Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, o tom, že se bude měnit zákon o stavebním spoření, jsme se dozvídali z médií dlouho. Právě proto jsem čekal na paragrafové znění tohoto zákona, abych se jím mohl konkrétně zabývat.
        Z důvodové zprávy projednávané novely i ze závěrečné zprávy vyplývá, že důvod předložení návrhu tohoto zákona je dán potřebou reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, a současně, že tento systém zatěžuje výdajovou stránku státního rozpočtu, čímž se podílí na negativním vývoji státního dluhu. Podle mého názoru jde jen o snahu snížit státní dluh, a to pomocí toho, že budeme tento státní dluh snižovat na lidech, kteří se nemohou bránit těmto návrhům. Stavební spoření využívá hlavně střední vrstva obyvatelstva. Jde o produkt, který motivuje obyvatele ke spoření a nabízí za velmi přijatelných podmínek úvěry na rekonstrukce a modernizace zanedbaného bytového fondu. Bydlení je jednou z existenčních otázek. Lidé se naučili spořit a každý třetí dům či byt je financován v ČR ze stavebního spoření. Tento produkt prokazatelně přesměruje peníze přímo do reálné ekonomiky a je obyvateli využíván.
        Dále důvodová zpráva argumentuje, že stavební spoření v současné době představuje především nejvýhodnější produkt středně- a dlouhodobého spoření, až poté že je zdrojem úvěrů souvisejících s bydlením. Díky poměrně výrazné podpoře prý zatěžuje neúměrně státní rozpočet. Pokud je jedním z primárních důvodů vlády k předložení tohoto zákona jen to, spoření nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, tak stačí navrhnout úpravu, která tento problém vyřeší a setká se s původní myšlenkou stavebního spoření, a to je zpřístupnění úvěrů souvisejících s bydlením za výhodnějších podmínek širšímu okruhu obyvatel. Je to jenom zastírání hlavního necitlivého úmyslu - najít cesty ke snížení státního deficitu. Vláda ale chce šetřit na lidech a mladých rodinách!
        Jediné, v čem mohu s tímto návrhem zákona souhlasit, jsou prezentovaná pozitivní očekávání, že navrhované změny umožní provozovat stavební spoření všem bankám, což by mohlo vést ke snížení poplatků a zvýšení úroků. Čím bude větší konkurence na trhu, tím lidé získávají více výhod. Zruší se tak exkluzivita stavebních spořitelen a dá se možnost všem bankám.
        Fakt, že návrh koalice ve státním rozpočtu ušetří více než 6 mld. korun ročně, je sice vhodným argumentem, ale je potřeba se zeptat na jednu otázku: Pokud státní rozpočet tímto ušetří na výdajích, neomezí tak nepřímo i své příjmy? Upozorňuje totiž na to i samo ministerstvo. Proto prezentovaný způsob omezení státní podpory je plný rozporů i vzhledem k tomu, že výdaje státu na stavební spoření již několik let klesají. Výdaje na stavební spoření klesají, ale deficit státního rozpočtu neklesá!
        Díky stavebnímu spoření je systém financování bydlení stabilnější. Je pravda, že pro většinu účastníků představuje stavební spoření spíše výhodný, státem podporovaný spořicí produkt. Ale proč v době, kdy spousta lidí je zadlužena, kdy spousta lidí je zatížena hypotékami jenom proto, že neumí správně hospodařit s penězi, proč v době, kdy máme na trhu jeden z mála motivujících prvků, to znamená stavební spoření je jedno z mála posledních spoření, které motivuje obyvatele šetřit, tak proč v této době chceme tuto podporu snižovat?
        Neuvěřitelný je také další fakt: Realizace navržených opatření se dotkne i již platných smluv. Nejenže tímto návrhem vláda vysílá špatný signál české veřejnosti, ale vysílá signál o nedůvěryhodnosti investic v ČR i zahraničním investorům. Čemu pak mají lidé věřit, když za plnění smluvních podmínek nemají žádné garance? A co když lidé vyberou své vklady ze stavebního spoření? Můžeme pak očekávat snížení schopnosti stavebních spořitelen poskytovat úvěry na bydlení! A přitom právě úvěry poskytované spořitelnami jednoznačně prospěly a prospívají rozvoji, obnově a modernizaci bydlení u nás.
        Mohl bych tady dlouze mluvit o rizicích tohoto návrhu, na které samo poukazuje i Ministerstvo financí: riziko destabilizace systému, možná ztráta důvěry účastníků stavebního spoření, negativní reakce účastníků stavebního spoření a stavebních spořitelen, vysoké riziko žalob vůči státu ze strany akcionářů a účastníků a další náklady na úpravu systému.
        Vážené poslankyně, vážení poslanci, i když Češi mají státní podporu jednu z nejvyšších v Evropě, zachovejme prosím podporu stavebního spoření v současné výši! Vždyť po realizaci politiky škrtů současné vlády půjde možná o jeden z mála produktů podpory ze strany státu, který by byl pro občany pozitivní a motivující. Pokud přijmeme tuto novelu zákona o stavebním spoření, bude to v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a hlavně jistoty pro občany do budoucna.
        Vláda si vybrala, že chce osekávat a šetřit na lidech, ale je to dobře v době krize a rostoucí nezaměstnanosti? Proč se nezaměříte například na zdanění zisků z fotovoltaických elektráren a proč se nezaměříte na předražené veřejné zakázky? Prosím, neničme tento systém podpory! Pojďme ho zefektivnit tak, aby se stavební spoření využívalo jen pro bydlení. Pomůžeme tak lidem i ekonomice.
        Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)