Ještě jednou hezký večer, dámy a pánové, pane místopředsedo. Šumava budí velký rozruch nejen tady, ale budí rozruch i u občanů, protože e-maily, které chodí, tak chodí stále, chodí i teď v tuto chvíli. V tom, jak má zákon vypadat, se střetávají představy různých skupin, které se o Šumavu už dlouhodobě zajímají. A myslím si, že je velkým problémem zákona právě to, že je většinou připravován za přivřenými dveřmi a veřejnost, především ta odborná, ať už jsou to obce v místě, ať už jsou to organizace na ochranu přírody, se k návrhu dostává až poté, co je připraven. Široká debata o zákoně pak probíhá především tady v Poslanecké sněmovně a problémem často bývá, že předložené návrhy nebývají průsečíkem zájmů a kompromisem, ale jednostranně zpracovaným návrhem.
        Právě u tohoto zákona by bylo dobré, kdyby sem do Poslanecké sněmovny přišel návrh, nad kterým by panovala alespoň nějaká shoda těch zainteresovaných skupin. Kdyby návrh o Národním parku Šumava byl připraven vládou, jak už zde bylo řečeno, ale aby opravdu byl takový návrh připraven. Aby to nebyla opět pouhá slova. A to samozřejmě po důkladné debatě. Varianta, nad kterou panuje shoda v odborných kruzích, má daleko lepší vyhlídky, že nebude odstraněn, že nebude změněn a že nastane alespoň nějaký stav jistoty a stability. Že rozsah a obsah pojmu Národní park Šumava nebude zpochybňován z žádné strany. Možná ten strach, jak už zde několikrát zaznělo ohledně developerů a ohledně lidí, kteří bojují o Národní park Šumava, pramení právě z toho, že v minulosti většinou, pokud se něco povolilo, tak to okamžitě přestalo mít jakákoliv pravidla a stal se z toho jenom boj o peníze, o pozemky, o to, jak to nejlépe využít, což si myslím, že je špatně.
        Tato měřítka kvality, o kterých jsem mluvil před malou chvílí, tak alespoň z mého pohledu návrh 250, který právě teď projednáváme, nemá a neodpovídá, a proto já osobně tento návrh nepodpořím. Děkuji.