Vážený pane předsedající, děkuji za udělení slova. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se v úloze zpravodaje velmi stručně vyjádřil k obsahu tohoto návrhu a sdělil k tomu moje stanovisko.
        Tak jak uvedl zástupce předkladatelů, jde svým obsahem i rozsahem o to, že právní úprava přiznání majetku není v našem právním řádu v současné době zakotvena. Hovořil o minulosti. Mám poznamenáno, že od roku 1999 proběhlo několik snah začlenit právní úpravu přiznání majetku do právního řádu, a to jak ze strany vlády, tak i ze strany Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky formou poslaneckých návrhů, avšak ani jeden z předložených návrhů nebyl schválen.
        Tak dovolte mi stručně ještě k této úpravě. Navrhovaná právní úprava poslaneckým návrhem zákona poslanců z řad Komunistické strany Čech a Moravy by tak měla zaplnit vzniklou mezeru v právním řádu v oblasti správy daní a omezit daňové úniky, případně jim zcela zamezit. Navrhovaná právní úprava, o které hovoří zástupce předkladatelů, se dotýká povinné osoby, za kterou je považována jak fyzická osoba, tak i osoba právnická, jejíž majetek přesahuje hodnoty v navrhovaném zákoně stanovené 10 milionů korun u fyzických osob a 30 milionů korun u právnických osob. Považuji to za důležitost v tomto návrhu. Navrhovaná právní úprava by měla přispět k získání podpory pro vymáhání daňových nedoplatků v případě daňových dlužníků, ale především by se však měla stát i preventivním nástrojem k omezení daňových úniků, a tím i nástrojem pro docílení vyšších příjmů státního rozpočtu.
        Tak jak bylo konstatováno, podtrhuji, že vláda projednala tento návrh zákona a zaujala k němu neutrální stanovisko. Uvedla a zdůraznila ve stanovisku, že si je vědoma potřeby řešit problém daňových úniků a přijmout opatření k jejich zamezení. Nicméně se nedomnívá, že předložený poslanecký návrh zákona je schopen danému cíli dostát. Vláda konstatuje, že poslanecký návrh zákona trpí mnoha koncepčními, systémovými, právními i legislativně technickými nedostatky, které by při aplikaci zákona v praxi mohly způsobit řadu výkladových problémů, resp. činí zákon prakticky neaplikovatelným. Například v návrhu zákona je návrh na dodatečnou daň z majetku se sazbou 100 %, což lze jen stěží považovat za daň, ale jde ve skutečnosti o zvláštní formu trestu propadnutí majetku, která by mohla být nakonec i přísnější než samotný trest propadnutí majetku, jak jej zná trestní právo, neboť povinné osobě není majetek zabaven, nýbrž musí uhradit částku, která může být i vyšší než částka obdržená z jeho zpeněžení.
        Tedy znovu podtrhuji, že vláda konstatuje, že poslanecký návrh trpí věcnými právními i legislativně technickými nedostatky, mezi něž lze řadit zejména terminologickou nejednotnost, nesprávné vymezení pojmů a nevhodné a ve výsledku matoucí použití zavedených pojmů.
        Vážené kolegyně, vážení kolegové, měl jsem možnost seznámit se s vládním návrhem znění zákona o prokazování původu majetku, což v mém případě označuji, že jde o zjednodušení de facto pro novelu zákona o daních z příjmu a trestního zákoníku. A jaký je stav legislativního procesu? Aktuálně je takový, že tento návrh prošel vnějším připomínkovým řízením, probíhá vypořádání připomínek a snad v únoru ještě bude s vysokou pravděpodobností předložen vládě. No a kdyby tomu tak bylo tak, jak jsem si to spočítal i já, a tak, jak to uvádím, mohl by být vládní návrh zákona předložen už třeba na březnovém jednání Sněmovny. Návrh účinnosti, tak jak uvádí vládní návrh zákona, by měl být k 1. lednu 2016.
        Tedy na závěr, jaké je moje doporučení jako zpravodaje k předloženému a právě projednávanému poslaneckému návrhu zákona, sněmovní tisk 235. Já bych doporučoval jeho zamítnutí v prvním čtení. Děkuji za pozornost.