Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si dovolím jenom nesouhlasit s jednou věcí, která tady byla několikrát opakována. Senát vzal tento názor vážně, tzn. nevyjádřil se nezabývat, nerozhodl svým usnesením nezabývat se jím, a to proto, že si uvědomujeme, že právě v dnešní době, kdy se snaží každý stát v Evropě uchopit Karla IV. jako toho svého, každý se snaží ukázat, že má svou historii, která je pevně zakotvena, snaží se to dělat nejenom vůči těm ostatním, ale také vůči svým mladým lidem, tak my jsme ho vzali vážně i s tou Eliškou proto, že je to naše státnost a je to něco, co s jinými hodnotami, které, věřím, mnozí uznáváme, tvoří Evropu Evropou. To znamená, že to není věc, kterou můžeme hodit za hlavu, protože jenom ta ekonomická témata určitě nezpůsobí, že se naší zemi vrátí národní hrdost a že si jí budeme vážit všichni jako vlasti. A tento návrh zákona Senát vzal vážně. Doporučil vám tedy tuto novelu právě proto, že si myslíme, že by to mohlo být jednou kapkou k tomu, abychom mohli na svůj národ být oprávněně hrdi.
        Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)