Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já se přiznám, že jsem po vystoupení pana ministra vůbec nepochopil, co je logikou návrhu toho zákona, jestli to je ochrana společnosti před kouřením zahrnující i ty kuřáky, protože pokud tomu tak je, tak já bych očekával ve vystoupení ministra zdravotnictví především to, že bude apelovat na to, aby se tady omezila strana nabídky, a to se tady v žádném případě neděje. A v tom je to největší pokrytectví zákona, že na jedné straně my tady vůbec nevytěsňujeme z veřejného prostoru tu dostupnost tabákových výrobků, a na druhou stranu pak naopak z veřejného prostoru chudáky konzumenty, kteří si to platí s požehnáním státu. A to jsem od počátku říkal a tvrdím, že to je nefér.
        Pokud hodnotovým základem toho zákona je to, že má chránit nekuřáky před kuřáky, tak pak jsem tady již v minulých vystoupeních upozorňoval na to, že tak lze dosáhnout pomocí stavebně technických prostředků, toho oddělení, kdy kuřáci si mohou kouřit ve stavebně technicky oddělených prostorách a vůbec nepřijít do styku s nekuřáky. A pokud je tedy problém s personálem, tak samozřejmě buď takové prostory, kde se kouří, můžou být bez obsluhy, anebo tam bude obsluhovat personál, který také kouří. Jinými slovy chci říct, hledejme takové řešení, a myslel jsem si, že to je vždy účelem i politiky, hledat řešení, které usmiřuje různé zájmy ve společnosti a snaží se najít nějaký nejvyšší společný jmenovatel a hledat konsenzus k tomu, jak vyhovět, v tomto případě oběma skupinám, přičemž připomínám, že ta jedna ze skupin není rozhodně nepočetná. Je to 34 % dospělé populace, která pravidelně užívá tabákové výrobky. (Předsedající: Pane poslanče, skončil vám čas pro faktickou.)
        Takže chtěl bych ujasnit, co je hodnotovým předmětem tohoto zákona. Díky.