Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil popsat celou tu problematiku na zásadním nesouhlasu s článkem s názvem Energetický zákon pod napětím, který vyšel 26. března 2015 v časopise Ekonom v rubrice Téma, a jeho autorem je zástupce šéfredaktora David Tramba.
        Článek se věnuje jenom energetickému zákonu, tak mě snad pan předsedající nebude přerušovat.
        Chtěl bych tady uvést, že současně nám to může posloužit jako rekapitulace toho, co se odehrálo při schvalování a projednávání novely energetického zákona. Začínám číst:
        Regulační úřad vedený Alenou Vitáskovou komplikuje přijetí novely energetického zákona. Varuje před miliardovými dopady změn, jeho argument však stojí na vodě. Návrh novely energetického zákona byl počat na Ministerstvu průmyslu loni v červnu. Po devíti měsících se, obrazně řečeno, ještě nenarodil. Novela uvízla v Poslanecké sněmovně, kde je předmětem politických bojů a výměnných obchodů. Původní návrh se mění k nepoznání. Poslanci předložili zhruba 350 pozměňovacích návrhů, z toho polovina je obsažena v komplexním balíku změn schválených hospodářským výborem Sněmovny.
        Některé návrhy jsou zásadního charakteru, jiné vyvolávají spíše úsměv. Distributor tepelné energie bude například po odstranění nebo okleštění stromoví povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu. Jiné návrhy mohou naopak dostat Českou republiku do potíží. Poslanecký výbor pro sociální politiku navrhuje, aby lidé měli možnost bez sankcí ukončit uzavřenou smlouvu o odběru elektrické energie či plynu ještě 15 dní po zahájení dodávky. V prostředí agresivního podomního prodeje to vypadá jako rozumný návrh. Problém je ale v tom, že je v rozporu s právem Evropské unie.
        Boj o jednotlivá ustanovení zákona se odehrává v napjaté atmosféře mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Energetickým regulačním úřadem. Vládní koalice stojí na straně ministra Mládka, který hovoří o šéfování Aleny Vitáskové na ERÚ jako o samoděržaví, které je třeba ukončit. Opoziční strany - nejhlasitěji náš poslanecký klub - naopak stojí na straně předsedy regulačního úřadu.
        Zhoršování vztahů mezi Ministerstvem průmyslu a regulátorem lze pozorovat od jara 2013. Vitásková se tehdy pokusila zkrátit regulační období v plynárenství a zpřísnit pravidla pro stanovení cen za distribuci a přenos plynu. Ministerstvo se plynařů zastalo - a zahájilo tím konflikt, který dál nabírá na síle.
        Ministerští úředníci proto přišli s návrhem, jak dosud téměř neomezenou moc Vitáskové ořezat. Místo předsedy ERÚ jmenovaného prezidentem měla hlavní slovo v řadě získat pětičlenná rada dosazená vládou. Její členy měl navrhovat ministr průmyslu z řad zkušených energetických odborníků a manažerů. Vitásková však proti návrhu spustila ostrou kampaň a opozice se přidala na její stranu. To byl hlavní důvod, proč se schvalování zákona ve Sněmovně na podzim zadrhlo. Mládkovo ministerstvo proto v lednu od svých plánů upustilo. Rada ERÚ má vzniknout až k 1. srpnu 2017, tedy ve chvíli, kdy skončí šestiletý předsednický mandát.
        Pokračuji v citaci:
        Na Ministerstvu průmyslu však svého ústupku dnes nejspíš litují. Slovní útoky na navrženou novelu ze strany ERÚ dále pokračují, dokonce nabírají na intenzitě - což jsme tady byli bohaté, košaté diskuse svědky již při druhém čtení tohoto zákona.
        Argumenty na půdě Sněmovny šíří hlavně poslanci poslaneckého klubu Úsvit přímé demokracie. Ti při projednávání zákona před dvěma týdny vypustili řadu katastrofických scénářů, i když nepodložených varování. - Zdůrazňuji, že uvádím citaci. - "Hrozí zdražení plynu pro občany o 20 %. Je potřeba si to říci a potvrdili nám to i odborníci, varoval šéf Úsvitu Okamura.
        Další poslanec Úsvitu, David Kádner, strašil negativním dopadem navržených změn v oblasti plynárenství v rozsahu 20 miliard, dopad na elektroenergetiku má prý být ještě vyšší. Distributoři energií totiž podle jeho slov budou povinni platit kompenzace majitelům pozemků a prodraží se také zápis včetně věcných břemen do pozemkových katastrů. - Zde, ano, je o tomto jednáno s Katastrálním úřadem, ale v tuto chvíli jednoznačně nelze říci, jak se bude tato situace řešit, a tento problém, víme, že je pouze odsunut do budoucího období.
        Pokračuji v citaci:
        Ministr Jan Mládek následně tyto informace označil za šíření poplašné zprávy. "Nenechme se ovlivnit a nenechme se zmanipulovat úředníky, kteří zjevně překračují svoje kompetence," dodal následně Mládek na adresu Vitáskové.
        Zástupci vládní koalice tvrdí, že poslanci Úsvitu se nechali oblbnout nepodloženými argumenty energetického regulátora. "Všechno, co tady čtete, psal prostě drzý tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu, nosí vám to a pokouší se vás to naučit," prohlásil tehdy poslanec Milan Urban za ČSSD, který má jako zpravodaj energetický zákon na starost. Tímto drzým mluvčím je míněn Jiří Chvojka, který se před dvěma týdny zviditelnil emotivním vystoupením ve vysílání České televize. Negativní finanční dopad novely energetického zákona odhadl na 150 miliard korun, ale neuměl vysvětlit, jak k číslu dospěl. "Když jsem sledoval v televizi mluvčího úřadu, tak jsem si uvědomil, že ten člověk hází ciframi a nemá výpočet," reagoval na jeho slova lidovecký poslanec Ivan Gabal. - A já tady dám malou vsuvku: Rád bych tedy znal výpočty a propočty, kterých jsme se bohužel pořád nedočkali. ***
        Pokračuji v citaci:
        Chvojkovo vystoupení zřejmě bude mít soudní dohru. "Ti samí lidé z bývalého vedení ERÚ, kteří dopustili solární boom, dnes sedí v Legislativní radě vlády a zametají stopy za solárními barony. Speciálně se jedná o Antonína Panáka," prohlásil Chvojka ve vysílání České televize. Antonín Panák, který dnes pracuje jako energetický konzultant ve firmě Ernst & Young, podá za tyto výroky na Chvojku žalobu. "Nejsem členem Legislativní rady vlády, pouze jsem s ní spolupracoval. Místopředsedou ERÚ jsem se stal až po skončení solárního boomu a právě kvůli zametání stop jsem z ERÚ odešel," reaguje Antonín Panák.
        Předmětem politických hrátek není zdaleka jen osekávání pravomocí Aleny Vitáskové. Velkou pozornost přitahuje také termín, ke kterému budou moci lidé vypovědět smlouvu o dodávce energie uzavřenou s podomním prodejcem či prostřednictvím internetu. Pravidelně se do hry vrací návrh, aby se dvoutýdenní lhůta nepočítala od data podpisu smlouvy, ale až od termínu zahájení dodávky. Za takové řešení lobbuje ČEZ a další velcí dodavatelé energie, kteří by tím získali mnohem více času na přemlouvání ztracených zákazníků k návratu.
        Pokud bude návrh schválen, vystaví se Česko riziku sankčního řízení, takzvaného infringementu, ze strany Evropské komise. "Unie jasně určila, že dodávky energií patří mezi služby, a odstoupení je tudíž možné do 14 dní od podpisu smlouvy. Pokud si některá země stanoví vstřícnější podmínky z pohledu zákazníka, Komise to posuzuje jako narušení podmínek jednotného trhu a vyžaduje změnu pravidel," varuje Antonín Panák z poradenské firmy Ernst & Young.
        Takový návrh se navíc zdá být nadbytečný. Odstoupení od smlouvy řeší nový občanský zákoník. "Ten obecně umožňuje spotřebiteli v případě distančních smluv a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Tato úprava se uplatní i v případě smluv týkajících se dodávek elektřiny nebo plynu," uvedl Alexander Mackanič z firmy PwC Legal.
        Hospodářský výbor v minulém týdnu doporučil schválit poměrně rafinované znění, se kterým přišli poslanci ze sociálního výboru. Tato úprava energetického zákona se na první pohled tváří, že je v souladu s evropskými pravidly. Odstoupení od smlouvy bude opravdu možné do 14 dní od uzavření. Hned v dalším odstavci se však píše, že zákazník je oprávněn vypovědět smlouvu o dodávce energie uzavřenou mimo běžné obchodní prostory dodavatele v prvních dvou týdnech po zahájení dodávky. Zůstává otázka, jak tyto hrátky se slovy posoudí Evropská komise a Evropský soudní dvůr.
        Někdo chce pomoci odběratelům energie, jiný investorům do fotovoltaiky. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik podal pozměňovací návrh, aby majitelé solárních elektráren dokončených v lednu a únoru roku 2011 měli nárok na stejnou výši provozních dotací jako ti, kteří je stihli dokončit v roce 2010. Prospěch z takové změny by mělo 57 vlastníků solárních elektráren o celkovém výkonu zhruba 60 megawattů. V současnosti pobírají jen zhruba poloviční dotace oproti majitelům elektráren připojených k síti do prosince 2010 - 6 korun za kilowatthodinu místo 12 korun - a většina z nich hospodaří se ztrátou.
        Zde si dovolím zase vložit svoji vsuvku. Zprávy, příběhy a story o tom, jak byly a nebyly připojovány solární elektrárny, tedy spíše o tom, jak za podivných okolností byly připojovány, jsou přece všem známé dostatečně a věřím, že i všem přítomným poslancům v této Poslanecké sněmovně.
        Dále pokračuji v citaci:
        Poslanec svůj návrh odůvodňuje tím, že tato skupina investorů stihla svoje elektrárny dokončit včas. Doplatili na to, že ČEZ je včas nepřipojil k rozvodné síti. Tito investoři se nyní domáhají svých práv soudní cestou. "V případě, že poškození podnikatelé spory vyhrají, hrozí státu reálné nebezpečí značných finančních nákladů, vyšších, než je případná kompenzace vzniklých škod tímto pozměňovacím návrhem," tvrdí poslanec Kováčik. Svým návrhem chce pomoci majitelům středně velkých solárních elektráren třeba z řad zemědělských podniků. Vydělají však na něm i majitelé poměrně velkých solárních parků. Jmenovitě třeba advokát Daniel Honzík, který se proslavil svojí účastí v kauze sporné restituce pozemků po prvorepublikovém velkostatkáři Juliovi Bečvářovi.
        Vynechat nelze ani negativní dopad na státní rozpočet. Podle orientačního propočtu týdeníku Ekonom by náklady na dotování solárních elektráren v případě schválení návrhu poslance Kováčika vzrostly o 400 mil. korun ročně. To je těžko únosné v situaci, kdy odběratel energie a státní kasa doplácejí na obnovitelné zdroje energie okolo 40 mld. korun ročně, z toho 28 mld. směřuje k majitelům solárních elektráren. - Podotýkám, že pořád uvádím citaci.
        Navzdory negativnímu stanovisku Ministerstva průmyslu i zpravodaje novely energetického zákona Milana Urbana však dali poslanci hospodářského výboru Kováčikovu návrhu zelenou. Dvě třetiny z 19 přítomných poslanců výboru záměr doporučili. Konečný verdikt vynese v dubnu Poslanecká sněmovna, až přijde na řadu třetí čtení novely. - Čili rozhodneme o tom dnes a já věřím, že Poslanecká sněmovna rozhodne správně.
        Na využití obnovitelných zdrojů v energetice má názor snad každý. Platí to samozřejmě i pro členy dolní komory Parlamentu. Někteří z nich chtějí investorům do zelených energií usnadnit život, jiní ho naopak chtějí zkomplikovat.
        Energetický regulační úřad se původně snažil do zákona protlačit strop maximální možné výroby dotované elektřiny za rok. Ten by postihl hlavně provozovatele vodních, větrných a solárních elektráren, u nichž objem výroby závisí na zvolené lokalitě a na počasí. Původní návrh však loni narazil na odpor Legislativní rady vlády a z novely zmizel. Nyní se ho opět snaží vrátit do hry poslanec Petr Adam z klubu Úsvit. Od hospodářského výboru v minulém týdnu však pro svůj návrh podporu nezískal. Poslanecký výbor pro životní prostředí se snaží prosadit, aby provozní dotace nově dostávaly jen bioplynové stanice s elektrickým výkonem do 500 kilowattů namísto navržených 550. Vypadá to jako detail, v praxi se však budují nejčastěji právě bioplynky s výkonem v rozmezí od 500 do 550 kilowattů. Podle informací týdeníku Ekonom chce část poslanců tímto krokem uškodit holdingu Agrofert vlastněnému Andrejem Babišem. Farmtec, což je dceřiná firma Agrofertu, totiž patří mezi největší dodavatele bioplynových stanic v tuzemsku.
        Místopředseda hospodářského výboru Milan Urban se pak snaží vrátit velikost podporovaných tepláren spalujících biomasu zpět na elektrický výkon 7,5 megawattu. ERÚ totiž do novely propašoval snížení limitu na 5 megawattů. Stát by se tím dostal do konfliktu s provozovateli pěti elektráren, kteří by kvůli snížení limitu o podporu přišli. Celý hospodářský výbor navrhuje zmírnění podmínek pro obnovitelné zdroje, které se nacházejí ve fázi schvalování. Získání provozní dotace již nemá být podmíněno dokončením stavby do prosince letošního roku, klíčové bude datum zahájení územního řízení. V praxi tak bude možné dokončit připravené projekty i v roce 2017. ***
        Co se týká obnovitelných zdrojů, největší pozornost zatím upoutal návrh umožňující dělení či slučování solárních elektráren. Energetický regulační úřad varoval před účelovým dělením, aby se majitelé zařízení dokončených v roce 2010 vyhnuli placení srážkové daně. Investoři by se hypoteticky mohli vyhnout zdanění v případě, že by rozdělené elektrárny měly výkon do 30 kilowattů. Podle odborníků nelze účelové dělení elektráren považovat za reálné. "V praxi by rozdělení fotovoltaické elektrárny o výkonu 1 MW znamenalo vybudování 33 nových přípojných míst. Taková investice nedává ekonomický smysl," poznamenal Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Hypotetické riziko nakonec poslanci sami odstranili a přidali pojistku, že dělením se nelze zbavit povinnosti odvádět srážkovou daň.
        Energetický zákon nyní směřuje do finálního třetího čtení. První z možných termínů, kdy by se mohl dostat na pořad jednání, je dnešek, což se stalo. Aprílový termín se zdá být s ohledem na dosavadní průběh schvalování novely naprosto optimální. A já věřím, kolegové, že dnes nenadělíme občanům České republiky aprílový žertík. Pokračuji s další citací pana ministra Mládka. Toto by neměl rozhodovat Energetický regulační úřad, kterého se to týká, ale zákonodárný sbor. Takže prosím, nenechme si to sebrat a nenechme se zmanipulovat úředníky, kteří zjevně překračují své kompetence, s čímž naprosto souhlasím, že o tom budeme rozhodovat my poslanci v Poslanecké sněmovně.
        Dále uvedu citát předsedkyně ERÚ: Ministerstvo průmyslu a obchodu se bohužel v minulosti opakovaně mýlilo v otázce dopadu novel zákonů na ceny a výsledkem jsou náklady pro státní rozpočet a všechny občany ve výši jednoho bilionu korun. Další obdobu solárního boomu už si nemůže česká ekonomika dovolit. Tohle mějme opravdu na paměti, že po neblahých zkušenostech s tím, jak probíhalo schvalování a jaké byly dopady původního zákona, se potýkáme dodnes. Takový finanční dopad má mít novela energetického zákona podle odhadů ERÚ. Ministerstvo průmyslu i energetické podniky považují tento odhad za nesmyslný.
        Pokud bude předložený návrh energetického zákona schválen, vystaví se Česko riziku sankčního řízení.
        Klíčová je poslední pasáž s názvem: Co přináší novela energetického zákona?
        1. Zájemci o instalaci malé elektrárny do výkonu 10 kilowattů, typicky třeba solárních panelů na střeše domu, nebudou potřebovat licenci k výrobě elektřiny.
        2. Příspěvek na zelené energie nebude odvozen pouze od výše spotřeby, ale také od počtu a velikosti jističů u maloodběratelů či maximální výše odběru u velkých odběratelů.
        3. Smlouvy uzavřené přes internet či u podomních prodejců bude možno bez sankcí ukončit do 15 dní od zahájení dodávky energie.
        4. Dodavatelé budou muset svoje zákazníky informovat o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a upozornit je na právo odstoupit v případě nesouhlasu se změnou.
        5. Změní se pravidla pro financování obnovitelných zdrojů. Skončí například příplatek za výrobu elektřiny z decentralizovaných zdrojů.
        6. Energetický regulační úřad ERÚ bude muset při stanovení regulovaných cen brát ohledy na finanční stabilitu distributorů elektřiny a plynu.
        7. Vzniknout má pětičlenná rada ERÚ, což povede k omezení pravomocí předsedy úřadu. Zřejmě se tak stane až v srpnu 2017, kdy skončí mandát Aleny Vitáskové.
        8. Kontrolní činnost v oblasti podporovaných zdrojů energie přechází z působnosti Státní energetické inspekce na ERÚ.
        9. Většina změn měla být účinná již od 1. července 2015. Hospodářský výbor nyní navrhuje posun na leden 2016.
        Já se teď zastavím u jednotlivých argumentací jak redaktora, z jehož materiálů jsem citoval, i ministra, ministerstva a poslance Urbana.
        Nejdříve prý Energetický regulační úřad argumentoval miliardovými dopady do cen, které neuměl vysvětlit, naše poslance si někdo měl omotat kolem prstu, všechno je jen bouře ve sklenici vody. Těmto argumentům nerozumím a považuji je za urážlivé. My jsme na téma energetického zákona pořádali řadu seminářů v Poslanecké sněmovně, aktivně se o toto téma zajímáme skoro půl roku a zatím nám předkladatel nikdy nedal solidní odpověď na rozdíl od ERÚ, který s námi komunikuje a předkládá jasné výpočty, argumenty nebo fakta.
        Jen tak přes palec jsem to spočítal, s čím ERÚ přišel, co pan redaktor ve svém článku nezohlednil a co kolega Gabal ignoruje. Jednak to byla věcná břemena, která se vlastně pouze vytěsnila a kde se vlastně pouze vytěsnila lhůta jejich zapsání do konce roku 2015. Ano, existuje tady nějaká snaha toto řešit. Tak jak jsem se ještě dnes dotazoval předsedy hospodářského výboru, probíhají jednání s katastrálním úřadem, ale v tuto chvíli je vše pouze ve fázi úvah, jednání, zvažování možností. V tuto chvíli, kdy máme zákon definitivně schválit, není zcela jednoznačně, respektive vůbec stanoveno, jak se bude tento problém v budoucnu řešit. Problém tedy zůstává a nemá lhůty. Prý se to tedy nějak vyřeší.
        Český plynárenský svaz potvrdil hrozbu dopadů do cen až 20 miliard korun a tuto částku počítám. Znovu uvádím, že je tady informace o tom, že tato věc je, zdůrazňuji, pouze v řešení v tuto chvíli. U elektřiny a tepla bude částka minimálně stejná, spíše mnohem vyšší - ale zůstanu při zemi. To už jsme u 40 miliard korun. Ministerstvo to přiznalo a dalo pozměňovací návrh aspoň na vyškrtnutí lhůty a předseda hospodářského výboru pan Pilný to chce řešit s ředitelem katastru nemovitostí asi změnou jiného zákona, o čemž jsem už před chvílí hovořil.
        Dalším problémem s finančním dopadem je změna platby fotovoltaických elektráren, která má pomoci snížit platby velkým podnikům, kde i Ministerstvo průmyslu a obchodu říká, že jde o 3 miliardy korun. Problém je, že to bude podpora průmyslu na ještě asi 17 let, tedy je potřeba počítat s celkovým dopadem minimálně 50 miliard korun. Jsme na asi 90 miliardách korun, které přiznalo i ministerstvo, a to jsme ještě ani pořádně nezačali.
        Pak tedy máme stovky milionů korun u jednotlivých obchodníků s energiemi a distributorů, což jsou náklady související se změnami systému kvůli platbě na obnovitelné zdroje. Mluvíme tedy zase o jednotkách miliard korun. Rada ERÚ dalších 86 milionů ročně, tedy další jednotky miliard korun za dobu jejího - určitě báječného - fungování. Takže jsme asi na 100 miliardách korun jenom hrubým odhadem.
        Já bych přidal ještě další náklady spojené se zmatkem na trhu, hrozba plateb za finanční nestabilitu regulovaných subjektů, kterou nikdo neumí spočítat, a další a další. Podpora neoprávněně poškozeným solárníkům, kteří dostávají neprávem nižší podporu, by byla přes 6 miliard korun. Další miliardy v kolotoči bude znamenat neutěšená finanční situace Net4Gas, protože ERÚ dle článku v Ekonomu bude muset dbát na její finanční stabilitu. Ta firma má 90procentní zadlužení a dluží desítky miliard korun, které budeme muset pravděpodobně všichni zaplatit. Už jenom teď jsme na 150 miliardách i s rezervou, ale samozřejmě se ministr Mládek bude bránit, že takto to nejde počítat. Ovšem ono se to přesně takhle počítat musí. ***
        Já bych se zde na chvíli zastavil u firmy Net4Gas, kde jsem tady uvedl informaci, kterou jsme získali, že firma má 90procentní zadlužení. A to si myslím, že je na samostatný bod jednání a zabývat se tímto problémem by měla Poslanecká sněmovna.
        K výše uvedeným kalkulacím. I kdyby tomu tak nebylo, zatím přišel vždy Energetický regulační úřad a poukázal na nějaký problém. Ministerstvo ho nejdříve bagatelizovalo, pak přišlo s pozměňovacím návrhem, aby tomu průšvihu předešlo, ale nikdy ne tak úplně. A nejvíc je to vidět u dělení solárních elektráren. Teď u pozměňovacího návrhu, který v citovaném článku pan redaktor Tramba ve svém obsáhlém článku o argumentech na vodě tak nějak opomněl a který má zásadní dopad nejen ekonomický, ale ukazuje i na politický lobbing v celé své kráse.
        Ten pozměňovací návrh, o kterém hovořím, je číslo A109 a v dnešním hlasování zní: V části čtrnácté článek XVI se za bod 27 vkládá nový bod 27a (§ 7 odst. 3), který zní: V § 7 se za odst. 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: Za nové uvedení výroby do provozu se nepovažuje a) změna vlastníka výroby, b) změna způsobu nebo místa připojení výroby k elektrizační soustavě beze změny jejího umístění, c) sloučení dvou a více výroben v jednu, nebo d) rozdělení výrobny na více výroben. V případě písm. c) se za datum uvedení do provozu sloučených výroben elektřiny považuje vždy datum uvedení do provozu poslední ze slučovaných výroben. Stávající odstavce 3 a následující se přečíslovávají.
        Odůvodnění pana poslance a současně zpravodaje Urbana bylo následující: Datum uvedení výrobny do provozu je navázáno primárně mj. na získání licence na výrobu elektřiny ze strany výrobce elektřiny, což je v případě prvního výrobce v dané elektrárně logické. Problém v současnosti nastává ve chvíli, kdy dochází v rámci výrobny elektřiny ze změnám, které se nedají považovat ani za rekonstrukci ani za modernizaci. Jedná se o situace, kdy zákon o podporovaných zdrojích energie jasně hovoří o spojení s novým uvedením výrobny do provozu, protože dochází k technickým změnám v rámci výrobny elektřiny, která však mění zcela, nebo minimálně zčásti své součásti a na základě toho i parametry, ale jsou spojeny se změnou licence. Proto je potřebné v zákoně o podporovaných zdrojích energie tyto případy explicitně vyjmenovat a stanovit pro ně jasná pravidla o uvedení výrobny do provozu, aby nemohlo ze strany např. kontrolního orgánu dojít k nejasnému výkladu. Jelikož se jedná o situace, kdy charakter a technické vybavení výrobny zůstávají stejné, tudíž ve výrobně nedochází k žádným zlepšením technických parametrů výrobny včetně například vylepšení výkonu, musí být i původní datum uvedení výrobny do provozu zachováno. Konec citace zpravodaje Urbana.
        V podstatě to znamená, že se dají účelově dělit solární elektrárny, což by byl dopad do státního rozpočtu asi 2 mld. korun ročně. Za 17 let podpory až 35 mld. korun. Ministerstvo se tomu opět vysmívalo, ale přesto připravilo pozměňovací návrh pozměňovacího návrhu - ano, nespletl jsem se. Místo aby poslanec Urban návrh stáhl, připravili mu úředníci záplatu. Ale ani ta se podle mého názoru moc nepovedla. Pod číslem N20 můžeme číst, že v bodu 109 usnesení hospodářského výboru nakonec doplnil větu: Jedná-li se v případě písmena d) o rozdělení výrobny, na kterou se vztahuje odvod z elektřiny ze slunečního záření podle hlavy IV, vztahuje se tento odvod i na všechny výrobny, které vznikly rozdělením výroby.
        To tedy znamená jediné. Motivace k účelovému dělení zůstane, ale výdělek pro solárníky už nebude 2 mld. ročně, ale "odhadem" asi 150 až 200 mil. korun ročně, tedy slabé asi celkově 2 až 3 mld. korun v odhadu.
        Nepovažuji to za maličkost a ptám se poslance Urbana, proč tento návrh předložil. Proč ho odmítá stáhnout? Proč o něm nehlasoval, když je mu tak blízký? Proč ho tedy nezdůvodnil na plénu? Stydí se snad za něj? A já očekávám, že zdůvodnění tohoto rozdělení elektráren, které sice bylo sníženo, to daňové zvýhodnění, se tady dnes dočkáme a budeme o něm moci reálně rozhodnout. Já jej v žádném případě nedoporučuji.
        Děkuji za pozornost.