Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych vás stručně seznámila se Souhrnnou zprávou veřejné ochránkyně práv za rok 2014. Vzhledem k obsáhlosti a hutnosti zprávy o mé činnosti za rok neočekávám, že by ji kdokoli přečetl celou. Jsem však přesvědčena, že v ní lze konkrétní informace dobře vyhledat, stejně jako v evidenci stanovisek ochránce, které jsme před nedávnem zavedli na stránkách veřejného ochránce práv. ***
        Zpráva se postupně věnuje legislativním doporučením Poslanecké sněmovně, uplatněným zvláštním oprávněním, statistice a poznatkům z jednotlivých oblastí státní správy, což je tradičně nejobsáhlejší část, systematickým návštěvám zařízení, kde je omezena lidská svoboda, ochraně před diskriminací a činnosti na poli takzvané návratové směrnice. Kapitolou poslední je hospodaření Kanceláře a ostatní aktivity.
        Pokud bych měla shrnout minulý rok, ráda bych vás vyrozuměla o tom, že byla vyslyšena většina legislativních doporučení ochránce za roky 2012 a 2013. Jedná se tedy o práci mého předchůdce, ale všechno má svůj čas a věci se realizovaly právě v roce 2014 a 67 % doporučení bylo nějakým rozumným způsobem vyslyšeno.
        Dovolila bych si vás seznámit s novými doporučeními za rok 2014. Požádala jsem o zákonné vymezení podmínek takzvané sociální detence, mohu prozradit, že i toto je docela na dobré cestě. Apelovala jsem na Sněmovnu, aby podpořila přijetí zákona o opatrovnictví, tam je vývoj trošku složitější, ale byla přijata podrobná metodika Ministerstva vnitra. Poprosila jsem, zda by bylo možno zakotvit odvozenou diskriminaci do antidiskriminačního zákona, a také jsem prosila, aby bylo možno zakotvit kritéria pro zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi, to znamená, aby pravidla byla alespoň v nařízení vlády a nebo v zákoně. Zatím je to pouze otázka metodiky. Požádala jsem a vysvětlila, proč považuji za rozumné, aby byly některé kategorie cizinců zahrnuty do systému veřejného zdravotního pojištění.
        Chtěla bych vás také seznámit se svými vstupy do řízení před Ústavním soudem. Vstoupila jsem pětkrát do řízení před Ústavním soudem. Oslovena jsem byla devatenáctkrát a pětkrát jsem se rozhodla pro to vstoupit, dvakrát jsem byla úspěšná, dvakrát neúspěšná a jednou ještě soud nerozhodoval.
        Za rok jsme přijali 8 202 podnětů a z toho 58 jich bylo v působnosti. Vyřídili jsme 7 637 podnětů a ukončila jsem 658 šetření a z toho ve dvou třetinách jsem zjistila pochybení šetřeného úřadu. Je třeba říct, a to je také potěšivé, že úřad většinou, a to z 80 %, pochybení sám napravil již po vydání zprávy o šetření. V ostatních případech jsem musela vydat stanovisko s návrhem opatření k nápravě. Pouze v sedmi případech úřad trval na svém původním stanovisku a svá pochybení nenapravil ani po vydání závěrečného stanoviska. Proto jsem vyrozuměla nadřízený úřad nebo informovala veřejnost.
        Pokud mám hovořit o hospodaření Kanceláře, konečný rozpočet i s projektem, který byl zaměřen na školení zejména osob ve státní správě, projekt se nazýval Společně k dobré správě, byl 109 mil. 864 korun. Vyčerpali jsme 101 mil. 544 korun, tedy na 92,43 % konečného rozpočtu. Úspora vznikla především v čerpání běžných prostředků, a to zejména na provozních výdajích. Skutečný průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců na rok 2014 činil 122,5 zaměstnance a z toho 97 zaměstnanců se přímo zabývalo vyřizováním podnětů a výkonem věcné působnosti Kanceláře veřejného ochránce práv. To znamená, že jsou to právníci a spisová služba.
        Já bych řekla, že to jsou ty nejobecnější informace. Dovolila bych si v tuto chvíli přerušit a ráda zodpovím jakoukoliv otázku, kterou mi položíte.