Milé kolegyně a vážení kolegové, já bych chtěl poprosit, když sem chodíte vystupovat k poměrně hodně odborné problematice a někdo vám napíše ten projev nebo si to někde stáhneme z Wikipedie, dejte to někomu, kdo se v tom opravdu vyzná, aby vám to zoponoval, abyste se tady neshazovali. Já jsem rostlinolékař, vystudoval jsem střední i vysokou školu. A kdybyste používali třeba na ošetření řepky ozimé Roundup s účinnou látkou glyfosát, tak nejenom že zničíte veškeré jednoděložné a dvouděložné rostliny, ale zničíte i tu řepku samotnou. (Potlesk některých poslanců.)
        Pokud se bavíte o všech dalších pesticidních ošetřeních, ať už insekticidů, fungicidů a herbicidů, tak řepka nemá vyšší nároky na rozdíl, když to dám třeba do srovnání s pěstováním jarního ječmene. Počet fungicidních zásahů třeba u jarního ječmene sladovnického bude třeba ještě vyšší než u té řepky. Když se bavíme o těch insekticidních, to znamená účinné látky, které jste tady jmenoval, jako chlorpyrifos a podobně, je potřeba si uvědomit, že to jsou látky, které mají nějaký vývoj a víceméně do budoucna už jsou tady daleko, nebo i dnes v praxi účinné látky a postřiky, které jsou pro včely naprosto neškodné. Zemědělská veřejnost je začíná daleko více používat, a pokud by bylo pravdou to, co jste tady četl, tak by Ministerstvo zdravotnictví nikdy nemohlo povolit používání přípravku Nurelle D s účinnou látkou chlorpyrifos, pokud by byly tak závažné obavy z toho poškození zdraví občanů České republiky. Používají se přípravky, jako je Mavrik, (nesrozumitelné) a podobně, na bázi kyseliny citronové, které zdraví včel vůbec neohrozí.
        Pokud jde o zmíněný problém kontaminace při pěstování řepky například tím, že se spotřebovává vysoké množství hnojiv, já vás můžu uklidnit: dávky dusíku při pěstování řepky jsou dneska v praxi stejné jako dávky pro pšenici ozimou anebo kukuřici.