Jak je zkonstruován, jak je postaven, jak jsou udělány valy a zalesnění. To prostě v obou případech pohltilo opravdu gros výbuchu. Kdyby to bylo postaveno fušersky, tak by ten malér byl daleko větší, ujistil nás pan ministr obrany. To neříkal proto, že by minimalizoval situaci, ale třeba proto, aby nás požádal, abychom pro ten případ nebyli tak emotivní. Nicméně emoce byly namístě, lidé se cítili ohroženi, a proto bylo namístě svolat i mimořádnou schůzi, na rozdíl od třetího čtení běžného zákona, které žádnou mimořádnou schůzi samozřejmě nevyžaduje.
        Musím říct jednu věc, zdůraznil pan ministr obrany a nechtěl zabřednout do nějakých polemik. První kontakt obdržel opravdu 26. 10. Říkal: Nemohu si pomoci. Dne 26. 10. mi zavolal pan hejtman a po telefonu žádal nasazení armády. Tak jsme se pak nějak dohodli, že se musíme dohodnout trošku jinak.
        Co se týče budoucnosti, byla tady zmíněna ona Květná. Pan ministr obrany vyjádřil přesvědčení a řekl, že věří, že se to podaří i na úrovni vlády. Myslím, že víc lidí je tomu nakloněno, tvrdí pan ministr. Nechci mluvit za pana premiéra, ale domnívám se, že i on to tak vnímá. Květná, si myslím, že by měla být jakýsi emergentní, havarijní, záložní sklad pro všechny mimořádné události, ať už je to munice, což se, věřím, nebude hned tak opakovat, nebo je to zboží zabavené celníky nebo jakýkoliv materiál, který je vyšetřován. Myslím si, řekl pan ministr obrany, že peníze, které se na to utratí, za to stojí, a že by to měla být součást integrovaného záchranného systému.
        Poprosil nás, abychom velmi pečlivě používali číslo 15 tisíc tun. Není to úplně zřejmé, dokonce je podstatně pravděpodobnější, že je to zhruba polovina. Tady to číslo dneska zaznělo opravdu mnohokrát, mírně se pohoršil pan ministr obrany, a prosím, jak už řekl na začátku někdy před dvěma či třemi hodinami, nechme policii vyšetřovat a uvidíme, že to bylo mnohem méně.
        Co se týče provozu. Na převoz munice jsou jasná pravidla a myslím, že musela být dodržována, protože firmy také mají zájem na tom, aby obchod dělaly, takže si nemyslím, že nerespektovaly, že to 10 dnů předem musí hlásit krajskému policejnímu ředitelství, kde se vytyčí trasa a kde se definuje i čas, ve kterém to probíhá.
        Informace. Často se mluví o tom, jak jsou nebo nejsou nastavovány informace, oslovil nás tenkrát pan ministr. Nejhorší informace jsou čtvrt pravdy, polopravdy a neověřené informace. Ty plují mediálním prostorem jako balony, přitahují na sebe pozornost a málokdo, bohužel málokdo ty informace ověřuje a může tím vyvolávat skutečně paniku, nebo dokonce i onu často zmiňovanou poplašnou zprávu třeba o pyrotechnicích. Právní zástupce nejmenované zainteresované firmy tvrdil, že kdyby tam vlítlo těch pyrotechniků hodně hned zkraje, bylo všechno vyřešeno. No nebylo, ujistil nás pan ministr. Opravdu nebylo. Já nevím, jestli pan doktor je odborník jako pyrotechnik, já se za něj nevydávám. Ale ze všech dostupných zdrojů a od lidí, kteří tohle dělají v Afghánistánu, vím, že by to prostě nefungovalo, že bychom ty lidi v podstatě poslali když ne na smrt, tak na velmi těžká zranění. Uvedl nám ještě jeden příklad. V nejmenovaném seriózním deníku - upozorňuji, že za seriózní ho označil pan ministr obrany - v nejmenovaném seriózním deníku vyšla dnes nebo včera reportáž a u toho byla fotka takového baráku, do kterého si normální lidi dávají kolečko na chalupě nebo vidle, a pod tím byl sugestivní článek o tom výbuchu. Samozřejmě že to okamžitě evokuje toto: aha, takhle vypadá sklad. Ale to nebyl prosím sklad. Jenom to byla budova, přes tu ještě šly pásky. Takže každý si mohl říct, to snad není pravda, tam nejsou tabulky v oknech, jsou tam vypadlé dřevěné dveře. Takhle se s informacemi bohužel pracuje. Takže prosím, dělme do deseti, požádal nás pan ministr obrany. Ověřujme si je, protože my bychom měli ty lidi uklidnit, ale ne uklidnit nějakým cukrkandlem, ale ověřenou reálnou informací.
        Řekl, že nás dál nechce zdržovat, ale že by přece jenom rád řekl ještě jednu zásadní věc. Ještě jeden příklad z mediální sféry. Okamžitě se dozvíme třeba z ČT 24, řekl pan ministr obrany, že nastaly v prostoru další výbuchy, okamžitě se to publikuje, aby se zaplnil a zvýraznil vysílací čas, ale nikdo si nedá aspoň pár minut práce, aby zjistil, jestli to jsou řízené, nebo neřízené výbuchy. A to je přece docela zásadní. Stejně tak jako sugestivní návrhy některých nedělních kladečů otázek, kteří vyzývají k mé rezignaci, říkal pan ministr obrany. Pane Moravec, to je humor. Protože to je úplně stejné, jako kdybych já sugestivně navrhoval panu ministru Chovancovi, že mu bouchla pošta a že by z toho měl vyvodit nějaké personální důsledky. To jsou prosím absurdní věci. Ale chápu, že někteří novináři vyžadují krev, ale neměli by to přehánět, podotkl pan ministr obrany.
        Pak přišla doba, kdy začali vystupovat i předsedové klubů. Pan poslanec Pavel Kováčik. Poprosil nás všechny, kteří jsme se předháněli, já jsem tam tenkrát nejel tedy ale... Kteří jsme se předháněli ve faktických poznámkách, aby si, než vylezou, jak řekl, přečetli jednací řád. V okamžiku, kdy v takzvané faktické poznámce začnu uplatňovat věcné stanovisko, je povinností předsedajícího odebrat mi slovo... sdělil pan poslanec Kováčik... (Hledá v podkladu.) Pardon, promiňte, ztratil jsem řeč. (Oživení v sále.) Odebrat mi slovo a ne pustit kvazidebatu, která vlastně jako debata ani nezačala s výjimkou dvou přednostních práv předsedů či zastupujících předsedů klubů či stran. Jinak jsme žádnou debatu nezačali. Mám třeba připravený návrh usnesení. Neměl jsem zatím šanci, postěžoval si pan poslanec Kováčik. Chovám se slušně, nehlásím se k faktickým a neporušuji jednací řád, i když to mám jenom na dvě minuty. Chápete, dostali jsme se úplně mimo, postěžoval si. ***
        Poté vystoupil pan poslanec Šarapatka. Pan poslanec Šarapatka protestoval proti tomu, že se blížíme k závěru, že za to nikdo vlastně nemůže. Jak to, že za to vláda nemůže? ptal se pan poslanec Šarapatka. Jak dlouho tady ta vláda je? Týden? Dva? To snad není možné. Přitom se tady dovídáme, že se tam chodí na houby a střílet jeleny.
        Poté vystoupil - a tady opět prosím, povšimněte si, toto by vám nemělo uniknout, že kromě toho, že vystoupil pan starosta Vrbětic, Vlachovic, tak také vystoupil náměstek hejtmana Zlínského kraje pan Jaroslav Drozd. Od toho jsou mimořádné schůze, dámy a pánové.
        Chtěl nám přiblížit chronologii toho, co Zlínský kraj, hejtman, bezpečnostní rada a orgány integrovaného záchranného systému konali, i opřel některé věci o ta fakta. Protože i tady zatím v diskusi padaly citace z hlediska krizového zákona a jiných věcí, a dokonce se zaměňovaly stavy nouze se stavy nebezpečí, paragrafy ze zákona o integrovaném záchranném systému a paragrafy ze zákona o krizovém řízení. Všechno má svoje náležitosti. A protože jsme v právním státě, tak nezbývá, než abychom vycházeli z těchto faktů.
        Dne 16. 10. došlo k požáru a výbuchu budovy č. 16. Na místě v rámci krizového řízení byla prováděna koordinace a předání velitele zásahu Hasičského záchranného sboru veliteli zásahu policie právě podle té příčiny a toho důsledku. Bylo provedeno vyrozumění a varování okolních obcí standardně. Velitel zásahu rozhodl, že bude situace řešena v režimu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Informován byl ředitel krajského vojenského velitelství s žádostí, aby situaci nahlásil na Ministerstvo obrany, protože se jedná o objekt v majetku státu v působnosti Ministerstva obrany.
        Od 17. 10. do 22. 10. byly prováděny pyrotechnické práce pod velením Policie ČR a zkoušky z hlediska hygieny, zda nedochází k úniku nebezpečných látek.
        Dne 22. 10. v rámci prohlídek budov byla nařízena preventivní evakuace z důvodu kontroly skladu v okrajových částech objektu.
        Dne 23. 10. v rámci prohlídek budov byla nařízena preventivní evakuace z důvodu kontroly skladu v okrajových částech objektu.
        Dne 24. 10. preventivní evakuace obcí Vlachovice, Bohuslavice za řízení uvedených orgánů.
        Dne 24. 10. odešla písemná žádost ministrovi obrany, aby se této mimořádné události věnovalo Ministerstvo obrany a byl informován předseda vlády.
        Dne 27. 10. po kontrole skladu na žádost policie o svolání bezpečnostní rady kraje proběhlo zasedání bezpečnostní rady rozšířené o starosty s obcí s rozšířenou působností. Přímo z jednání na základě bezpečnostní zprávy policie byl seznámen se situací telefonicky i předseda vlády.
        Dne 30. 10. bylo jednání ministra obrany a ministra vnitra ve Vlachovicích a rozhodnuto odvozu veškeré munice dle možností a pyrotechnické situace.
        Dne 3. 11. došlo... pardon, promiňte. Dne 3. 11. pak projednávala situaci vláda za účasti hejtmana Zlínského kraje.
        Dne 6. 11. došlo k převzetí koordinace a likvidačních prací hejtmanem Zlínského kraje v souladu se zákonem 239 o integrovaném záchranném systému a byl zaveden systém pravidelných koordinačních porad, stanovena stálá koordinační skupina.
        Dne 8. 11. jednání předsedy vlády, policejního prezidenta a ředitele generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru přímo na místě ve Vlachovicích.
        Dne 8. 11. až 3. 12. bylo prováděno pyrotechnické čištění areálu, příprava na odsun munice, koordinace prací na úrovni štábu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a Zlínského kraje s termínem zahájení odvozu munice 3. 12.
        Dne 3. 12. po přípravném odvozu munice došlo k výbuchu budovy č. 12. Dne 3. 12. pak zasedala mimořádně Bezpečnostní rada Zlínského kraje, opět rozšířená o starosty obcí s rozšířenou působností.
        Ve dnech 4. až 7. 12. docházelo k preventivní evakuaci obcí Vlachovice, Lipová, Haluzice za řízení Zlínského kraje, starostů obcí a starostů obcí s rozšířenou působností.
        Dne 5. 12. pak proběhlo mimořádné jednání bezpečnostní rady s ohledem na zjištění dělostřeleckého náboje na dalším objektu a rizika exploze munice v tomto objektu. Toto proběhlo za účasti policejního prezidenta, ředitele pyrotechnické služby a ministra vnitra.
        Dne 9. 12. opět zasedá koordinační skupina.
        Nyní tedy vedle chronologického stavu věci, jak kdo konal v rámci složek integrovaného záchranného systému a jak dále bych chtěl konstatovat, řekl pan náměstek Drozd, že v souladu se zákonem č. 240, to je ten krizový zákon, při každém vyhlášení stavu nebezpečí musí být vyhlášena krizová opatření, která jsou v zákoně uvedena, avšak nelze nařídit pracovní povinnost, neboť činnosti musí vykonávat profesionální pyrotechnici, policisté a další odborníci. Nelze nařídit poskytování věcných prostředků. Jsou používány obrněné transportéry, tanky a speciální technika. Nelze nařídit bezodkladné provádění staveb nebo terénních úprav. Vykonávání péče o mládež. Nelze nařídit přednostní zásobování či náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče. Nechci citovat celou část, říkal nám pan náměstek Drozd, co vyhlášení stavu nebezpečí obsahuje a k čemu slouží. Stav nebezpečí může vyhlásit hejtman, pokud není možné odvrátit ohrožení činnosti složek integrovaného záchranného systému.
        Výbuch munice v muničním skladu, a zde to padlo několikrát, je tak specifickou, mimořádnou událostí, že při jejím řešení v žádném případě není možné použít prostředků a jiných sil než vysoce profesionální složek integrovaného záchranného systému. Od počátku nešlo připustit, aby se na řešení této situace podíleli laici či ti, u nichž by mohlo dojít k ohrožení zdraví a života z hlediska neprofesionality či nekompetence. Stejně tak při zdvojkolejnění velení, tak jako podle rozsahu nebezpečí, kdy ze složek integrovaného záchranného systému, byť velí velitel záchranky, velitel hasičů nebo velitel policie, bylo jednoznačné, že zde musí jako velitel zásahu rozhodovat policie a s využitím pyrotechniků mapovat další možnosti. Řešení mimořádné události v režimu zákona č. 239/2000 Sb., bylo jediným možným řešením, které tehdy bylo možné učinit.
        V závěru nás poprosil pan náměstek Drozd, aby s ohledem na další obecně závazné právní předpisy mohl konstatovat toto. Došlo k mimořádné události u státní organizace zřízené Ministerstvem obrany v objektu v majetku státu. Vojenský technický ústav byl zřízen usnesením vlády č. 456 19. června 2012 a má zabezpečovat strategické požadavky státu v oblasti obrany a bezpečnosti ČR. Vojenský technický ústav uzavřel místo realizace tohoto účelu, pro který byl založen, nájemní smlouvy pro skladování munice v inkriminované lokalitě. Kolaudační souhlas s užíváním stavby vydalo Ministerstvo obrany, Úřad státního odborného dozoru Olomouc, jako věcně příslušný stavební úřad. V kolaudačním souhlasu s odvoláním na zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, se uvádí, že jde o objekt důležitý pro obranu státu a zasahování do těchto kompetencí státu je nepřípustné. ***
        Snad jen v závěru odcituji dva zákony, a to č. 229/2013 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem, a zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, uvedl pan náměstek hejtmana Drozd.
        Chtěl tady říci, že určitá improvizace - a pan náměstek nás ujistil, že má pokoru před Poslaneckou sněmovnou jako zákonodárným sborem, ale právě tento výklad zákona by měl být ten, který umožní, abychom nalézali správná řešení, protože jak pan starosta tady v úvodu poděkoval složkám integrovaného záchranného systému, i my se skláníme před jejich profesionalitou, uvedl pan náměstek Drozd. Přes dva zmařené životy chci říci, že jsme rádi, že nedošlo k ohrožení zdraví a života dalších lidí a že je to alespoň tak, jak to je. Ale občané přilehlých obcí čekají na řešení. Oni se cítí ohroženi a v nebezpečí a já čekám, že všechny odpovědné orgány opravdu budou hledat to řešení, které umožní, aby je tohoto strachu zbavily. I proto jsme sem dnes přišli, ne proto, abychom slyšeli některé polopravdy a kombinace z hlediska interpretace různých protichůdných terminologií, ale abychom slyšeli terminologie související se zněním zákona.
        Paní poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová si postěžovala, že poté, co proběhla čtyřhodinová diskuse, vystupuje až teď, ač byla do rozpravy přihlášena jako první. Chtěla nám říci, že občané dotčených obcí se obrátili na naši Sněmovnu peticí, ve které tedy nejenom po nás, ale i po Ministerstvu obrany žádají odvoz veškeré munice a nebezpečného množství materiálu v areálu bývalých vojenských skladů v katastru obce Vlachovice a Vrbětice. Je to petice, říkala paní poslankyně Bebarová, která byla podána ještě před druhým výbuchem. Má 1259 podpisů a petiční výbor ji bude projednávat 13. ledna od 15 hodin. Předpokládám, že za účasti obou ministrů i starostů dotčených obcí, i případné zájemce z vašich řad srdečně zvu, řekla paní poslankyně Bebarová Rujbrová.
        Pane předsedo, můžeme, prosím, požádat vážené členy vlády, ať mi nemluví za zády?