Také děkuji. Dovolím si shrnout hlavní důvody, proč jsme k tomu dospěli. Půjde o takové shrnutí výhrad mých předřečníků.
        Zazněly tady výhrady vůči celé řadě ustanovení plánované novely. Nejvíce nám však vadí překotné přijímání těchto novel, které vede k tomu, že se v něm objevuje řada logických nesmyslů. Vláda navíc svým usnesením číslo 851 nařídila ministrovi průmyslu, aby do konce příštího roku připravil novelu energetického zákona, která bude novelizovat novelu zákona, jež ještě teprve nyní prochází druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Takže tradiční postup - chystáme už novely toho, co budeme přijímat.
        Pan ministr má předložit návrh novely energetického zákona s úpravou základních pravidel pro výkon regulace v energetických odvětvích a oblast správního trestání při porušení povinností vyplývajících z energetického zákona. Tím pádem ještě předtím, než víme, jak dopadne stávající změna regulačních pravidel, už se připravuje další změna regulačních pravidel, což je obrovské vyvolávání nestability, protože se nám zásady regulací mění rychleji než jednou za rok.
        Tady dám jen krátkou vsuvku. Zúčastnil jsem se několika jednání průmyslníků a obchodníků na Svazu průmyslu. Všichni unisono mluví o tom, že je nejdůležitější stabilita a předvídatelnost.
        Jak se tedy firmy mají připravit na nové regulační období, jak má úřad hlídat ceny pro konečné spotřebitele a jak se má investovat do ochrany našich sítí proti nebezpečí ze zahraničí? Je to přímé ohrožení stability našeho trhu. Dovolím si sdělit zásadní výhrady vedoucí k destabilizaci energetického trhu a ohrožení energetické bezpečnosti České republiky.
        Jednak jde už o mnohokrát zmíněnou radu Energetického regulačního úřadu § 17b v současném znění novely. V podstatě se zákonem ruší současné vedení úřadu, ale nově vzniklá rada nebude úřad řídit, protože k tomu nebude mít oprávnění. Je také omezena nezávislost úřadu, protože je ze jmenovacího a odvolacího procesu vyřazen prezident republiky. Navíc členové rady mohou být odvoláni za méně závažná pochybení. Zarážející však je do meziresortního připomínkového řízení do 20. listopadu zařazený návrh zákona o zřízení Úřadu pro ochranu podnikání v dopravě, kde je vedení dopravního regulátora složeno a jmenováno stejně jako současné vedení Energetického regulačního úřadu. Pokud to tedy nevadí na dopravě, proč je v novele energetického zákona zrušen stávající systém vedení energetického úřadu? Domnívám se, že jde o účelový krok, který má mířit osobně na současné personální vedení úřadu.
        Dále je to nová konstrukce regulovaných služeb, cen a typů smluv, která podle právníků může vést k tomu, že se budou muset měnit všechny smlouvy mezi koncovými zákazníky a obchodníky s energiemi. Sami uvažte, co by to asi v našich podmínkách a zvyklostech znamenalo.
        Poplatek na ERÚ podle § 17d odst. 2 je koncipován najednou naprosto nesystémově jinak než např. poplatek u operátora trhu OTE, čímž se stává zmatek. Výši poplatku má nově určovat vláda, ale nejsou definovány podmínky. Hrozí omezení financování úřadu, a tím pádem omezení jeho nezávislosti, protože bude záviset na libovůli vlády.
        Regulační období § 19a je pro všechny regulované subjekty pevně nastaveno zákonem jako pětileté. Přes rozpor vznesený v rámci meziresortního připomínkového řízení a v Legislativní radě vlády nebyl do návrhu zakomponován krizový mechanismus, aby ve vážných situacích mohlo být regulační období prodlouženo.
        Nedostatečné sankce fyzických osob ve vztahu k nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií povedou k tomu, že při dohledu nad obchody s ročním obratem 700 mld. eur bude moci fyzickým osobám udělit sankci pouze do výše 50 tis. korun. Já zopakuji ta čísla: obchody s ročním obratem 700 mld. eur a sankce 50 tis. korun. Přičemž objemy podvodných transakcí mohou dosahovat až odhadem 70 mld. eur ročně. Pak budou moci nerušeně podvodníci podvádět dál a na rozdíl od Německa nepůjde o trestný čin.
        Zastropování maximálního množství podporované elektřiny bylo vyjmuto z připravovaného zákona. Nemáme tedy možnost snadno a bez retroaktivních zásahů ověřit, zda nedošlo v rozporu s notifikací Evropské unie k překompenzaci podpory u solárních elektráren. Jednalo se o nástroj, jak zmírnit dopady notifikace EU, která nám pravděpodobně nařídí kontroly po deseti letech, kdy bude muset řada subjektů peníze již vyplacené vracet. K jakým zmatkům to povede, to si dovedete asi jistě představit.
        Přechodná ustanovení ke stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a přenosové soustavy předpokládají, že se zavede nové účtování poplatků na obnovitelné zdroje, platby za jistič, nikoliv za spotřebu, často zmiňované, již od 1. 7. 2015. V takovém případě by ale zákon musel vyjít ve Sbírce zákonů do 31. ledna 2015, což jsme už nestihli, čili to vlastně není možné ani projednat.
        Proto klub Úsvit navrhuje, aby zákon byl vrácen do prvního čtení. Pokud skutečně hrozí nebezpečí z prodlení kvůli evropským předpisům a případně dalším ustanovením, existuje možnost přijmout kompromisní komplexní pozměňovací návrh vytvořený ERÚ. O dalších bodech by se mělo jednat v odborné diskusi a měly by být předloženy do novely zákona dle usnesení vlády České republiky č. 851/2014. ***
        Já si ještě dovolím pokračovat ve svém vystoupení a potřetí zopakuji otázku, na kterou jsem dvakrát nedostal žádnou odpověď. Čili já se potřetí ptám pana ministra prostřednictvím paní předsedající i pana předkladatele, proč tak spěcháme s projednáním tohoto zákona. Ptám se potřetí. Dvakrát jsem nedostal odpověď, ptám se potřetí: Proč tak spěcháme? Nedostal jsem odpověď ani na to, proč nebyla žádná reakce ze strany hospodářského výboru ani vlády na dopis EU z května roku 2013.
        Je tu jedna zásadní věc. Pan ministr financí tu je a bylo tu několikrát zmíněno, že to, co je navrhováno, že bude možno rozdělit z fotovoltaické elektrárny, ty velké na menší, že tak pro ně dojde k zvýhodnění v řádech miliard, odhad je 35 miliard, nemusíte s tím číslem souhlasit, ale jsou to řádově miliardy, takže strážce státní kasy je k tomu chladný a nevyjádřil se. Já bych minimálně očekával, že od pana ministra financí zaslechneme nějaké stanovisko, jestli to vyvrátí, potvrdí nebo jestli s tím počítá, nepočítá, protože na jedné straně se snažíme, resp. jeho ministerstvo a vláda, což je naprosto chvályhodné, snižovat deficit a šetřit miliardy, budeme honit živnostníky pokladnami a vykazováním tržeb na drobných částkách, a miliardy nám budou utíkat?
        Dále bych měl ještě jeden dotaz. Na semináři, kde byl přítomen pan Šolc, bylo řečeno z jeho strany, že nebyla tak úplně shoda ve všem mezi návrhy Ministerstva průmyslu a obchodu a Legislativní radou vlády. Jestli je to tedy tak, proč došlo ke změnám, proč návrhy Ministerstva průmyslu a obchodu byly změněny Legislativní radou vlády a proč je tedy vláda předkládá ve změněné podobě?
        Doufám, že se konečně dočkám odpovědi na své otázky. Děkuji.