Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, jak již jsem předeslal v úvodu, já jsem nikdy nezpochybňoval oprávněnost či legitimitu této myšlenky. Nicméně u této právní normy považuji za zásadní tedy to, že tato právní norma ve své komplexnosti, složitosti a rozsahu dopadu dle mého soudu měla být předložena jako vládní návrh. Návrh zákona, tak jak byl předložen formou poslanecké iniciativy, u něj se naprosto zřetelně - tedy já postrádám výstupy z meziresortního připomínkového řízení. Řada kolegů už tady o tom hovořila, o těch různých dopadech.
        Chtěl bych také upozornit na situaci, která může nastat, a to je: Zákon neobsahuje ani v tom komplexním pozměňovacím návrhu opatření proti nečinnosti. Jinými slovy, pokud já vážu účinky té smlouvy na zveřejnění v registru, tak co se stane potom, když v té stanovené lhůtě nebude ta smlouva uveřejněna? Samozřejmě že ten účastník řízení, tedy účastník té smlouvy, legitimně očekává vůči tedy správci registru, že nastane účinnost nejpozději ten třicátý den. A když nenastane, tak tedy stát, správce registru, se dostává do prodlení, nenastanou účinky spojené tedy s účinností smlouvy, to znamená tedy, že nedojde ke konzumaci smlouvy, nedojde k plnění. V takovém případě může docházet i ke vzniku škody v důsledku zpoždění, opožděné účinnosti. Jinými slovy zde bude vznikat do budoucna legitimní nárok na náhradu škody za nesprávný úřední postup. To je situace, které my bychom se měli vyvarovat, a situace, kde bychom měli šetřit prostředky veřejné, prostředky státu tak, abychom nezavdávali a nevytvářeli takové právní normy, které by potenciálně mohly býti zdrojem právě těch žalob, které budou směřovat vůči státu. Já to považuji za snad jeden z největších nedostatků tohoto zákona.
        Současně bych chtěl poukázat na rozličnost a velké množství pozměňovacích návrhů. Znovu říkám, ani komplexní pozměňovací návrh neřeší veškeré dílčí náležitosti, které mohou nastat, viz ona stanovená účinnost. Je potřeba také říci k jednotlivým pozměňovacím návrhům, že ony buď rozšiřují, nebo naopak zužují dopady tohoto zákona, to znamená, nám zde chybí řekněme nějaký systémový přístup, který je založen na nějaké racionální prostě analýze toho ratia, kam až ten zákon má jít, tak aby jeho úprava v té aplikační praxi byla přiměřená.
        Já osobně zastávám názor, a už jsem tady o tom hovořil ve faktické poznámce, že vůbec nevidím důvod pro to, abychom zakládali centrální registr. Například obce, samosprávy mohou tyto věci dělat na svých úředních deskách a nesou za to přímo ony odpovědnost. To znamená, i ony jako účastníci toho právního vztahu budou moci přímo ovlivnit to, zda uveřejní ve lhůtě 30 dnů, či nikoliv, a nebudeme zde zase vytvářet nějaké byrokratické mezičlánky. Někdo tady již říkal o tom, že dochází a může docházet - a nikdo z nás to asi zcela nemůže vyloučit - k situacím, kdy ten registr může být zablokován, může spadnout server apod. Už zase se vracím tedy k oné problematice, tedy účinnosti. To jsou všechno situace, které samozřejmě v aplikační praxi mohou nastat.
        Já osobně mám ještě problém vůbec s výčtem těch jednotlivých subjektů. Zaznamenal jsem i pozměňovací návrh, který z toho má vyjímat individuální příjemce dotací, fyzické osoby. Moc tomu také nerozumím. Znovu se tedy ptám, jaké je to ratio předkladatele zákona, jestli to má tedy postihnout všechny příjemce veřejných prostředků nebo všechny subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky, a tuším, že to byl pozměňovací návrh z řad TOP 09, nebo zda tomu tak nemá být a budeme někde hledat prostě kritérium té přiměřenosti, na koho to má dopadnout, proč, v jaké míře atd. Já na to poukazuji schválně, protože v tuto chvíli já ani nedokážu domyslet, jak vůbec ten zákon bude vypadat, až ho budeme schvalovat. Jestli to bude hlasování na náhodu. Nerozumím a nejsem si vědom nějaké elementární pevné dohody na konečné podobě toho zákona. A znovu říkám, za největší nedostatek považuji to, že ten návrh zákona byl předložen v takové podobě, v jaké byl. Za absurdní považuji i to, že neobsahoval vůbec ani vymezení kompetence pro příslušný orgán státní správy, který ten registr bude provozovat včetně vyčíslení RIA a dopadů tedy finančních, hospodářských a tak dále.
        Chce se mi trochu postesknout na tomto místě, že je tomu více jak rok, co jsme schválili novelu ústavního zákona, kterým se nově rozšiřují pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Mám pocit, že pokud bychom byli schopni dokončit tento legislativní proces a schválit navazující prováděcí zákon, tak rozšíření působnosti NKÚ by mohlo být tou přiměřenou cestou, jak zvýšit onu transparentnost, a že bychom nemuseli sahat po nějaké úpravě formou centrálního registru.
        Takže bych prosil pana předkladatele, kdyby mi mohl zodpovědět mnou položené dotazy. Osobně považuji za nešťastné, že u takto významného zákona došlo opakovaně k přerušení bodu, jeho projednávání, protože se v tom ztrácí konzistentnost vzájemné diskuse a té debaty.
        Děkuji za pozornost, vážené kolegyně, kolegové.***