Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také několik slov v tomto závěrečném hlasování k návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Dlouhodobě tento návrh já i celý klub KDU-ČSL podporujeme, vnímáme ho jako kultivující zákon. Odmítám řeči o zákazech či rozhodování o tom, co kdy kdo má dělat, jak mi některými bylo i podsouváno. A dokonce na některých výborech zněly nepravdy, když to řeknu hodně kulantně, lži, když to řeknu natvrdo, kterým jsem se nemohl bránit protože na těch výborech nejsem členem.
        Na toto téma jenom doplňuji, že pokud mě někdo osočil ze sociálního inženýrství, tak potom bychom se museli dívat i na Baťu jako na sociálního inženýra. A byla by to pro mě velká lichotka, takové srovnání. A taktéž když někdo mluví o socialismu, tak já se velmi často hlásím k příkladu sousedního Německa, což je pro mě příklad nejen v této záležitosti, a tak říkám, takový socialismus jako v Německu by mě velmi v naší zemi potěšil, s veškerou tou úrovní, která se k tomu váže. Ve většině zemí západní Evropy mají jasno. Jsou dny, kdy ekonomika, práce a nakupování nejsou na prvním místě. ***
        Nejsou to rozhodně země, které by byly snad nějak méně tržní, ani země, které by tato opatření posílala na hospodářské dno Evropy. Podotýkám, že nejvíce poukazuji obecně na Německo a Rakousko, ale samozřejmě Francie a další země, nechci je tady všechny vyjmenovávat. I v těchto zemích se k omezení prodejní doby o svátcích a případně dalších dnech nesouhlasně vyjadřují hospodářské komory, ale pokud jsem pátral, ani tam ani jinde jsem se nedopátral nějakého explicitního a hlavně podloženého názoru o dopadu těchto omezení na ekonomiku.
        Vlastně je docela zajímavé zamyslet se nad tím, proč naše země plná nákupních center otevřených ve dne, případně i v noci, za uplynulé čtvrtstoletí významně nedotáhla hospodářský náskok většiny západních zemí, kde prodejní dobu omezují často nejen ve státní svátky. O zásadním brzdění ekonomiky to tedy jistě není. Ostatně o svátcích jen málokterá rodina či jednotlivec zůstává doma. Pokud lidé cestují, realizují své aktivity, pak využívají množství služeb, které se na rozvoji ekonomiky podílejí. Omezení prodejní doby o svátcích určitě přivítají prodavači a prodavačky, i s těmi jsem opakovaně hovořil a jejich názor je jednoznačný. I oni mají totiž své rodiny a ty často zdůrazňované argumenty v podobě příplatků, podotýkám často se jedná spíše o den náhradního volna, jsou dostatečnou náhradou asi jen málokomu. Argumenty, proč se myslí pouze na prodavače a ne na lékaře či dopravce, jsou rovněž liché, nebo pouze částečné. Vždyť i v těchto oblastech dopravy nebo medicíny víme, že je o svátcích méně četný provoz. Nemůžete využívat všech služeb naplno jako ve všední den, to prostě není pravda a lehce se to dá zjistit. Pouze nejnutnější případy. A taky se to netýká všech obchodů a už vůbec ne benzínek, takže hlady nikdo neumře, svět se nezastaví a nezhasne.
        Situace současné Evropy nás nutí se hlouběji zamýšlet a ohlížet se po našich kořenech, historii, kultuře a identitě. Kdy si tuto kulturu, významné dějinné okamžiky a osobnosti chceme připomínat vlastně více než právě o svátcích? Pokud o tom pochybujeme a chceme se soustředit pouze na ekonomiku, pak bychom mohli navrhnout, ať se tady tyto sváteční dny škrtnou úplně. Jsem ale přesvědčen, že svátky mají v naší společnosti své místo a měly by být dobře odlišitelné od ostatních pracovních dnů.
        Základní senátní návrh se týká pouze vybraných osmi svátků. Já jsem od začátku poukazoval na to, že i mně to nebylo úplně dobře srozumitelné a vnímal jsem nad tím i otazníky zvenčí. Svým pozměňovacím návrhem proto vycházím vstříc tady těm, kteří pochybují, proč jenom právě tyto vybrané svátky. Viděl jsem, že ze strany TOP 09 byly takové dotazy a připomínky, tedy i TOP 09 v tuhle chvíli má možnost podpořit pozměňovací návrh, který se týká všech státních svátků.
        Předem děkuji za podporu a děkuji také za pozornost.