Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, byť tady pan ministr a senátor Jiří Dienstbier základní podstatu návrhu řekl, tak já si dovolím doplnit ještě návrh o několik informací. Ta základní je o tom, že v rámci jednání o ústavním zákoně, který nakonec nebyl Senátem schválen, došlo k tomu, že Senát měl dvě podmínky, za kterých byl ochoten ústavní návrh zákona o rozšíření NKÚ projednat a případně schválit. Ta první byla, aby znal obsah doprovodného zákona, což se stalo tím, že ten doprovodný zákon do Senátu, byť s velkým zpožděním, doputoval. A ta druhá byla naplnění slibu vlády, který je dokonce obsažen i v programovém prohlášení vlády, a to je, že současně - a to slovo současně je tam napsáno - s návrhem rozšíření pravomocí NKÚ bude předložen návrh na snížení, resp. zjednodušení systému kontrol samospráv. Toto se nestalo, a tudíž Senát pouze dodržel slovo - opakuji, pouze dodržel slovo -, a proto neodsouhlasil ústavní návrh zákona, čímž jsme se dostali do situace, kterou tady popisoval již pan senátor Dienstbier, a to je, že nemá v tomto okamžiku smysl hlasovat pro doprovodný zákon, protože ten doprovodný zákon bez schválení ústavního zákona by nebyl aplikovatelný a dostali bychom se do patové situace.