Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom stručně, vím, že tam je řada přihlášených. Ale možná už potom to téma bude jiné.
        Čili já bych jenom uvedl krátkou poznámku o tom, že často se mluví o té zanedbanosti, o podfinancování, o nějakém vnitřním dluhu. Uvádějí se poměrně divoká čísla. Na jednu stranu je to dobře, že se ozývají kritické hlasy. Mě to někdy překvapí, když je to přímo z lůna Armády České republiky, protože myslím, že v minulosti, když se ta vnitřní zadluženost prohlubovala, tak jsem takové hlasy tolik neslýchal. Ale to je jenom na okraj. Ale ta zanedbanost není pouze materiální, ona je i morální. A to není nějaké čarovné bezobsažné slovo, ale to se projevuje zcela konkrétně. Ono se to projevuje určitou rozpočtovou disciplínou anebo její uvolněností až neexistencí. Takže ač opticky ten rozpočet v očích některých z vás může působit, resp. jeho nárůst v příštím období, ať už je to rok 2015, nebo i výhled 2016, 2017, jako skromný, tak netvrdím, že bychom si nedovedli představit víc. Asi bych byl špatný ministr, kdybych to tvrdil. Ale na druhou stranu my nepochybně získáme větší prostředky pro to, co je skutečně potřeba, tím, že budeme moci vykázat nezanedbatelné úspory. A už mě k tomu opravňuje skutečnost roku 2014, protože je to v nejrůznějších oblastech běžných na provoz, prostředcích atd. Ty rezervy prostě jsou. A čím jsme na ministerstvu déle s mými kolegy, tak tím nacházíme další a další, které budou vlastně fakticky představovat jakýsi nárůst možností rozpočtových tam, kde to skutečně potřeba je.
        Podstatné taky je, že chceme navyšovat procento, které je určeno na investice. Asi řada z vás ví, že doporučené procento je 20 a my se dostaneme v příštím roce někam už nad 15, řekněme. Víme, že tohle je kritérium zcela zásadní.
        K tomu, jestli budeme muset převádět nějaké neproinvestované prostředky - budeme. Mě to samozřejmě také netěší, ale je to do značné míry zapřičiněno především tím, že jsme museli uzavírat nebo znovu sjednávat řadu smluv, které byly i ve stovkách milionů. A velmi jsme se bránili automatickému sukcedování do těchto smluv, aniž bychom je analyzovali, aniž bychom je podrobovali nějakému screeningu, abychom věděli, že skutečně to potřebujeme v této výši, na takhle dlouhou dobu. To samozřejmě zabralo nějaký čas, protože ten partner, pokud neřeknu protivník, samozřejmě má tuhý kořínek a řada lidí nám v tomhle kladla určité překážky. Ale když vám třeba řeknu, že nám bylo líčeno ještě v září, že potřebujeme akutně novou datovou síť, která je docela zásadní, a bylo nám to předestřeno jako urgence číslo 1, a že to bude stát zhruba odhadem 900 mil., tak my jsme po svých vlastních analýzách dospěli k číslu 600. A to už je sakra rozdíl! Takže tam se třeba vyplatilo počkat nebo neukvapit se nějakým způsobem. A taky samozřejmě hodně spoléháme na to, že zákon 137 se stane zákonem, který nebude nějakým způsobem penalizovat nebo brzdit tenhle sektor, kde řada našich partnerů postupuje zcela jinak při těch akvizicích. Taky, pravda, v jiném celkovém akvizičním prostředí, ale určitě se příští rok na tohle zaměříme. Došlo tam i k určitému personálnímu posílení toho úseku.
        Ale nechci tady mluvit dlouze. Jsem rád, že ta problematika, aspoň mám ten dojem, možná trochu optimistický, ale řadu z vás zajímá. Je to také vzhledem k bezpečnostnímu kontextu, samozřejmě. Děkuji příslušnému výboru pro nepředstíraný a nepovrchní zájem o to. Děkuji.