Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jak zmiňoval pan kolega, jedná se o výzkum z roku 2004, takže se jedná o situaci z doby před deseti lety, přesto mi dovolte, abych okomentoval tuto argumentaci.
        Pan kolega se zmiňuje o tom, že Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu i rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, který tehdy potvrdil sankci vůči Ministerstvu vnitra, a to včetně sankce finanční, zrušil. Já chci dodat, že Nejvyšší správní soud dal Ministerstvu vnitra za pravdu, a to ve dvou základních otázkách.
        Za prvé, údaje, s nimiž Ministerstvo vnitra po anonymizaci pracovalo, nekvalifikoval Nejvyšší správní soud jako informace osobního charakteru, neboť vnější pozorovatel na jejich základě nemohl identifikovat, o kterou osobu se jedná. To si myslím, že je základní z celého rozsudku Nejvyššího správního soudu. Znamená to tedy, že s údaji bylo nakládáno tak, aby ty údaje nešlo přiřadit ke konkrétní osobě. Nejvyšší správní soud také přiznal, resp. potvrdil Ministerstvu vnitra pravomoc k preventivní činnosti i v podobě provádění výzkumu chování mladistvých za prvotního použití jejich osobních údajů, a to přímo na základě kompetenčního zákona. Má-li totiž Ministerstvo vnitra vykonávat preventivní činnost, musí k tomu mít vstupní informace. Znovu ještě jednou připomínám, tento průzkum byl dělán tak, aby nebylo možné konkrétní informace spojit s konkrétní osobou. Alespoň takto hovoří i rozsudek Nejvyššího správního soudu.
        Vedle finanční stránky věci má tak rozsudek Nejvyššího správního soudu pro Ministerstvo vnitra i důležitý precedenční význam k provádění dalších výzkumů. Já tady mohu za sebe zodpovědně říci, že budeme ale velmi vážně při dalších výzkumech posuzovat i ochranu osobních dat a ochranu osobnosti jako takové.
        Směrem k Úřadu pro ochranu osobních údajů jsme přesvědčeni, že i tento úřad musí respektovat rozhodnutí nezávislého soudu, resp. Nejvyššího správního soudu v této věci a závěrů judikatury a měl by této judikatuře přizpůsobit i svoji činnost, nikoli rozhodnutí vrchního soudu odmítat a ve své právně vyvrácené praxi opakovaně pokračovat.
        Děkuji.