způsobem si to kdo představuje, protože to je jenom a pouze sekundární, terciární záležitost. My všichni jsme si dobře vědomi, že na Šumavě, stejně tak jako ve všech středoevropských lesích, se kůrovec vyskytuje a bude vyskytovat a vyskytuje se v nich tisíce let a po tisíc let je o něm veden záznam v kronikách. Cílem bylo stanovit jasná pravidla. Takže návrh, který předkládám, navrhuje následující. Navrhuje, aby přímo zákonem byla stanovena zonace, aby zonace a její podrobný mapový podklad byly přímou součástí zákona. A návrh zonace, který předkládám, a tím reaguji na první z výhrad, které často znějí, že se zmenšuje tzv. nejpřísněji střežená první zóna, tak v návrhu, který předkládám, obsahuje 18 tisíc hektarů, což představuje zhruba 26 % stávající rozlohy parku. Rád bych v této souvislosti reagoval na výhrady, které znějí takřka vytrvale poslední dva roky, že se zmenšuje první zóna. Dámy a pánové, Šumava má platnou zonaci od roku 1995. Žádná jiná zonace platná není. Kdo tvrdí, že existuje nějaká jiná, větší první zóna než ta platná z roku 1995, nemluví pravdu. Podle platné zonace z roku 1995 má první zóna Národního parku Šumava rozlohu 8 800 hektarů, což je zhruba 13 % rozlohy Národního parku Šumava. Za druhé. Kdo tvrdí, že v době ministrování pana Bursíka došlo ke změně zonace, neříká pravdu. Nebyla změna zonace žádná ani přijata ani schválena. Ovšem v době ministrování pana Bursíka došlo k jednomu zásahu, který je třeba vnímat, a jeho podstata spočívala v tom, že po Kyrillu, kdy byl řešen problém v začátku gradace kůrovcové kalamity, pan ministr vydal rozhodnutí, jehož legitimitu potvrdil soud, to je třeba říci, a toto rozhodnutí znamenalo, že umožnil - a teď podotýkám, nikoliv nařídil, nikoliv stanovil, nikoliv rozhodl - umožnil tehdejšímu řediteli parku, aby obešel běžný režim zonace a managementovými opatřeními v části parku druhé zóny zavedl režim, jako kdyby to byla zóna první, tedy tzv. bezzásahový. Já se k pojmu bezzásahovost dostanu, ale pro zjednodušení tento režim. Rád bych upozornil na jednu věc. Často se říká v posledních týdnech: Ministr Chalupa a vláda předkládají návrh, který zmenšuje oblast proti návrhu pana Bursíka, protože pan Bursík tímto svým umožněním a následně rozhodnutím tehdejšího pana ředitele stanovil tuto oblast a ta oblast byla 30 %. To je veřejná informace. Ta se objevuje včera, dnes a po celých několik měsíců ve sdělovacích prostředcích. 30 % versus 26. Tím dochází ke zmenšení, říká se. Ovšem má to jednu chybu. Rozhodnutí zmíněných dvou pánů hovoří nikoliv o procentech, to je to mediální sdělení, ale o počtu hektarů. Zhruba 16 tisících. Dámy a pánové, vy umíte stejně dobře počítat jako já. Park má rozlohu 68 tisíc, 16 tisíc z 68 není 30 %. 30 % je spočítáno z jiné základny, což se ovšem nesděluje. 30 % je počítáno z rozlohy lesa ve vlastnictví národního parku uvnitř národního parku, tedy ze 49 tisíc hektarů, nikoliv z 68. Odtud vzniká ono mediální sdělení, že návrh, který předkládáme, zmenšuje jádrovou, nezásahovou, nebo jakkoliv nazvat oblast, protože teď je nějakých 30 % a nově má být 26. Prosím, nechť si každý spočítá velmi rychle, kolik je 16 tisíc z 68 tisíc. To není 30 %, ale stěží 23 %. A ještě jednu poznámku je třeba zmínit. To, proč se snažíme předložit zákon, který bude obsahovat konkrétní zonaci přímo v zákoně, je proto, abychom právě předešli té situaci, o které mluvím. Tedy na jedné straně vytvářením alternativních právních úkonů, pokud nejsme schopni změnit zonaci jako ten nejčistší model, byť legální, jak rozhodl soud. Za druhé, vytvořit stav, kdy budeme na jedné straně deklarovat určitou oblast jako bezzásahovou, ale zároveň individuálními výjimkami, a těch výjimek bylo vydáno skoro 700 za poslední roky od roku 2007 do roku 2010, budeme v těch oblastech, které vydáváme za bezzásahové, ve skutečnosti hospodařit, ovšem nikoliv tak, že to bude vidět. A ovšem nikoliv tak, že to bude součástí veřejné zonace, protože deklarovaných 30 % se mediálně ujme velmi dobře. Tedy srovnáme-li stávající podobu, potom návrh, který předkládám, navrhuje největší dosud vyjednanou zonaci z hlediska první zóny ze všech právních norem, které kdy byly z hlediska Šumavy projednány a připraveny ke schválení. A podotýkám, projednány také tím, že byly projednány s každou z 22 obcí, které na Šumavě jsou. Existují protokoly, které obce odsouhlasují na svém území konkrétní zonaci, konkrétní hranici mezi první, druhou a třetí zónou včetně jednotlivých parametrů a katastrálních čísel jednotlivých pozemků. Tolik k zonaci. Za druhé. Je otázka, která také často zní veřejném prostoru a která říká: umožní se díky tomuto zákonu na Šumavě stavět hotely, otevírá se prostor developerům nebo cokoliv jiného. Přiznám se vám, že mě tento argument poněkud zaskočil, protože nám není úplně jasné, z čeho tato argumentace vychází. Tento zákon je zákonem, který neruší zákon 114 a jeho obecná ustanovení na Šumavě, on ho zpřesňuje. To znamená, buď řekněme možná někoho z pohledu změkčí, podle někoho přitvrdí, anebo nezasahuje v té věci. My jsme vedli u kulatého stolu velmi obsáhlou debatu nad tím, zda v zákoně má být speciální ustanovení z hlediska regulace stavební činnosti. Teď se koukám na pana poslance Paggia, který byl jedním z těch, který reprezentoval názor, že by toto ustanovení zákon měl obsahovat. A musím říci, že jsme nenašli shodu v tom, jakou vhodnou formulaci nalézt, vhodnější, než je uvedeno v § 5 zákona, kde se tvrdí, že v první zóně, a stejný režim platí pro tu 2A zónu - tady si dovoluji ještě podotknout, že zákon zavádí ještě jeden institut po vzoru bavorského národního parku. Totiž říká, že existuje další množství stávajících druhých zón, které v tuto chvíli není možné považovat za zóny první z hlediska své připravenosti, ale které mají perspektivu v čase se tou první zónou stát. A tyto zóny dohromady představují zhruba 9 %. *** To znamená, že zákon fakticky počítá s tím v dlouhodobém hledisku, že rozloha první zóny by byla 35 %. Mimochodem, proto také ta petice NE 35 % prvním zónám, kterou také slyšíme, protože ta otázka má kritiky z obou stran. Jedni, kteří říkají "26 % je málo, 35 také". Druzí, kteří říkají "26 a 35 % je moc". Jedno zastává většinově Senát, druhá část, řekněme, stínová rada vědecká nebo jiné ekologické organizace. V zákoně v § 5 z hlediska rozvoje je jasně napsáno, že zákaz se neuplatní pouze a jedině z hlediska stavební činnosti na následující stavby: drobné stavby pro pěší a cyklistickou turistiku, jako jsou povalové chodníky, stavby orientačních rozcestníků a tabulí a lehké přístřešky pro odpočinek a ochranu turistů před nepříznivým počasím. Nikoli stavby, nikoli hotely, nikoli ubytovny. Zkrátka často to jsou přístřešky, které nemají ani základní boční stěny. Debata, která byla vedena nad zákonem, byla, jak definovat předmět, co říct v tom prvním paragrafu, jakým způsobem říct, co je ten důvod, proč se tady má schválit speciální zákon o Šumavě. Dámy a pánové, já bych moc poprosil každého z vás, aby předtím, než vstoupí do tohoto bloku debaty, tematické, nad tím, zjednodušené, že říká "tam se neříká, v zákoně, že to je kvůli ochraně přírody", aby si paragraf první o pěti odstavcích - tohoto zákona pečlivě přečetl. Zkrátka tvrdit, že se tady říká, že to je pouze a jedině o rozvoji obcí, když paragraf první, čítající pět odstavců, má první větu, která zní: "K zachování mimořádných přírodních hodnot v nejcennější části Šumavy se vyhlašuje národní park." Který v dalších odstavcích hovoří o předmětech ochrany, jako jsou ekosystémy, o zachování a obnově ekosystémů, jejich přirozené biologické rozmanitosti, stability, struktury a funkcí. Který je zároveň příznivým rozvojem a ochrany kultury krajiny, neboť na té Šumavě je - my se nemůžeme tvářit, že tam není, tisíc let tam žijí lidé, tisíc let se na Šumavě hospodaří. Tak z tohoto pohledu mi to přijde poněkud divné. Jedna z věcí, která byla rovněž předmětem debaty a kterou tento zákon upravuje, je, že stanovuje cestní síť. Pokud tento zákon, dámy a pánové, schválíte a vstoupí v život, bude to na Šumavě znamenat, že se už nepovedou debaty nad tím, že se má např. vybagrovat cesta na Modrý sloup, která tam je tisíc let! O které se v každé kronice píše, kudy se tam procházelo, jaké stezky a karavany, k čemu sloužila, a ta se vybagruje, abychom poté mohli říct, že je tam divočina. Já jsem řekl několikrát, že jsem ochoten hledat kompromis v tomto zákoně takřka o všem, ale v jedné věci ne. Nechci ničit cesty, které jsou tam tisíc let. To neznamená, a zákon toto říká jasně, to neznamená, že by po určitou část roku nebyl důvod z hlediska ochrany přírody provoz na některých cestách procházejících první zónou omezit či zcela zakázat. Zákon jasně říká, že není možné cestu zrušit, že to by musel udělat jedině zákonodárce. Ale na druhou stranu je možné standardním opatřením správy parku po dobu půl roku omezit provoz na cestě, tak jako se to děje v Bavorsku, tak jako se to děje všude jinde, např. z důvodu toku tetřeva a z důvodu ohrožení populace tetřeva v téhle oblasti. Ale to není celý rok a nepotřebuje to být celý rok. To stačí právě pro to období. Stejně tak jako to dokážou v bavorském národním parku a stejně jako to dokážou jinde. Jedním z témat, které o Šumavě také zní, je postavení obcí a institucionální zakotvení orgánů, které tento park má mít. V debatě, kterou jsme vedli u kulatých stolů, vznikla shoda na tom, že má vzniknout něco, co jsme nazývali společným výborem. Tedy pokud platí obecná ustanovení, že park má svou radu a ta rada je složená podle zákona ze zástupců obcí, krajů, podnikatelů, vědců, významných osobností atd., že by měl vzniknout nějaký širší orgán, který bude mít určitou definovanou funkci. Takto jsme se rozešli po jednání společného výboru. Takto ta organizace, nebo ten subjekt měl vzniknout. V následném legislativním procesu, musím říci s ohledem i na velmi silné připomínky odborné veřejnosti, jsem se nakonec rozhodl předložit zákon bez tohoto společného výboru. S tím, že by došlo pouze nad rámec základního ustanovení zákona 114 k rozšíření rad parku, rady parku jako takové, tak aby rada parku mohla nikoli z hlediska konstitutivního, ale spíše z hlediska informativního či deklaratorního vstupovat také do těch záležitostí rozvoje parku, které jsou pro místní region klíčové, tedy otázka vlastního hospodaření parku. Dovolte mi, dámy a pánové, zmínit ještě několik poznámek. Slyším, že když se tento návrh předkládal, že sice byl nějaký kulatý stůl, ale že údajně jsme ve skutečnosti oslyšeli připomínky řekněme vědecké či ekologické či ekologistické části veřejnosti a že se ve skutečnosti na jejich připomínky nepřistoupilo. Nebo že u toho kulatého stolu zastoupeni nebyli. Musím za prvé říci, že když jsme skládali dohromady strukturu debaty, která má být, tak jsme došli k tomu, že tam mají být zástupci krajů, že tam mají být zástupci obcí, že tam budou po jednom zastoupeni zástupci každé jednotlivé parlamentní politické strany, že tam budou zástupci vědecké obce. Musím říci, že proto v tom kulatém stolu seděli pánové - pan Matějka, pan prof. Moldan, pan Vermouzek z České společnosti ornitologické, pan dr. Hruška, který vystupuje a říká, že nebyl (nesrozumitelné), pan doc. Vrba a také pan prof. Vacek, který je jediným z těch, kteří tam byli, zastávající odlišný názor. Byli zde zástupci rady parku a byli zde zástupci dvou největších iniciativ zastřešujících občanské názory v oblasti, na jedné straně Šumava pro, která v sobě sdružuje všechny možné ekologické, ekologistické organizace, včetně Hnutí Duha, a bylo na nich, jaké dva zástupce zvolí. Nikdo nevylučoval, koho si vyberou, a vybrali si dva. A také Zachraňme Šumavu, a opět dva zástupci sdružení. Byli zde zástupci správy národního parku a Ministerstva životního prostředí. Bavíme-li se o kompromisech, budiž uvedena otázka zonace. Na tomto jednání byla prezentována představa obcí o tom, jakou si představují zonaci. Představa obcí totiž byla taková, že první zóna by neměla mít více, než kolik navrhuje - vím, že dnes už možnými pozměňujícími návrhy opravený, nicméně stávající - návrh Plzeňského kraje, tedy zhruba 16 %. To byla představa obcí, se kterými do této debaty vstupovaly. Proti tomu zástupci vědecké rady, nebo stínové vědecké rady, tak jak se ustavila, vstupovali s představou, že by těchto procent mělo být v ideálním případě kolem 30, nebo že by mělo dojít k tomu, abychom se tomuto číslu blížili. *** Proběhla celá řada kol jak jednání u kulatého stolu, tak mimo něj, jejichž reálným důsledkem je, že se dostáváme na ono číslo 26, resp. 22. V téhle souvislosti musím říci ještě jednu věc. Já jsem odmítl a odmítám přistoupit na to, abychom zahráli velmi jednoduchou hru. Abychom řekli, že proto, že jsme v minulosti v zahraničí, nijak neschváleno, nikým neprojednáno, nicméně vyhlásili, že by bylo prima, dobré, kdyby Šumava měla 75 % první zóny, 50 % první zóny, což mimochodem nikdy doma nebylo nikým schváleno. Nikým! Tak a pouze jedině v rovině úvahy, možná že se o tom dá uvažovat, nikoli jako závazný dokument, takže přistoupíme na verzi, že zmenšíme rozlohu parku. Protože, dámy a pánové, kdybychom zmenšili rozlohu parku třeba tím, že bychom vyňali 5 %, která představuje zastavitelná část, zastavitelné obce, nebo i ty části druhé zóny, o kterých víme, že nikdy nebudou první zónou, a takové nepochybně jsou, pak bychom toho procenta dosáhli velmi lehce. Neměli bychom tady žádné spory. Klidně jsme mohli mít 50 % a bylo by to velmi jednoduché. Stačí zkrátka vyjmout některé oblasti druhé zóny a třetí zónu z hlediska obcí a čísla dosáhneme. Myslím si, že bychom to dělat neměli, a vždycky jsem to odmítal. Měli bychom zachovat hranici parku tak, jak je, tedy rozlohu 68 tisíc zhruba hektarů. Bavme se o hektarech, nebavme se o tisícovkách hektarů. Budiž ještě uvedeno, že se také často říká, že návrh, který předkládám, znamená zásadní zvýšení rozvojových oblastí obcí, tedy zvětšení třetí zóny proti stávajícímu stavu. Tak jenom pro vaši představu: Návrh, který předkládám, zvětšuje objem třetích zón, tedy oblastí obcí, o pár setin procenta rozlohy parku a z hlediska návrhu o 96 hektarů ze 68 tisíc. Fakticky po zakreslení do katastrálních map, tak jak bude ze zákona doplněno při překryvu do konkrétních katastrálních pozemků o rozloze méně než 20 hektarů. Dvaceti hektarů! Zákon, a také je mu vytýkáno, například obsahuje ustanovení o tom, že se převedou pozemky, které jsou ve vlastnictví státu, do obce, a říká se, že tím obce vytvoří jakýsi developerský boom. Už se ovšem neříká, že v zákoně je napsáno, že se hovoří pouze a jedině o pozemcích ve vlastnictví státu, které jsou dnes ve třetích zónách, a to podle dnes platných územních plánů obcí v těch místech, která jsou v územních plánech určena jako zastavěné nebo zastavitelné. A podotýkám, že tyto územní plány v obcích byly schváleny, protože jinak to není možné, se souhlasem správy národního parku v minulosti. Takže nevím, o jaké jiné pozemky by se mělo jednat. Dámy a pánové, závěrem mi dovolte říct několik vět. Jsem přesvědčen o tom, že to je mimořádně důležitý zákon, o kterém se vede debata mnoho let. Nepochybně, i když tento zákon bude schválen v této podobě, což doufám, či v podobě jiné, tak jeho cílem má být jedno: Má zavést jasná a srozumitelná pravidla pro Národní park Šumava. Má místním lidem, obcím, ale i návštěvníkům říct, že se ten park bude vyvíjet tím a tím směrem. Že žádný další ministr ani žádný další ředitel již nebude podle svých představ, někomu libých a někomu nelibých, podobu parku měnit, upravovat a jeho koncepci měnit podle svého vlastního názoru. Toto již možné nebude. Zároveň budou i nadále vedeny na Šumavě, a to nechci teď slibovat něco, co je nesplnitelné, debaty nad tím, jakým způsobem se daří zaměstnávat místní lidi. Slyšel jsem vystoupení pana poslance Paroubka na jeho tiskové konferenci o Mongolech pracujících v parku nebo cizincích, když tam není práce pro místní lidi. Jsem připraven v rozpravě uvádět čísla o tom, kolik z firem, které na Šumavě působí, jsou místní a kolik není místních, protože tak zkrátka zákon o zadávání veřejných zakázek nám neumožňuje říct pouze místní firmy a je to o hledání nějakého kompromisu. Pravdou ale také je, že z hlediska ekonomického a z hlediska jeho vlivu na hospodaření v těch obcích, tedy zejména v oblasti hospodaření s dřevem, park už nikdy - nikdy - nebude tak velkým subjektem jako byl v době ministrování pana Bursíka. Protože v době ministrování pana Bursíka se v parku vytěžilo ročně i více než čtvrt milionu kubíků dřeva, zatímco v letošním roce se nedostane park ani na sto tisíc. Spíš míň. A to by měl být ten stav do budoucna. Proto také čeká nepochybně Poslaneckou sněmovnu ne tímto zákonem, ale dalšími debatami o rozpočtech debata nad tím, jak mají být stanoveny parametry hospodaření národních parků jako takových z hlediska jejich podílu, příspěvku na provoz, resp. na krytí ztráty v rámci existujících příspěvkových organizací. Dámy a pánové, chtěl bych poděkovat za to, že jste mě vyslechli. Omlouvám se, že jsem mluvil tak dlouho, a jsem připraven na debatu, na kterou se těším. Děkuji.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/053schuz/s053041.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2010_53_00209
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.