Děkuji. Potřebujeme služební zákon, který situaci úředníkům nezkomplikuje, ale zlepší, a především potřebujeme takový služební zákon, který zajistí kvalitní a profesionální službu občanům. A takový zákon dnes bohužel neprojednáváme.
        K tomu, co říkal pan ministr Dienstbier - a já nechci znovu připomínat, že tento zákon projednáváme velmi nestandardně, ale některé okolnosti přece jenom znovu připomenu.
        Vládní koalice předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona na lednové schůzi v prvním čtení a díky tomu splnila absurdní podmínku pana prezidenta Zemana, kterou neměl dávat nebo kterou neměl pan premiér vůbec akceptovat, a po téměř pěti měsících nám předkládá zcela nový zákon, který neprojednala vláda, který neprošel standardním připomínkovým řízením a který vlastně nebyl předložen Sněmovně v prvním čtení. Místo toho teprve 27. června prohlasovala tzv. komplexní pozměňovací návrh v ústavněprávním výboru. Tento návrh byl ale fakticky novým zákonem. Poslancům byl doručen 3. července a 7. července byla svolána mimořádná schůze a dnes máme sice druhé čtení, ale fakticky se jedná o první čtení.
        Vezměte si jenom jedno číslo, nebo dvě čísla: důvodová zpráva měla 20 stran, pozměňující návrh ústavněprávního výboru má 84 stran a 201 paragrafů, tak je přece jasné, že se jedná o rozdílné texty. I přes veškerou snahu, kterou jsme jako opoziční strana, konstruktivní opoziční strana, věnovali projednání tohoto materiálu, tak musím říct - a vstřícně jsme se k němu snažili přistoupit - tak musím říct, že jsme z jeho kvality mimořádně rozčarovaní a zklamaní.
        Je evidentní, že za prvé, pokud bychom toto přijali, tak to přinese nejasnosti do systému a na čas to paralyzuje chod státní správy. Tato novela by přinesla více byrokracie, více administrativy, více zbytečné pravomoci úředníků. A za třetí, především přinese výhody stávajícím nominantům a spolupracovníkům vlády, ale nepřinese nic kvalitním úředníkům, kteří dlouhodobě pracují pro stát, nepřinese nic občanům naší země a nepřinese nic České republice. Proč? Toto není zákon pro kvalitnější státní správu, není to zákon, který zajistí lepší perspektivy, ale je to zákon pro prezidenta, a jak to slyšíme v této chvíli, zase je to zákon přijímaný pro Evropskou komisi, Evropskou unii. Přitom jsme si tady řekli, a vystoupil jsem s tím i já, že Evropská komise žádnou takovou podmínku, abychom teď v srpnu nebo červenci museli přijmout služební zákon, nemá a že můžeme prostředky evropských strukturálních fondů čerpat i bez tohoto zákona. A samozřejmě platí, že je lepší nemít takto mimořádně špatný zákon vůbec než ho přijímat v rychlosti a způsobit obrovský chaos ve státní správě na mnoho let dopředu.
        Podle mého názoru by se vláda měla spíš soustředit na jiné věci, kterými Evropská komise podmiňuje podpis dohody o partnerství. Máme v tuto chvíli nějakých 88 námitek, možná některé z nich jsou již vypořádány, to nevím, ale když se na ně podíváte, tak je tam spousta závažných úkolů a zlepšení systému veřejných zakázek, lepší podklady v oblasti dopravy, životního prostředí, energetiky, přesná pravidla pro výběr manažerů evropských fondů a spousta dalších věcí, na které se musíme soustředit, které bychom měli především řešit, a ne se tady zabývat špatným návrhem služebního zákona.
        Dámy a pánové, naším cílem přece nemůže být přijetí zákona o státní službě samo o sobě. Naším cílem má být vytvoření takového prostředí, kde úředník nebude mít prostor pro různé výklady stejných situací, kde bude jasné, co občan smí a co ne, kde budou vytvořeny podmínky pro to, aby služba ze strany státu poskytovaná občanům byla kvalitní. To tento zákon vůbec nezabezpečuje. Není to zákon, který nás chrání před korupcí. Naopak zavede nové korupční prostředí mezi úředníky, kteří se budou navzájem jmenovat téměř na doživotí a budou neodvolatelní. ***
        Já například nerozumím důvodům, které předkladatele vedly ke stanovení funkčního období generálního ředitele, jeho náměstka a státních tajemníků na sedm let. Nebo proč chtějí předkladatelé - a nikde to nebylo vysvětleno - vyplácet až 12 platů jako odchodné. To je věc, kterou nezná veřejný sektor a kterou nezná ani soukromá sféra. Proč by měl být služební poměr automaticky ukončen při dosažení 70 let věku bez ohledu na výsledek služebního hodnocení atd. To jsou věci, které nemají analogii ani ve veřejném sektoru ani v soukromé sféře.
        Výsledkem tohoto zákona, a tam se obávám, že už to není nepromyšlenost, že už to není jenom důsledek té chaotické přípravy, ale že to je záměr, hlavním výsledkem tohoto zákona bude zabetonování lidí do rozhodujících pozic až na 14 let. Pokud tomu nevěříte, počítejte se mnou. Vláda vybere generálního ředitele a jeho zástupce na sedm let, ten vybere státní tajemníky také na sedm let a v roce 2022 bude vybrán nový generální ředitel - ale pozor! - jenom to může být ten jeho zástupce anebo státní tajemníci, které předtím generální ředitel jmenoval. To je přece šílená a nebezpečná konstrukce a myslím, že každý, kdo se na to díváte zdravým rozumem, bez ohledu na politickou příslušnost, to přece musíte vidět.
        Není to zákon, který by zjednodušil a zrychlil chod úřadů a omezil by byrokracii, ale naopak - přibude nový superúřad, přibudou nové komise, které podle nejasných kritérií budou vybírat a hodnotit úředníky, přibudou nové kvazifunkce a nové pozice. Není to ani zákon, který by nabídl pracovní perspektivu státním zaměstnancům, a to měl přece být jeden z cílů tohoto zákona. Ale tento zákon státním zaměstnancům nijak nezaručuje, nedefinuje kariérní cestu, nedává jim atraktivní vzdělávací možnosti a v podstatě ani nějakým rozumným způsobem nemění jejich platové ohodnocení. Jediné, co se pro úředníky fakticky změní - pro řadové úředníky, nebo pro řadové úředníky v nižších a ve středních funkcích - jsou nové absurdní tituly, kterými se budou vzájemně označovat podle dosažené kvalifikace: vrchní referent, vrchní rada, odborný rada, ministerský rada, vrchní vládní rada. Nejenom mně, ale nepochybně i vám tato označení připomínají dobu první republiky, ale spíše než filmy pro pamětníky, kde taky vystupují vrchní radové a ministerští radové, by to v praxi připomínalo kafkovskou situaci, kdy člověk stráví více času klepáním na bránu a přemýšlením nad tím, jak správně titulovat úředníka, aby se mu dostalo vůbec nějaké odpovědi, než nějaký rozumný kvalifikační systém a strukturu státní správy, kterou jsme přece všichni - aspoň doufám, že všichni - chtěli vytvořit.
        Není to ani zákon, který přivede kvalitní úředníky, protože úřednické zkoušky se budou skládat před jinými úředníky, budou se skládat na novém úřadě při Úřadu vlády, hodnotit je budou zase úředníci, a to všechno místo toho, abychom využili kapacity, které máme, aby se tyto zkoušky skládaly třeba na neutrální půdě vysokých škol, které mají dostatek personálu, dostatek zkušeností, mají zázemí, aby tuto agendu efektivně a levně zvládly.
        A pak jsou tu opravdu zvláštní paradoxy. Zákon vysloveně uvádí, že se za vysokoškolské vzdělání pro tyto účely nepovažuje vzdělání z vysoké školy ÚV KSČ, což je samozřejmě v pořádku, ale sovětský Moskevský institut mezinárodních vztahů naopak uznán je. A přitom zákon na jiném místě umožňuje kvalitním stávajícím úředníkům podmínku vzdělání vůbec prominout, pakliže se dlouhodobě osvědčili. Navíc to vypadá, že ta úřednická zkouška, kterou jsem zde už zmiňoval, je v tom zákoně jenom pro formu, protože se bude skládat až poté, co byl referent na dané místo přijat, i když byl přijat na dobu určitou. To znamená, že ve chvíli, kdy zvládne svoji pracovní agendu, ale nesloží napodruhé zkoušku, tak bude propuštěn. To je přece nesmírně drahé, neefektivní a zase na první pohled úplně nesmyslné. Není také jasné, proč není možné skládat úřednickou zkoušku více než dvakrát. Když se mi nepovede složit na Ministerstvu dopravy část zkoušky, zvláštní část zkoušky k dopravě, přece bych se mohl za rok ucházet o práci na Ministerstvu práce a sociálních věcí a bez problémů složit zkoušku, která se týká této oblasti. Já ale neříkám, že ten systém zkoušek je dobrý, jenom upozorňuji na absurdity, které v logice tohoto systému můžeme najít.
        Zdá se, že celý ten zákon místo toho, aby otevřel státní správu, aby ji zkvalitnil, aby lidi motivoval, aby šli do státní služby, aby lidi motivoval k tomu, aby se vzdělávali, tak vytvoří uzavřený, neprostupný systém celoživotních úředníků, kteří se budou vybírat sami mezi sebou a kteří vzejdou z politických nominantů současné vlády.
        Není to ani zákon, který urychlí státní správu v jejím fungování, ale naopak ji zablokuje. Zákon definuje různé typy náměstků, minimálně dva, kteří nemají nijak přesně definované kompetence. Spolupráci těchto dvou typů náměstků - jedni, co něco řídí, jedni, co nic neřídí - si lze opravdu jen velmi obtížně představit a myslím, že každý, kdo řídil nějakou větší instituci nebo ministerstvo, chápe, o čem mluvím. Takováto struktura povede k jedinému - k paralyzaci chodu ministerstev a k tomu, že nebudou moci být efektivně politicky řízena. Ministr, pokud bychom opravdu přijali tento zákon, nebude mít prakticky žádnou personální pravomoc ani na své nejbližší podřízené ani vůči náměstkům, kteří řídí sekce, ale co mu zůstane, bude politická odpovědnost. Jestli jste někdy někdo něco řídili, tak dobře víte, že odpovědnost bez pravomoci je k ničemu a vede jenom k tomu, že věci přestávají fungovat.
        Ke zrychlení práce českých úřadů samozřejmě nepřispěje ani vznik nového superúřadu. Generální ředitelství s téměř 40 zaměstnanci bude na dálku hodnotit práci úředníků na jednotlivých ministerstvech, bude rozhodovat o jejich pracovním zařazení, bude koordinovat úřednické zkoušky a vzdělávání. Ale vždyť tu práci, tuto pracovní náplň, dnes běžně dělají personální útvary na jednotlivých ministerstvech! A o tom že by vzdělávací činnost mnohem lépe zvládly vysoké školy, jsem tady už hovořil. ***
        Není to ani zákon, který odpolitizuje státní správu, protože současná vláda tam prostě na sedm nebo čtrnáct let zabetonuje svoje zástupce. Já se nechci vracet k tomu, o čem jsme tu mluvili několikrát, ale znovu připomenu fakta. V prvních třech měsících propustila tato vláda 500 schopných úředníků a místo toho přijala svoje lidi - a přijala jich o 200 více. A v dalších měsících nepochybně, to se dozvíme v nejbližší době, stihla udělat stovky dalších změn. Takže celé to vypadá, že tady je připraven nekvalitní zákon, nad jehož důsledky nikdo nepřemýšlel, ale přemýšlel nad tou jednou věcí - jak docílit, aby naši lidé mohli na těch ministerstvech mohli co nejlépe zůstat.
        Já se musím znovu ptát: Komu má opravdu tento zákon, komu má státní služba sloužit? Pro koho takový zákon připravujeme? Pro Evropskou unii, jak to tady zaznívá? To je úplně absurdní. Pro pana prezidenta? Ta jeho podmínka už byla splněna, tak to dělat nemusíme. Pro úředníky? Tenhle zákon moc těm poctivým a rozumným úředníkům nic nepřinese. Nebo ho připravujeme pro politiky některých stran? Ale to je přece taky špatné! Na všechny tyto otázky musíme - ale všichni, ne já, ne moje politická strana - dát odpověď "Ne!". Jediná správná odpověď, kterou musíme dát, je, že státní správa je zde pro občany, jim má sloužit a my musíme tento zákon připravit tak, aby zajistil kvalitní státní správu. A to v tomto případě rozhodně neděláme.
        Dámy a pánové, toto není zákon, který si zaslouží Česká republika a který si zaslouží její občané. Tento zákon zkomplikuje stávající systém. Kromě toho, o čem jsem mluvil, tak ještě připomenu, že budeme muset, pokud ten zákon přijmeme, a doufám, že se tak nestane, rychle změnit organizační strukturu ministerstev, aspoň některých. Budeme muset systemizovat pracovní místa, vydat nové služební průkazy, připravit a podstoupit úřednické zkoušky, atd. atd. Zákon přinese nerovné podmínky. Přinese více byrokracie. Přinese více prostoru pro vládu úředníků. Přitom nenabízí žádné dobré podmínky mladým lidem, kteří by chtěli pracovat pro stát. Uzavírá tak, jak jsem teď pochopil pana ministra Dienstbiera, vědomě státní správu pro lidi ze soukromé sféry, což já považuji za chybu, ale také pro lidi se zahraniční zkušeností, pro lidi z veřejných institucí. A co vytváří? Vytváří novou byrokracii a nový úřad, který je nazván Generální ředitelství státní služby.
        Když si položím otázku, proč tady máme tak nekvalitní návrh zákona, jedna odpověď může být - protože nezáleželo na tom, co ten zákon přesně obsahuje, a šlo jenom o to, abychom nějakým způsobem upevnili naše lidi na ministerstvech. Ale ta druhá odpověď je také varující a je vidět na celém tom zákoně, na každém jeho paragrafu - tvůrci zákona neměli, nesledovali žádnou vizi. Neměli žádnou koncepci. Nemají žádnou představu o státní správě. Jejich cílem nebyla kvalitní státní správa, ale zabetonování státní správy. Nakonec to ani není nějaký nový zákon. Je to jakýsi soubor zvláštních výjimek. Když se podíváte, kolik je tam výjimek pro stávající úředníky, pro spolupracovníky premiéra, ministrů, náměstků, pro stávající úředníky, je to zákon, který obsahuje celou řadu zvláštních výjimek, které spolu ani někdy úplně neladí dohromady.
        Já vám řeknu jeden příklad absurdity. Pod tento zákon spadají některé instituce, které mají být z povahy věci nezávislé. Já tu nebudu jmenovat ty nejznámější z nich - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže atd., atd. -, ale zmíním jednu agenturu, Technologickou agenturu, která spadne pod účinnost tohoto zákona. Technologická agentura byla konstruována poměrně nedávno jako analogie Grantové agentury. Obě agentury mají mít stejnou podobu, stejnou organizaci, jedna rozděluje prostředky pro základní výzkum, jedna pro výzkum aplikovaný, a mají být na státu nezávislé. Co se tady děje? Technologická agentura je podřízena tomuto zákonu a je z něj vyňato předsednictvo Technologické agentury. To je v pořádku. Tedy předsednictvo Technologické agentury bude jmenovat vláda na základě doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ale v tomtéž zákoně je řečeno, že není vyňat předseda Technologické agentury. Takže předsednictvo Technologické agentury bude vyňato z účinnosti zákona, jmenuje ho vláda na základě doporučení svého odborného poradního orgánu, a předsedu Technologické agentury bude jmenovat úředník na Úřadu vlády, protože podle tohoto zákona je Úřad vlády nadřízeným služebním úřadem pro Technologickou agenturu.
        Dámy a pánové, budeme-li souhlasit s tímto zákonem, s tím, co tady máme navrženo, tak vám na jednom konkrétním příkladu, kterých bych mohl jmenovat sto, ukazuji, jakých absurdit se dopustíme a jaký zmatek a chaos do naší státní správy vneseme.
        Na základě všech těchto argumentů - a já jsem vám vděčný za to, i poslancům vládní koalice, že jste mě aspoň v tomto případě opravdu poslouchali - na základě všech těchto argumentů si dovoluji požádat vás, pane premiére, který zde nejste přítomný, pane premiére vás, abyste stáhl tento zákon z projednávání, abyste ho nechal připravit znovu a kvalitněji. A ručím vám za to, slibuji vám, že občanští demokraté jsou připraveni se aktivně podílet na zlepšení této legislativní normy.
        Já znovu potvrzuji to, co zde říkal pan předseda Kalousek i pan předseda Stanjura - s námi nikdo nejednal, žádnou nabídku jako předseda opoziční strany na jednání o tomto zákonu jsem nedostal. Nikdo se nás na nic neptal. Vaše řeči o tom, jak jsme se mohli zúčastnit, jak nám bylo nabízeno, jak jsme se mohli podílet, jsou nepravdou. Nám nikdo nic nenabídl, a my jsme přesto připraveni se těch jednání zúčastnit a pracovat na kvalitní normě. Tato legislativa, to je také potřeba si uvědomit, se dotkne 65 tisíc úředníků státní správy, ale v důsledku bude mít dopad na všechny občany České republiky. Tak přece nemůžeme přijmout takovýto nesmysl, který tu máme předložen.
        Snad bych ještě doplnil, že - a to také přece není zanedbatelné, kdo jste někdy něco řídili, i kdyby to byla malá prodejna potravin, tak to musíte vědět - nám tady chybí vyčíslení nákladů, co bude stát zavedení tohoto služebního zákona. Neznáme ani výši dopadů na státní rozpočet. Máme tady schválit něco, o čem prostě nevíme, co bude nás všechny stát.
        Dámy a pánové, já znovu opakuji, my jsme připraveni podílet se na kvalitním zákoně o státní službě. Nemáme moc podmínek. Máme vlastně čtyři základní, já je tady připomenu - zrušení institutu generálního ředitelství, otevřenost státní služby na všech úrovních pro úředníky samosprávy, ale i pro lidi z akademické a soukromé sféry, chceme zachovat náměstky jako řídicí stupeň služebního úřadu a chceme, aby byla zajištěna personální kontinuita a stabilita. My máme jediný cíl - chceme kvalitní služební zákon, který zabezpečí profesionální státní správu a přinese kvalitní službu našim občanům.
        Pane premiére, já vás znovu vyzývám, pozastavte projednávání tohoto nesmyslu. Začněte jednat s opozicí a připravme společně kvalitní zákon o státní službě. (Potlesk z řad opozice.)