Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i já přispěji se svou troškou do mlýna. Dovolím si vás požádat o zařazení nového bodu na tuto schůzi, a to bodu s názvem Informace premiéra k únikům jeho e-mailové korespondence a k realitě vyjednávání vlády České republiky o imigračních kvótách. Zcela chápu, že zařazování mimořádných bodů, obzvláště pak opozicí, není ve vládní koalici nikterak populární, ale velmi vás prosím o výjimku a zařazení tohoto bodu na program dnešní sněmovny.
        Dovolte mi připomenout, že Sněmovna není jenom strojem na schvalování vládních zákonů, ale podle ústavního pořádku naší země je Sněmovna i kontrolním orgánem vlády. Podle mého názoru uniklé e-maily pana premiéra, pokud jsou tedy pravdivé, ukazují na zásadní rozpor mezi tím, co nám pan premiér říká, a následně tím, co dělá. Jakkoli odsuzuji útoky na soukromí, tak v některých věcech bychom si asi měli udělat jasno.
        Pan premiér Sobotka veřejně ke kvótám prohlašoval: "Česká republika intenzivně vyjednávala v uplynulých týdnech, dnech i hodinách. Trváme na našem postoji. Myslím, že máme reálnou šanci na to, abychom prosadili svůj negativní názor, který máme vůči kvótám." Konec citace. Jaká je ale realita, ukazuje e-mail státního tajemníka pro evropskou politiku Tomáše Prouzy, který unikl z e-mailu pana premiéra. Tajemník Prouza panu premiérovi Sobotkovi v uniklém e-mailu píše - cituji: "Předsednictví signalizuje, že se prostě nechá hlasovat, podle jejich názoru i podle Komise, prostor pro vyjednávání podle nedělní dohody s Junckerem byl do včerejška a my jsme se ho rozhodli nevyužít, i když byli ochotni nám vyjít vstříc." Tak abychom si rozuměli, co to vlastně znamená. Nejvyšší státní úředník České republiky odpovědný za spolupráci s Bruselem napsal panu premiérovi, že předseda Evropské komise s námi byl připraven vyjednávat o kvótách a my jsme to odmítli. Pan Prouza panu Sobotkovi v e-mailu dokonce píše, že nám Evropská komise byla ochotná vyjít vstříc, a my jsme přesto nevyjednávali. Nevyjednávali jsme, i když pan premiér do médií tvrdil, že se v těchto týdnech, dnech, ba dokonce hodinách intenzivně vyjednává.
        Dále pan premiér tvrdil, že máme reálnou šanci, abychom prosadili náš negativní názor, který máme na kvóty. Z e-mailu státního tajemníka pro evropské záležitosti však plyne pravý opak. Premiér věděl, že budeme na summitu přehlasováni. Cituji státního tajemníka: "Předsednictví signalizuje, že se prostě nechá hlasovat." (S důrazem.) Sečteno podtrženo, pan premiér, pokud jsou e-maily pravdivé, bohužel balamutil poslance i veřejnost, když říkal, že intenzivně vyjednává, aby Česká republika nemusela kvóty přijmout.
        Dále mi dovolte ještě připomenout v kontextu schvalování pozice české vlády ke kvótám na výboru pro evropské záležitosti v červnu loňského roku. Vláda na výbor původně přišla s návrhem usnesení, že o kvótách může vyjednávat dle vlastního uvážení. Předseda našeho klubu Marek Černoch po více než hodinové bouřlivé debatě na výboru pro evropské záležitosti nakonec prosadil jasné usnesení, že vláda musí kvóty jednoznačně odmítnout. Mediálně tato zásadní debata úplně zapadla, protože poté pan premiér veřejnosti slavnostně sděloval, že Česká republika kvóty nepřijme. Přesto kdyby Marek Černoch neprosadil jasné usnesení, vláda chtěla k jednání o kvótách prostor k jednání.
        Z toho všeho plynou zcela zásadní otázky, a to za prvé: Proč pan premiér nevyužil možnost, o které píše státní tajemník Prouza, a Česká republika nevyužila možnosti jednat s vedením Evropské komise o kvótách? Za druhé: Proč se nejednalo, když státní tajemník inzeroval ve e-mailu, že jsou ochotni nám vyjít vstříc? Za třetí: Jak pan premiér vysvětlí své prohlášení do médií, že se jednalo týdny, dny, ba dokonce hodiny s EU o kvótách, když ve skutečnosti se nevyužila možnost jednat? A za čtvrté: Jak pan premiér vysvětlí své prohlášení do médií, že máme reálnou šanci na to, abychom prosadili svůj negativní názor, který máme vůči kvótám, když od státního tajemníka věděl, že se bude hlasovat, a že tedy budeme přehlasováni?
        Milé kolegyně a kolegové, než rozhodnete o tom, zda vyhovíte mé žádosti o zařazení tohoto bodu, dovolte mi vám z korespondence pana premiéra k tématu migrace přečíst e-mail jeho vlastního poradce, ba přímo šéfporadce pana Novotného, který premiérovi vyčítá - cituji: "Můžeš mi prosím říci jediný pozitivní výsledek dosavadní vládní strategie k řešení migrační krize? Já vidím jenom samé karamboly. A co je nejhorší, vidím děsivé selhání závaznosti vůči sociálně demokratickým hodnotám."
        Dámy a pánové, exprezident Václav Klaus nedávno hovořil o probruselských elitách, které vidí imigranty jako nástroj pro vybudování euroobčana. Dokonce hovořil o záměrné snaze Bruselu přijmout co nejvíce imigrantů, aby se oslabila národní linka v jednotlivých evropských státech ve prospěch jakéhosi euronároda. Nejsem žádným nekritickým vyznavačem Václava Klause, minimálně v tématu amnestie s ním zásadně nesouhlasím, ale prizmatem uniklých e-mailů pana premiéra se musím ptát, zda za jednáním předsedy vlády není něco hlubšího než jenom strach z bruselských úředníků o eurodotace. Zda nám pan premiér netají něco, co bychom měli vědět my poslanci a samozřejmě i občané.
        Zveřejněné e-maily nemůžeme chápat jenom jako nějaké izolované faux pas, nebo chcete-li, dílčí selhání. E-mail je třeba vnímat v kontextu celé probruselské politiky pana premiéra. Jeho ministr pro lidská práva pan Dienstbier do médií říká, že Česká republika může přijmout tisíce migrantů. Pan ministr Chovanec nám opakovaně říká, že nemůžeme chránit hranice, protože by nás vyloučili z Schengenu. Státní úředníci jezdí po České republice a mnohdy děsí místní obyvatele, kde všude se připravuje zřízení dalších táborů pro imigranty.
        A vláda odmítá návrhy Úsvitu na zpřísnění azylové politiky. Například podle vlády nelze uzákonit, že kdo se dopustí trestného činu nebo přestupku, nesmí v České republice dostat azyl. Prý by to bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami a ženevskou úmluvou. Přitom ale realita je taková, že ženevská úmluva naopak umožňuje vyhostit žadatele o azyl, který spáchá trestný čin. Nedávno to prohlásila i paní Merkelová. V souvislosti s hromadným sexuálním obtěžováním žen v Kolíně to dokonce řekl i pan premiér, ale v kontextu všeho ostatního, co zde uvádím, takové vyjádření pana premiéra, uznejte, asi nelze brát příliš vážně.
        Připočítám-li k tomu ještě vládní nápad udělat v České televizi s panem Svěrákem večerníček, který by vysvětloval, jak imigranty musíme přijmout, bohužel nelze než souhlasit s poradcem pana premiéra, který, znova opakuji a cituji, se ptal: "Můžeš mi prosím říci jediný pozitivní výsledek dosavadní vládní strategie k řešení migrační krize? Já vidím jenom samé karamboly. A co je nejhorší, vidím děsivé selhání závaznosti vůči sociálně demokratickým hodnotám." Já tento výrok vcelku podepisuji, i když předpokládám, že asi z jiných důvodů než autor toho e-mailu.
        Dámy a pánové, dovolte mi ještě jednou vás požádat o zařazení nového bodu této schůze, a to Informace premiéra k únikům jeho e-mailové korespondence a k realitě vyjednávání vlády České republiky o imigračních kvótách. Prosím, aby tento bod byl zařazen jako druhý bod této schůze po bodu Usnesení Poslanecké sněmovny k ochraně státních hranic, který navrhoval předseda našeho klubu Marek Černoch.
        Děkuju vám za pozornost.